Štěpán Mikuda: O svatební fotografii

Štěpán Mikuda je reklamní, portrétní a reportážní fotograf, v našem rozhovoru s ním se zaměříme přímo na svatební fotografii. Aby taky ne, patří totiž k nejvyhledávanějším tuzemským svatebním fotografům. Přiblížíme vám, jak taková práce vypadá, nebo třeba jak je těžké se v tomto oboru prosadit. 

Jste známý především jako úspěšný svatební fotograf, ale věnujete se i jiným oborům fotografie. Jak byste svou tvorbu našim čtenářům představil?

Primárně se považuji za reportážního fotografa. V drtivé většině fotografických zakázek z různých oborů vycházím právě z reportáže a dokumentu. Vlastně tak často dělám i reklamní fotografie.

Čím vás právě tyto fotografické obory uchvátily?

Svojí nepředvídatelností, autentičností…

Jak byste popsal své začátky fotografování svateb?

Začínal jsem asi jako úplně všichni. Nafotil jsem svatbu pár kamarádům, pak jsem najednou držel v ruce živnostenský list a měl pocit, že jsem nejlepší na světě (úsměv).

Prozradil byste nám, jak se k takovéto práci může běžný fotograf bez zkušeností dostat?

Fotografovi bez zkušeností bych svatební reportáž asi nedoporučil. Já jsem už několik let před tím, než jsem se začal živit jako fotograf, pobíhal po Praze s Leicou na krku a snažil jsem se fotit klasický sociální dokument, reportáže z různých veřejných akcí apod.

Svatební fotka je hodně specifický fotografický žánr a právě ty zkušenosti zde opravdu potřebujete. Máte za daných podmínek jenom jeden pokus udělat to dobře. Fotografovi, který potřebuje získat nějaké zkušenosti bych doporučil oslovit zkušenější kolegy a nabídnout se jim pro spolupráci jako fotografický asistent nebo si najít tolerantní klienty z řad přátel, skočit do toho po hlavě a prostě plavat.

Není těžké se dnes v této fotografické disciplíně prosadit, není konkurence mezi svatebními fotografy veliká?

Je. Ale já mám pořád tu výhodu, že jsem začínal v době, kdy to tak jednoduché nebylo. Fotografie nebyla volnou živností, první svatby jsem fotil na film, kladné reference měly obrovskou váhu a v podstatě zaručovaly dostatek práce na další sezóny. Dneska už bych začínat opravdu nechtěl (úsměv).

Málokdo si umí představit, co takovéto povolání obnáší. Jak probíhá focení jedné svatby od začátku až do konce?

Každá svatba je jiná, takže i focení probíhá úplně jinak. Což je mimochodem přesně to, mám na svatební fotografii rád. Čím má člověk více zkušeností, tím méně se mu klient snaží radit, co by měl fotit. Většinou dostanu jednoduché zadání: „Foť prostě to, co ti přijde zajímavý.“

Na vašem webu se můžeme dočíst, že odmítáte jít s aktuálními trendy. Co je ale typické pro vaši tvorbu? Je něco, na čem si u svých snímků zakládáte?

Takhle to zní hrozně, to musím vysvětlit (úsměv). Já ve fotografii hodně rozlišuji mezi formou a obsahem. A to odmítání trendů v mém případě patřilo jen na tu formu. Chápejte to tak, že odmítám každý rok aplikovat na fotky jinou úpravu jen proto, že „tak se to teď hodně dělá“. Z toho vyplývá, že si nejvíc zakládám právě na obsahu. Na emocích, autentičnosti, souvislostech…

Kolik se tak řádově vyfotí fotek během jedné svatby a jak dlouho trvá, než jednu takovouhle akci běžně zpracujete?

Řádově jsou to tisíce fotek a kompletní upravení jedné svatby mi zabere cca týden.

Spousta fotografů za jistý finanční obnos poskytuje svým zákazníkům všechny nafocené fotky, máte to ve zvyku i vy, nebo posíláte pouze vámi vybrané nejzdařilejší snímky? Popř. proč?

Já to tak dělám několik let i bez toho jistého finančního obnosu. Odevzdám klientům všechny dobré fotky. Jsou na nich něčí kamarádi, rodina a vzpomínky, pro svatebčany mají velkou emocionální hodnotu. Nepřijde mi fér ty fotky smazat jen proto, že máme ve smlouvě domluvený konkrétní počet upravených fotek. Stejně tak mi nepřijde v pořádku, říkat si za to o peníze navíc.

Zůstaneme ještě u úpravy fotografií. Projdu-li si vaše portfolio, nemohu si nevšimnout spousty černobílých fotografií. Co vás na monochromatických fotkách baví nejvíce? A v jakých případech necháte fotku raději barevnou?

Já černobílé fotky miluji. Barva ve fotografii často působí jako rušivý prvek a zbytečně odvádí pozornost od toho podstatného. U černobílé fotky se člověk může daleko líp soustředit právě na obsah. Barevnou fotografii nechávám, když na mě barvy působí harmonicky. Často ale klientům odevzdám fotky barevné, protože zrovna ke svatbě ty barvy patří a každý nemusí sdílet můj pohled na fotografii. Nicméně do svého portfolia si fotku upravím jako černobílou.

Prozradíte nám, jakou fototechniku používáte, či máte-li nějakého oblíbence mezi objektivy, kterého na svatby rád používáte?

Používám bezzrcadlovky od Sony. Pracuji si nimi už od jejich uvedení na trh, kdy to s nimi ještě opravdu nebylo jednoduché a každý fotograf, kterému jsem řekl, že s tím fotím, se mi smál. Dneska má Sony „bezzrcadla“ dotažená k dokonalosti a hodně fotografů, kterým to tenkrát přišlo vtipný, na ně už dávno fotí nebo postupně přechází. Pokud jde o oblíbený objektiv, tak moje srdcovka je Zeiss 35mm f1.4, ten je nepřekonatelný.

U oblíbenců bych se ještě s dovolením chvíli pozdržela. Tentokrát bych se vás ale chtěla zeptat, jestli máte nějakou oblíbenou vzpomínku z focení či přímo fotografii, která je pro vás srdcovou záležitostí? Pokud ano, mohl byste nám ji i ukázat a popsat?

Za ty roky jich mám víc, stejně jako vzpomínek a vlastně nedokážu vybrat jen jednu.

Kde berete inspiraci pro vaše fotky? Stačí jen pouhé kouzlo atmosféry či máte dopředu promyšleno, co a jak budete fotit?

Já nikdy nic neplánuji, v životě, ani ve fotografii (úsměv).

Kdybych si fotky předem plánoval, chyběla by jim právě ta autentičnost, kterou na fotkách tak miluji. Když máte plán, soustředíte se na něj a snažíte se ho nějakým způsobem plnit. Když ho nemáte, soustředíte se na děj a máte prostor ho vidět. Navíc ty nejlepší věci se naplánovat stejně nedají.

Sledujete tvorbu ostatních fotografů? Je někdo, koho obdivujete?

Upřímně řečeno, nesleduji. Samozřejmě znám tvorbu spousty fotografů, ale to jsou lidi z mojí sociální bubliny, takže mě jejich práce těžko může minout.

Nakonec bych se vás chtěla zeptat, co vás na vaší práci baví nejvíce?

Nejvíc mě baví lidi. Za tu dobu jsem poznal stovky skvělých lidí a desítky naprosto výjimečných a inspirativních lidí, které opravdu obdivuji.

Pokud máte zájem, můžete poznat a popovídat si se Štěpánem Mikudou v sobotu 16.3.2019 na Setkání fotografů, kde má ve velkém sále od 13:00 do 14:00 přednášku „Svatební fotografie“ 

(pro slevu na vstupném se registrujte na www.setkanifotografu.cz).

     

Líbil se vám článek?

Podobné články

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • E.B.E
    E.B.E
    13.03.2019 16:07

    Je pravda, že o "slušného a kvalitního" svatebního fotografa nezavadíš. I když je jich jako much. Dnes má každej pocit, že kvalitní fotoaparát je dostatečnou zárukou dobrých výsledků. A tak chvála těmhle vyjímkám. Je to opravdu těžká disciplína. Moře lidí, chaos. měnící se světlo i vzdálenost. Všechno musí vyjít na první pokus. Ale pořád to chce dobrý oko i vkus. Za mě Štěpánovi "lajk", nebo co se to dneska dělá :-) Hezký a veselý momentky. Dobrá památka (škoda, že jsem svatbu dcery musel nechat na jednom z "profesionálů". Nemusela být tak zklamaná z výsledku)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace