Fotografujeme Brockenské spektrum, sluneční aury a duhu

Brockenské spektrum, aury a duha jsou malými zázraky světla. Jižní Patagonie a Madeira v hloubi Atlantiku jsou místa, kde se díky charakteru krajiny a extrémně proměnlivému počasí vyskytují mnohem častěji než u nás. V článku najdete tipy jak Brockenské spektrum, aura i duha vznikají a jak je fotografovat.

Brockenské spektrum, sluneční aury a duha jsou malými zázraky světla­. Vznik duhy, Brockenského spektra a slunečních aur je vždy spojen se vznikem drobných kapiček vody v atmosféře, do kterých zasvítí intenzivní sluneční světlo.

Barvy se ukážou v případě, kdy dojde k rozkladu bílého slunečního světla. Ten je spojen s lomem světla na kapičkách mlhy. Světlo různé barvy se totiž láme různě. Takto vzniká známá duha, která je nejčastější a pro fotografování krajiny určitě nejatraktivnější.

Složitější a mnohem vzácnější je fotografování Brockenského spektra a vlastní aury. Tady se míchají navzájem tři vlastnosti světla: rozklad bílého světla, ohyb na překážce, kterou může být vrchol hory, fotograf sám a také částečný odraz od mraku, který jen tvořen kapičkami.

Všechny tři jevy trvají většinou jen velmi krátkou dobu, proto je třeba při fotografování neváhat. Většinou se jedná o jevy v rozmezí několika málo minut.

Tipy pro fotografování duhy

Asi nejsložitější je na duhu narazit. Hledám ji vždy v okamžiku, kdy přestane pršet a vysvitne ostré sluneční světlo. Musíte sledovat oblast oblohy na protější straně, než je Slunce. Největší pravděpodobnost je vždy tam, kde je hodně vlhkosti ve vzduchu. Hory či mořské pobřeží plné mlhy jsou ideální.

1. Popředí fotografie je rozhodující

Duha je nádherná, ale pokud ji nezachytíte se zajímavým popředím, díru do světa s takovou fotografií určitě neuděláte. Rychle potřebujete najít nějaký zajímavý objekt do popředí.

Chilský ohnivý strom Embothrium coccineum u jezera Pehoe, Jižní Patagonie I

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon 100–400mm f/4,5–5,6, ohnisková vzdálenost 100mm, clona f/8, čas 1/500s, ISO 800, polarizační filtr, vzhledem k velmi silnému větru jsem se snažil fotografovat velmi krátkým expozičním časem (autor: Andrej Macenauer)

2. Potřebujete tmavé pozadí

Pokud je pozadí světlé, duha není moc vidět. Potřebujete tmavou oblohu. Tu samozřejmě nevyměníte. Můžete však změnit úhel pohledu a přizpůsobit kompozici.

Chilský ohnivý strom Embothrium coccineum u jezera Pehoe, Jižní Patagonie II

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon 11–24mm f/4, ohnisková vzdálenost 11mm, clona f/8, čas 1/500s, ISO 400, vzhledem k vypouklé přední čočce objektivu nelze použít polarizační filtr (autor: Andrej Macenauer)

3. V kompozici dejte pozor, abyste zachytili místo, kde se duha dotýká obzoru

Pokud uděláte špatný výřez v kompozici, je to prostě fatální chyba

4. Nezapomeňte, že duha může mít dva oblouky

Abyste zachytily celý oblouk duhy, potřebujeteextrémně širokoúhlý objektiv nebo vyfotografovat oblouk jako panorama z několika záběrů, které složíte v počítači

Chilský ohnivý strom Embothrium coccineum u jezera Pehoe, Jižní Patagonie III

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon 11–24mm f/4, ohnisková vzdálenost 11mm, clona f/8, čas 1/500s, ISO 400, vzhledem k vypouklé přední čočce objektivu nelze použít polarizační filtr, druhý oblouk je zde slabý a všiml jsem si ho až při prohlížení snímku v počítači (au­tor: Andrej Macenauer)

5. Pro zesílení barev duhy použijte polarizační filtr

Musíte vědět, že polarizační filtr může duhu zesílit nebo naopak skoro úplně vymazat. Potřebujete proto velmi pečlivě nalézt polohu otočného skla, kde je duha nejsilnější. Polarizační filtr není vhodný pro fotografování panoramat.

6. Duhy vznikajíi u vodopádů a gejzírů

Mechanismus vzniku je zde obdobný jako v případě klasické duhy po dešti. V tomto případě je zdrojem drobných částic stříkající voda a to jak studená, tak i horká v případě gejzírů. Duhy lze zde pozorovat i za světla měsíčního úplňku

Gejzír Riverside, Národní park Yellowstone, Wyoming, USA

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon 24–70mm f/2,8, clona f/16. čas 1/125s, ISO 400 (autor: Andrej Macenauer)

Tipy pro fotografování Brockenského spektra

Poprvé jev Brockenského spektra popsal Johann Silberschlag in 1780. Brocken je město v Německu v pohoří Harz. Tato kruhová duha vzniká kombinací lomu světla o překážku a zpětného odrazu od mraku, na který se rozložené kruhové světlo promítá.

1. Při cestě letadlem pozorujte mraky

Nejčastěji jsem tento jev fotografoval z normálního dopravního letadla, několikrát i v Čechách před přistáním na Ruzyni. Podmínkou je, že sedíte na opačné straně, než je Slunce. Nemusívůbec pršet.Slunce musí ležet ve stejné rovině jako letadlo tak, aby světlo odražené od mraku vlétlo do vašeho fotoaparátu.

Brockenské spektrum nad jižní Patagonií, let ze Santiago de Chile do Punta Arenas,

Canon EOS 5DSR, objektiv Tamron 35mm f/1,4, clona f/9. čas 1/1000s, ISO 400

V tomto případě je velmi dobře vidět stín letadla, o které se světlo láme (autor: Andrej Macenauer)


Brockenské spektrum nad jižní Patagonií, let ze Santiago de Chile do Punta Arenas II

Canon EOS 5DSR, objektiv Tamron 35mm f/1,4, ohnisková vzdálenost 35mm, clona f/9. čas 1/1000s, ISO 400

Tady je duha Brockenského spektra méně intenzivní a letadlo již není vidět (autor: Andrej Macenauer)

2. Pozorujte mraky na vrcholech hor

Je to obdobná situace, jako v letadle. Stojíte na vrcholu při východu nebo západu Slunce obklopeni oblačností. Světlo se láme o vrcholek, na kterém stojíte

Brockenské spektrum pozorované z nejvyšší hory Madeiry Pico Ruivo (1861m) při západu Slunce

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon 24–70mm f/2,8, clona f/11, čas 1/200s, ISO 200 (autor: Andrej Macenauer)

3. Polarizační filtr

Polarizační filtr zdůrazní barvy Brockenského spektra při fotografování venku. V případě letadla je jeho použití nevhodné, neboť se začne rozkládat světlo přes dvojité okénko a házet barevné odstíny.

Tipy pro fotografování aury

Vyfotografovat vlastní auru v přírodě je vždy unikátní záležitost a to i když se často pohybujete v horách či na mořských útesech, kde je největší šance. Proto je s vlastní aurou spojena i řada pověr. První podmínkou je vytvořit průchodu světla překážku vlastním tělem.

Velmi často se nám při fotografování stává, že máme Slunce za zády a na popředí promítáme stín vlastní osoby. Většinou nám to vadí, ale někdy můžete naopak využít.

Fotografujeme s Helčou vulkán Sincholagua, Ekvádor

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon 16–35mm f/4, ohnisková vzdálenost 20mm, clona f/11. čas 1/400s, ISO 400 (autor: Andrej Macenauer)

V tomto případě samozřejmě aura nemůže vzniknout. Slunce je příliš vysoko na obloze. Naše stíny se promítají na zem. Ve vzduchu nejsou mraky z kapiček mlhy.

Mechanismus vzniku aury je podobný vzniku Brockenského spektra. Objekt, o který se světlo láme, je osoba fotografa. Pokud stojí někdo jen o pár metrů vedle, auru již nevidí. Slunce je v úrovni fotografa a svítí přes vás do mraku plného kapiček vody. Vedle lomu dochází i k částečnému odrazu světla od mraku.

Moje aura v oblacích u vrcholu Pico Ruivo, Madeira

Canon EOS 5DSR, objektiv Canon 16–35mm f/4, ohnisková vzdálenost 35mm, clona f/14. čas 1/50s, ISO 100

Aura zde není příliš výrazná, neboť snímek vznikl v okamžiku, kdy nad mraky vykukoval jen poslední kus slunečního kotouče. Kruh kolem stínu je však jasně patrný (autor: Andrej Macenauer)

Na závěr tohoto článku jsem ještě vybral jeden z mých fotografií s duhou, ke kterému mám i po letech osobní vzpomínky. Je fotografovaný na film ze starého Tingri v Tibetu v roce 2008. V červenci bývá Himálaj zahalena monzunovými mraky z jihu. Vysoká hradba Himálaje monzun zastaví. Do Tibetu přelétne jen něco málo mraků. Ten večer však najednou přelétlo mraků více a zapršelo. Objevila se duha a v dálce vykoukla severní stěna Mount Everestu. To bylo pouze jednou za celý měsíc, kdy se nám Everest tehdy ukázal.

Mount Everest s duhou, Staré Tingri, Tibet, 

Pentax 645N, objektivPentax 45–85mm f/4,5, clona f/16, čas 1/2s, Fujichrome Provia ISO 100

autor: Andrej Macenauer

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram