Upravte směr paprsků. Škola světla Jana Pohribného, 4.díl.

4. díl školy světla Jana Pohribného, MQEP vám poradí, jak provést úpravy kontrastu či zlepšení zřetelnosti a barev již při fotografování. Na konci článku vás čeká opět krátké cvičení, tentokrát byste si měli ověřit, zda umíte používat správně filtry. Rady zkušeného fotografa jsou v článku doplněny názornými ukázkami.

Pokud můžete, snažte se řešit úpravy kontrastu či zlepšení zřetelnosti a barev již při fotografování. Fyzický resp. optický zásah při fotografování je důležitý např. tam, kde není možné pořídit identické snímky s rozdílnými expozicemi pro pozdější práci s HDR. Dodatečně nahradit některé efekty, např. účinek polarizačního filtru, softwarovými nástroji buď není vůbec možné, nebo to lze provést pouze obtížně. Fotografické filtry, o kterých je řeč, mají stále nezastupitelné místo u klasických materiálů, zejména u inverzních filmů. A v neposlední řadě vám dobře exponovaná a barevně vyvážená fotografie, kterou není nutné ladit a vylepšovat v postprocesu, samozřejmě šetří čas.

Při fotografování v exteriéru lze ke snížení kontrastu mezi světlejší oblohou (její jas stoupá směrem ke zdroji světla) a tmavší krajinou poměrně úspěšně použít přechodový (graduální) filtr, jehož tmavší část zakrývá právě oblohu. (Většinou je nejužitečnější neutrální šedý graduální filtr, můžete ale pracovat i s filtry zabarvenými do hněda, oranžova, modra apod. – pozor na „laciný“ efekt, který tak můžete vytvořit.) Nastavení hranice mezi čirou a postupně ztmavující se částí filtru kontrolujte raději při zacloněném objektivu, tj. při použití tlačítka kontroly hloubky ostrosti. Při běžném prohlížení je clona otevřená a vliv hranice přechodu (vzhledem k minimální hloubce ostrosti) příliš nevidíme.


Ring of Brodgar, Orkneje, Skotsko. Bude-li v obraze výrazný vertikální objekt (strom, dům, postava), který přesahuje např. ze země do nebe, pak musíte počítat s tím, že jeho vrchní část bude použitím jakéhokoliv přechodového filtru či masky tmavší. V takovém případě je patrně lepší použít techniku HDR či vrstev a masek Photoshopu, nebo u klasického negativu pomocí specielně tvarované masky vykrýt i takový objekt a světlejší část (oblohu) klasicky nadržet pod zvětšovacím přístrojem. 

 Při delších expozicích (přes 1 s) si můžete pomoci i zakrytím objektivu tmavou maskou (stačí černý matný papír) v průběhu expozice zhruba v místech, kde je nebe až po horizont krajiny. Maskou mírně pohybujte (podobně jako se v dřívějších dobách „nadržovaly“ zvětšeniny pod zvětšovacím přístrojem), aby nevznikla výrazná hranice, ale postupný přechod, zvláštěnení-li horizont zcela rovný (hory na pozadí apod.) – více se zmíníme v dílu věnovaném dělené expozici. 

Dobu nutnou k zakrytí objektivu maskou určete podle poměru kontrastu mezi spodní částí obrazu (krajinou) a vrchní částí (oblohou). Zpravidla 1/4 – 1/2 expozičního času stačí. 



Muslimské dívky s panoramatem hlavního ostrova HongKongu v pozadí, jakoby ani netušili, že na protějším břehu probíhá nenásilná tzv. deštníková revoluce (2014), kterou především studenti chtěli vyjádřit znepokojení nad oklešťováním de­mokratických svobod ze strany pevninské Číny. Světlá obloha zaujímá v kompozici (klasické dělení na třetiny) poměrně výraznou plochu a zbytečně upoutává pozornost. Jejím virtuálním ztmavením, pomocí gradientuse mnohem více soustředíme na ústřední námět snímku.

Nerad používám příliš efektní filtry, ale při fotografování žárové zinkovny Wiegel u Hradce Králové, jsem si pomohl k vytvoření nezvyklé atmosféry tabákově zbarveným přechodovým filtrem 


Přechodový filtr lze také vytvořit virtuálně v počítači, např. v programu Camera Raw od Adobe nebo pomocí nástroje Přechod (Gradient). Jeho výhodou je široké spektrum nastavení hustoty, kontrastu, barevnosti a plynulosti přechodu. Nelze ho však úspěšně uplatnit tam, kde v obrazu již chybí data v nejvyšších světlech (dynamický rozsah fotografované scény byl pro senzor kamery příliš vysoký - viz pžedešlý díl naší školy).


Současné nástroje pro úpravu surových dat fotografií (aniž byste museli fotografii upravit např. ve Photoshopu) umožňují mnohem preciznější a přesnější výběr oblastí, které chcete ztmavit nebo zesvětlit. Příliš tmavý obličej lze pomocí nástroje zesvětlení a přesné automatické masky “rozsvítit” podobným nastavením, jako gradient.

V černobílé fotografii se k ztmavení modré oblohy a např. zesvětlení zelených partií přírody používaly žlutozelené nebo oranžové filtry, ale při dodržení výše uvedené podmínky, je polarizační filtr stejně nebo ještě více účinný i u černobílých snímků. Chcete-li účinně ztmavit modrou oblohu nebo zlepšit viditelnost tj. potlačit alespoň trochu vzdušný opar či odlesky na lesklých předmětech, hladině vody apod., pak byste měli uvažovat o investici do polarizačního filtru. Jeho princip je založen napropouštění jen části elektomagnetického vlnění, které běžně kmitá všemi směry, ale díky mikroskopickým rýhám na povrchu filtru propouští světlo, které kmitá jen jedním směrem. Polarizované světlo vzniká především odrazem od lesklého nekovového povrchu nebo průchodem materiálem, který světlo polarizuje (např. opar), rozptylem a lomem světla nebo absorbcí. Polarizační filtr je účinný nejvíce tehdy, je-li namířen (tedy i fotoaparát) kolmo ke slunci. Nulový efekt má polarizační filtr, pokud fotíte proti Slunci a nebo ve směru slunečního svitu.

Polarizační filtr také dobře “zaskočí” za neutrální (ND) filtr, který se používá ke snížení intenzity světla resp. k prodloužení expozice nebo snížení clonového čísla. To je důležité kupř. u fotografií, kde chcete využít maximálněotevřené clony a dosažení minimální hloubky ostrosti, avšak nemůžete změnit expoziční čas k dosažení tothoto efektu. ND filtry se vyrábí zpravidla v třech stupních propustnosti.

U tohoto velmi stručného nástinu optických filtrů k úpravě paprsků dopadajících na světlocitlivou vrstvu fotoaparátu je vhodné se zmínit o UV filtru, který měl své místo v klasické fotografii, zejména při fotografování ve vysokohorských podmínkách, kde je podíl UV paprsků mnohem intenzivnější. Dnes díky povrchovým úpravám optických členů objektivu, které UV záření pohlcují, je UV filtr používán již jen jako ochrana objektivu před poškrábáním či prachem. Osobně jej u digitálu neužívám, neboť staré pravidlo říká, že „č ím více optických bariér (filtrů) před objektivem máte, tím se kresba objektivu zhoršuje“.

Cvičení: Použij­te k záměrnému ztmavení oblohy, ale i scény, které ztmavení některé části pomůže přechodový event. polarizační filtr. Můžete stejnou situaci vyfotografovat bez použití filtru a nahradit jej dodatečně v postprodukci, ale jistě poznáte, že né vždy lze optické filtry nahradit virtuálními… Své fotografie můžete vkládat zde: https://www.fotoaparat.cz/…galerie/252/

Kreativní barva ve fotografii - Jan Pohribný lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram