Jak nejlépe vyfotit unikátní památky

Doba letních dovolených je již sice za námi, ale i chladnější podzimní počasí vybízí k cestování. Babí léto je ideální dobou pro návštěvu tuzemských i cizokrajných měst. Každý, kdo si do kufru nebo batohu přibalí fotoaparát, se obvykle domů vrací nejen se snímky svých partnerů a ratolestí, ale také krajiny, různých drobných zajímavostí a především staveb, od monumentálních historických památek přes ultramoderní velkoměstské stavby po malebné venkovské chaloupky.

Nezáleží na tom, zda obdivujete středověkou evropskou architekturu, středomořská letoviska s křivolakými uličkami, pestrobarevné domky skandinávských pobřeží, bludiště orientálních bazarů nebo záři neonů moderních metropolí. Vždy platí stejné zásady, které vám pomohou přivézt domů (nebo už cestou nasdílet) jedinečné snímky. Především nesmíme zapomínat, že nepořizujeme fotografie do katalogu realitní agentury, ale chceme vystihnout jedinečný charakter budovy, náladu místa, genialitu architekta a důmysl stavitelů.

Na velikosti záleží

Ať vám před objektivem stojí Petra, florentská katedrála Santa Maria del Fiore, svatovítská katedrála nebo Angkor Vat, mají nejúžasnější architektonické skvosty světa jednu společnou nepříjemnou vlastnost. Obvykle se jinak než z velké dálky, vyvýšeného místa, případně z letadla celé do snímku bez extrémně širokoúhlého objektivu nevejdou. Zato jsou od pat sloupů po korouhve plné drobnějších detailů a architektonických prvků, které rozhodně stojí za pozornost, ale na celkovém snímku by zcela zanikly. A právě na ně se můžeme zaměřit, abychom vystihli charakter budovy, před jejíž monumentálností stojíme v úžasu.

Zajímavější než celý most může být jeho geometricky dokonalé lanoví na pozadí modré oblohy, na běžném barokním průčelí můžeme zase nalézt naprosto fascinující tepané klepadlo a opěrný systém gotického chrámu může skrývat celý mikrosvět pilířů, chrličů, baldachýnů a fiál. Všímat si můžeme i zajímavých zrcadlení – v oknech a prosklených fasádách jiných budov, dopravních zrcadlech, v kalužích a jiných vodních plochách. Můžeme tak nalézt působivý kontrast mezi starou a novou architekturou, neživým a živým světem, umělým a přírodním materiálem, geometrickými a organickými liniemi.

Když se chrámy „kácí“ aneb o perspektivě

Podle online galerií s cestovatelskými úlovky se zdá, že o „padajících“ budovách nikdy nebude napsáno dost. Obzvlášť u širokoúhlých objektivů dochází při fotografování budov zblízka k deformaci linií – budova jako by padala dozadu a byla vyboulená směrem ven, což celkový dojem ze snímku nepříjemně narušuje. Možných řešení je několik. Můžeme si tohoto jevu nevšímat a následně upravit fotografie v počítači – výrobci fotografického softwaru nabízí nástroje, kterými lze zkreslení jednoduše napravit a linie srovnat. Můžeme „zoomovat nohama“, tedy poodejít dostatečně daleko, kde efekt zeslábne na snesitelnou úroveň, což ale ve městě může být problém. V kompozici nám pomůže také teleobjektiv, s nímž se můžeme rovněž zaměřit na detaily, jak jsme nastínili v předchozím odstavci.

Ale perspektiva sama o sobě může být zajímavý kreativní prvek, například chceme-li vystihnout monumentálnost stavby. Místo fotografování ze stoje před velikánem poklekněte a ze dřepu namiřte objektiv přímo vzhůru. Z podhledu mimochodem získáte zajímavou perspektivu i při fotografování celých ulic a jiných scenérií. Až si vyhrajete s pohledem na věž zdola, vyšlápněte nahoru a ocitnete se na dalším vynikajícím místě k fotografování. Vedle toho, že do záběru už konečně dostanete celý Sacré-Cœur, můžete z nadhledu s různými ohnisky zkoumat městskou krajinu – geometrii ulic, panorama červených střech, naježené věže, pitoreskní dvorky nebo naopak vyvýšené části budov, kam z ulice oko nedohlédne.

„Ideálním fotoaparátem pro focení památek je lehká a praktická bezzrcadlovka EOS RP, která má větší senzor s menším zkreslením perspektivy a zároveň poskytuje ve své kategorii nejrychlejší automatické zaostřování na světě. Srdcem EOS RP je full-frame snímač CMOS s rozlišením 26,2 megapixelů doplněný nejnovějším obrazovým procesorem značky Canon – DIGIC 8. Tato kombinace přináší vyšší pohotovost, kreativitu i optimální rovnováhu mezi úrovní zaznamenatelných detailů, kontrolou nad hloubkou ostrosti a výborným výkonem při fotografování za špatných světelných podmínek,“ říká produktový specialista Canon CZ Pavel Šerý.

Stará a moderní architektura

Různé typy architektury volají po různém přístupu. U historických budov se obecně uplatní spíše tradiční pohled a nekomplikovaná kompozice, která zdůrazní eleganci, důmyslnost nebo monumentálnost stavby. Naopak moderní architektura vybízí k experimentování s perspektivou (a nemusíme se bát ani extrémů s velmi krátkým ohniskem), neobvyklým úhlům pohledu a celkově abstraktnějšímu stylu. Zatímco historické stavby měly za úkol vzbuzovat posvátnou úctu, vyvolávat světský obdiv nebo odrazovat nepřítele, moderní architekti často ke svému dílu přistupují s pokorou a usilují o dialog budovy s okolím. Stojí proto za povšimnutí, jak architektura působí v kontextu či kontrastu s okolní zástavbou nebo krajinou.

Technika

Máme-li v kapse cestovatelský fotoaparát kategorie travel zoom, máme vystaráno. Tyto přístroje sice obvykle nepodávají příliš dobrý výkon při nízké hladině osvětlení, ale mají řadu jiných předností – nízkou hmotnost, kapesní rozměry a široký rozsah ohniskových vzdáleností, který pokryje prakticky všechny fotografické situace. Zrcadlovka nebo systémový kompakt je sice objemnější a těžší, ale nabízí podstatně více možností. K nim je ideální přibalit standardní zoom (zhruba v rozsahu 24–105 mm) a doplnit jej delším zoomem, jaký jsme schopní udržet z ruky – například 70–200 mm. Pro seriózní noční fotografii je nezbytností solidní stativ, ale mnohdy postačí (a ve městě je praktičtější) lehký cestovní monopod.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jan  Pánek
    Jan Pánek
    09.10.2019 09:22
    Reaguje na Lukáš Burget 09.10.2019 08:40:

    "1) Reklama na Canon by tak mohla být označena, nicméně chápu, že fotoaparát..." - zobrazit celý komentář

    2) souhlas. Monopod je podle mě pro noční focení nesmysl a nedoporučoval bych jej ani do města. Vlastně bych jej vyloženě nedoporučoval kromě oblastí, na které se přímo určen - tedy hlavně sport a focení portrétů se Sigmou 105mm f/1.4 ART ;-D
    I když je monopod menší, není o tolik menší než malé cestovní stativy a hlavně neumožňuje fotografovi mít volné ruce (někdy po několikahodinovém focení je fakt příjemné foťák postavit na stativ a odpočinout si), nemluvě o tom, že se na stativu třeba dobře mění objektivy nebo snadněji komponuje. A samozřejmě udrží jakékoliv časy, což je v noci žádané, pokud navíc objektiv umí hezkou difrakční hvězdičku.

  • Dana Kovaľová
    Dana Kovaľová
    09.10.2019 11:16

    Moc prosím o změnu titulku "Rady pro náruživé cestovní fotografy." "Cestovní" může být pas, hrnek, vízum, kufřík, pojištění.., ale nikoli fotograf.

  • marian_r
    marian_r
    09.10.2019 12:06

    Na pamiatky je skutočne životne nutné najrýchlejšie ostrenie.

  • f.valova
    f.valova
    10.10.2019 10:15

    Rychlé zaostření je nutné, aby to fotoaparát stihl dřív, než památka spadne

  • Dana Kovaľová
    Dana Kovaľová
    14.10.2019 07:31

    Opakuji prosbu - mohla by redakce zaměnit formulaci "cestovní fotograf" za něco, co je správně česky? Děkuji.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (6)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram