Fotograf portrétů František Konopa: Stvořena pro tuhle scénu

Fotograf František Konopa svými originálními portéty útočí na emoce, každodenní reálné příběhy a i ty vzdáleně reálné. Je pro něho hodně důležité, aby portrétovaný člověk vypadal, že byl přesně pro tuhle scénu stvořen. Co v jeho portrétu nesmí nikdy chybět? František je mladý fotograf, a učitel fotografie, který funguje na sociálních sítích. Jak je vnímá? Jaké slavné portrétní fotografy doporučuje? Na závěr rozhovoru nám poodhalí příběh, který je schován za pořízením autoportrétu s černým kocourem. 

František Konopa svými originálními portéty útočí na emoce, každodenní reálné příběhy a i ty vzdáleně reálné. Je pro něho hodně důležité, aby portrétovaný člověk vypadal, že byl přesně pro tuhle scénu stvořen. František je mladý fotograf a učitel fotografie ze Střední uměleckoprůmyslové školy v Karlových Varech. Na svém kontě má např. soubor portrétních fotografií, které dohromady tvoří jedinečné příběhy. Jak sám autor říká, je to reakce na současný stav české portrétní fotografie, která mu už přišla bez šťávy, zaměřená na technickou dokonalost a fotografie bez příběhu, kde modelky zapózují a diváci nedostanou z fotek přidanou hodnotu.

František Konopa: Chci cítit vlhkost

Františku, co ve Vašem portrétu nikdy nesmí chybět?

Pokaždé, když přemýšlím ať už nad portrétem, nebo celou portrétní sériíí, tak kladu důraz na to, aby ty fotografie měly v sobě emoce. To je prioritní myšlenka celé mé tvorby. Samozřejmě, že rozhodují i další faktory, jako je atmosféra - kterou tvoří světlo, barva, dynamika. Logicky v portrétu nesmí chybět člověk a já se snažím, aby do připraveného námětu zapadli model a modelka co nejlépe. Je hodně důležité, aby ten člověk vypadal, že byl přesně pro tuhle scénu stvořen (rodiče snad odpustí :D).

František Konopa: Jiné světy

Jaký je Váš pohled na současnou portrétní fotografii?

Ono je v poslední době celkem těžké hodnotit světové i české trendy fotografie jako takové. Vemte si, že Instagram a další sociální sítě nám otevřely obrovský svět nekonečných možností. Zapnu telefon, otevřu Instagram a ihned na mě vyskočí miliardy fotek. Když o tom řeknu dědovi, který zažil setkání s fotografií hlavně na výstavách a v časopisech, tak koulí očima. Sociální sítě jsou převážně o portrétech. Vemte si, že jakmile začal trend selfie, tak každý druhý příspěvek na Instagramu je portrét. To je současný stav portrétní fotografie. Několik miliard lidí fotí sebe samotné a tím pádem se objeví miliardy portrétů, které vypovídají o naších životech, zážitcích, jak si dokážeme ten život užívat – to je vesměs první kategorie konzumního portrétu

Druhá kategorie je ta fotografická, která mě asi donutila nejvíc začít makat. Přijde mi, že jak ve světové tak i české portrétní fotografii si fotografové zvykli, že je vše zadarmo. Spokojili se s tím, že když budete mít technicky správnou fotku a hezkou modelku v dobré póze, tak dostanete od veřejnosti pochvalu v podobě čísel. Proto přestali nad fotkama přemýšlet, vytratili se z nich emoce a jen podpořili první kategorii – aby na fotce bylo vše krásné, uhlazené, bez potíží, ale jsme to pak vlastně na té fotce my? Samozřejmě, že je spousta autorů, kteří tvoří skvělé portréty a zanechají ve vás něco navíc, ale v dnešní době k tomuhle umění potřebujete i to další. Umět se prosadit, být manažerem sami sobě.


František Konopa: Můza ledu

Koho byste doporučil jako vzor současné portrétní fotografie? Kým se inspirujete?

Je spousta autorů, kteří stojí za to. Mezi moje nejoblíbenější patří italský portrétní fotograf Alessio Albi, který dokonale pracuje se světlem, pak určitě Rus Dmitry Roghozhkin, který se často zabývá i fotkou ruské historie. Ryan Muirhead, který dokáže dostat do portrétu spousty emocí. Z české portrétní tvorby si velice vážím Martina Stranky, který se konečně pustil i do portrétů a jde mu to náramně! Ještě nesmím opomenout Martina Faltejska, který si vás získá jeho minimalistickými autoportréty v okolí jeho rodného Lanškrounu.

Na Instagramu jste uveřejnil své „nejlepší portréty 2019“. Některé jsme již v rozhovoru zve­řejnili. Popsal byste našim čtenářům příběh okolo vzniku tří Vámi vybraných snímků?

František Konopa: Země ticha

1) “Když nevíš, použij vodu” portrét

Tohle je můj takzvaný “když nevíš, použij vodu” portrét. Přítelkyně mi prozradila, že má ve sklepé akvárko. Asi po 20 minutách si uvědomila, že by bylo lepší, kdyby mi o tom akvárku nikdy neřekla (smích). Napustili jsme to akvárko vodou a asi 30 minut (sedí vedle mě a říká, že to bylo víc než půl hodiny) jsem jí tam mučil a topil, aby vznikla ta nejlepší fotka.

Technika - Na portréty používám momentálně Canon EOS R s kombinací objektivů 35 a 85 Sigma 1.4 art. Svícení převázně denní světlo, ale občas využiju lampičku z obýváku a nebo nějaká svítítka od vietnamců, co tam zrovna objevim.

Svícení - Jednoduše portrét v dobrém světle. Protože jakmile není na fotce dobré světlo (ať už difuzní, směrované atd.), tak už nemá cenu ji jakkoliv nazývat.

František Konopa: Sarah

2) „Klobouk za 70 Kč jako rekvizita“

Opět jsem byl na inspiraci ve večerce u našich karlovarských Vietnamců, jelikož jsem už vyčerpal inspiraci v OBI a Baumaxu. Zaujal mě tam tento klobouk, který stál asi 70kč, tak si říkám, že jako rekvizita by se to mohlo hodit a 70 korun mě při učitelském platu nezabije. Odpoledne vyšlo slunce zpoza mraků a když jsem zrovna fotil se Sárou (modelka), tak mě trklo do hlavy, že by bylo super, kdybych párátkem rozšíril dírky v klobouku, aby jí paprsky slunce prosvítaly na tvář. Povedlo se. Díky teplejšímu světlu skoro při západu slunce vznikl kontrast s modrýma očima Sáry.

Technika – Canon Eos R a Sigma 35mm f 1.4 art
Svícení - Denní směrované světlo.

František Konopa: Šelma

3) „Autoportrét s černým kocourem Raráškem“

U mojí přítelkyně v Plzni vždy při západu slunce dopadá světlo do její ložnice. Miluju ty pruhy světla, které rozdělují okenní rámy. Vypadá to potom jako 3 řady světelných obdélníků. Zrovna její taťka hlídal své přítelkyni kocoura jménem Rarášek. Určitě se nenechte uchlácholit tímto jemným názvem pro kocoura, protože ta bestie mě a mojí přítelkyni rozdrápala všechny končetiny na našich tělech (smích). Řekl jsem si, že když už je Rarášek u nás, tak by to chtělo využít to boží světlo a i toho čtyřnohýho mrzouta. Přítelkyně mi sloužila jako živý stativ a šli jsme na věc. Fotili jsme to asi 15 minut a za tu dobu jsem utržil spoustu hlubokořezných ran (smích). On už byl ke konci dost naštvanej a zrovna se zmáčkla spoušť, když moje i jeho naštvání bylo na vrcholu. Díky této trpělivosti dvou nepřátel vznikla tato fotografie.
Technika – Canon 6D mark II a 35mm f 1.4
Svícení - Denní směrované světlo.

Děkujeme za rozhovor! Více fotografií najdete na Instagramu Františka Konopy

A na závěr pozvání na setkání s Františkem Konopou během Setkání fotografů v sobotu 21.3.2020

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • cipis
    cipis
    26.02.2020 02:22

    Super, přesně takto si představuji kreativní portrét. Díky za každého takového člověka. Přeji Vám mnoho úspěchů a skvělých nápadů. Rád se budu k Vašim fotografiím vracet :-)

  • Sysho
    Sysho
    26.02.2020 11:28

    Zvolil jsi správnou cestu,Františku...;-)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Tip na článek

David Weinhauer - fotograf aktů
David Weinhauer - fotograf aktů

Da­vid Weinhauer je br­něn­ský fo­to­graf aktů, známý pře­de­vším svou in­stagra­mo­vou sé­rií por­trétů „Sprosté kafe“. Něj­čas­těji fotí s ama­tér­skými kli­ent­kami. Ně­které z nich chtějí fotky pro sebe, ji­ným po­má­hají v psy­cho­te­ra­pii. Na­jdou se i ta­kové, které za fo­cení ne­chtějí za­pla­tit a vy­u­ží­vají k tomu různé tak­tiky.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace