Recenze objektivu Zeiss Otus 100mm f/1.4

Řada objektivů Zeiss Otus je považována za měřítko kvality, je plně manuální a bezvadně dílensky zpracovaná. Jak se osvědčí nejnovější přírůstek v podobě objektivu Otus 1.4/100?

Kdo se ještě nesetkal s manuálními objektivy Zeiss, může být překvapen, že je na trhu objektiv s manuálním ostřením, bez stabilizace obrazu a stojí přes 120 tisíc korun. Jedná se však o plně profesionální objektivy, a to jak v případě řady Milvus, tak hlavně v případě řady Otus, která mezi objektivy představuje špičku, a to nejen v kvalitě obrazu, ale i zpracování.

Recenze portretniho objektivu Zeiss Otus 100mm f/1.4

Parametry

  • Ohnisko: 100 mm
  • Úhel záběru (diag.): 24 °
  • Rozsah světelnosti: f/1.4–22
  • Maximální zvětšení: 1:8,6
  • Průměr filtru: 86 mm
  • Konstrukce: 14 optických členů v 11 skupinách
  • Počet lamel clony: 9
  • Rozměry (průměr×délka): 101 mm×127/129 mm
  • Hmotnost: 1336/1405 gramů
  • Pro zrcadlovky: Nikon/Canon

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Manuální ostření

Tato recenze bude spíše praktická, technické a teoretické pasáže naleznete před závěrem. Začneme tím nejvíce problematickým, což je pro většinu fotografů ruční ostření.

Bez okolků se dá říct, že si většina fotografů s ručním ostřením moc nerozumí a je nesvá, pokud je donucena na něj přepnout, nebo dokonce ostřit ručně po delší dobu. I pokročilejší fotografové vnímají manuální ostření jako pomocníka do určitých situací, ale nechtěli by jej používat permanentně a navíc při ohnisku 100 mm a cloně f/1.4, tedy při minimální hloubce ostrosti.

Recenze portretniho objektivu Zeiss Otus 100mm f/1.4

Kde je tedy ten problém, proč někteří fotografové nedají na manuální ostření dopustit a jiní jej téměř nikdy nezapnou? I když se to nezdá, automatické a manuální ostření jsou dvě různé dovednostní disciplíny. V obou případech se fotograf musí naučit určité postupy a výsledkem je správně zaostřený obraz.

I když si na to většina fotografů nejspíše moc nevzpomene, i při učení se s automatickým ostřením naráželi na kupu problémů a nějakou tu dobu jejich fotky byly zaostřené špatně. A stejně tak to je i s učením se ručního zaostřování, pouze s tím rozdílem, že fotograf už umí ostřit s AF a ruční ostření mu proto přijde neohrabané a může se vrátit k tomu automatickému.

Recenze portretniho objektivu Zeiss Otus 100mm f/1.4

Přitom ruční i automatické ostření mají své výhody i nevýhody. Automatické ostření je potřeba při focení nepředvídatelné akce, kde je potřeba fotit sériovým snímáním hodně snímků. Ruční ostření je vhodné např. při špatném osvětlení, jako je focení hvězd nebo je velmi výhodné při focení širokoúhlým objektivem, který nastavíte na hyperfokální vzdálenost a nemusíte se spoléhat na ostřicí mechanismus foťáku. Ruční ostření je potřeba dále při focení timelapsů popřípadě když fotíte stejnou scénu vícekrát.

V obou případech je potřeba předvídat a odhadovat, nicméně u AF potřebujete tušit, kde se dostane například oko člověka, který se na vás za moment otočí, abyste správně umístit ostřicí bod, u ručního ostření potřebujete odhad, abyste si správně předostřili. Pokud tedy nemáte bezzrcadlovku s Eye-AF, manuální ostření může být v tomto případě spolehlivější.

Recenze portretniho objektivu Zeiss Otus 100mm f/1.4

Výhodou ručního ostření je, že se nemusíte spoléhat na foťák, ale na své schopnosti. Pokud mluvíme o manuálním ostření u objektivů Zeiss, nejedná se o ostřicí prstence s „mrtvým“ chodem a prstencem ostření, který se otočí o 45°. Plně manuální objektivy mají velice citlivé ostření s vyznačenými vzdálenostmi zaostření i hloubkou ostrosti. Velkou výhodou jsou i pevné konce na nejdelší a nejkratší zaostřitelné vzdálenosti – AF objektivy nemají při otáčení žádné zarážky, takže pokud například chcete zaostřit na nekonečno, tak ostřicím prstencem můžete otáčet i poté, co jste nekonečna dosáhli, ucítíte při tom silnější odpor; u plně elektronického přenosu ostření dokonce ani nepoznáte, že jste nekonečna dosáhli.

Abych to shrnul – ruční ostření je s plně manuálními objektivy snazší než s AF objektivy. Manuální ostření vyžaduje nový proces učení, ale po dokončení tohoto procesu poznáte, že v určitých situacích je manuální otření velmi dobrým pomocníkem a jindy se autofokusu dokáže vyrovnat. Tedy fotograf s manuálním objektivem může mít stejné i menší množství „odpadu“ než fotograf s AF sklem.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram