Test objektivu Helios-44-2 58mm f/2.0

Netradiční den, netradiční recenze. Nečekejte žádnou novinku, protože se vrátíme zpět do SSSR. Druhou polovinu 20. století se tam totiž vyráběla kopie objektivu Biotar od Carla Zeisse - Helios-44-2 58mm. Pro jejich bytelnost jich nemálo přežilo dodnes a v poslední době jsou poměrně rozšířené. Cenově jsou velmi dostupné a pro bajonet M42 lze najít redukce na drtivou většinu digitálů.

ZÁVĚREM

Helios-44–2 58mm na APS-C tělu s redukcí bez ostření na nekonečno se stává skvělým sklem pro fotografii statických detailů za dobrou  pořizovací cenu (cca 1200 Kč). U takového žánru vás moc nemusí zajímat neostrost rohů, jelikož ve většiny případů hlavní motiv snímku spíše ve středové části snímku a na okraji je bokeh, tedy rozostřené pozadí, kde neostrosti nejdou vidět. Objektiv jsem si poměrně oblíbil a budu ho používat i nadále. Mezi f/2.8 a f/11 má dokonce jasnější a jemnější kresbu středu než Nikon 50mm 1.8G. Na maximum využívá rozlišení čipu a snímky jím pořízené jsou opravdu ostré.

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

S použitím Full Frame zrcadlovky a redukce s optikou by mohl dobře fungovat jako manuální vintage portré­tovka. Jeho kompaktnost a bytelnost Vám ho umožňuje sbalit s sebou do Vaší fotovýbavy. Můžete jej kdykoliv vytáhnout a trochu se rozptýlit od moderních automatů. Výhodu tady budou mít majitelé bezzrcadlovek – kompaktů s výměnnými objektivy, kterým tento Helios bude ostřit na nekonečno i s redukcí bez optického členu. Nemluvě o tom, že si budou moci zvětšit náhled scény přímo ve hledáčku a u některých pokročilejších modelů využijí i funkci Focus Peaking, která ostření znatelně ulehčí.

Když se vyvarujete přímému protisvětlu, dají se z něj vyždímat solidní fotky. S chromatickou aberací problém nemá a vinětace není (na APS-C tělech) drastická. 

Plusy

  • Bytelnost a kompaktnost
  • Středová ostrost při f/2.8 a výše
  • Celoplošná ostrost mezi f/5.6 – f/11
  • Poměr cena/kvalita
  • Dodatečný clonový kroužek pro volnou regulaci
  • Téměř nulová chromatická aberace
  • Bokeh
  • Hmotnost

Minusy

  • Nezvládání protisvětla
  • Obecně nekvalitní rohy při f/2.0
  • Lehké koma

FOTOGALERIE

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • crazybikerka
    crazybikerka
    02.01.2019 21:44
    Reaguje na Josef Prachař 02.01.2019 17:52:

    "Adaptování těchto starých objektivů na digitální fotoaparáty at' již..." - zobrazit celý komentář

    Máte zcela jistě pravdu ale všech těch neduhů se dá využít k patlání pocitovek a vady těch skel využít ke snovým fotografiím, které novým sklem těžko uděláme :-) Profíci je zatracují, my, amateři jásáme :-D

  • oldbas
    oldbas
    02.01.2019 22:03
    Reaguje na crazybikerka 02.01.2019 21:44:

    "Máte zcela jistě pravdu ale všech těch neduhů se dá využít k patlání..." - zobrazit celý komentář

    Tak jasně, když neumím vyfotit pořádnou fotku kvalitním moderním sklem, nasadím starého Heliose a budu za frajera, co má na focení oko. A když ani to nezabere, předvedu fotku do černo bílé a začnu se tvářit jako umělec. Dělám si srandu, ale někdy mi to tak připadá.

  • E.B.E
    E.B.E
    02.01.2019 22:19

    Tvůj příspěvek, Josefe, mě zase pobavil. Kromě toho, že pleteš hrušky s jabkama, nemá tvůj závěr jakýkoli smysl. Pro začátek můžeme zkusit trochu matematiky. Velikost kinofilmového políčka je 36x24 mm. Například Kodak udává počet 130 zrnek oxidu stříbrného (což jsou ony světlocitlivé pixely) na milimetr. Myšleno na řádek. Ne čtvereční. To znamená, že výsledné rozlišení černobílého políčka kinofilmu je 14,6 Mpx. Kvalitnějšího cca 22 Mpx. Což se sice zdá obdobné, jako dnešních digitálních čipů. Jenže čočky musí soustředit světlo na menší plochu třeba onoho APSC, který má cca 24x16 mm. Tj polovinu kinofilmové velikosti. Když tedy zdvojnásobíme rozlišení APSC s 20 Mpx dvakrát, výsledkem je cca 40ti Megapixelový čip. Dobrá. Je to o trochu víc. No u tvého FF čipu už to takový rozdíl nebude. Takže jak říkáš, tyhle starý skla se budou víc hodit k FF formátu. Teď ale de o to, proč vůbec přepočítávat nějaký digitální rozlišení u tak analogové věci, jako je objektiv z optického skla (kde záleží jen na jeho kvalitě). Zvlášť , když výsledné fotografie si prohlížíme na netu ve velikosti 800x600, nebo tiskneme v běžné velikosti 10x15 do památníčku (rozlišení tisku při 300dpi je cca 2Mpx) To je na tom všem nejzábavnější a zároveň i odpověď, proč by každýho mělo trápit rozlišení starších skel :-) Zvlášť, když poskytnou tolik zábavy, proti jejim mladším bratříčkům. Co se týká slova "předělávka"a úsilí, pak už vůbec nechápu, co je složitýho na vložení kousku plechu mezi fotoaparát a objektiv. Otázka dvou vteřin. A že by objektiv nefungoval jak má? Ale on funguje přesně tak jak má. Máš asi na mysli, že budeš muset ručně točit kroužkama, abys něco vyfotil. Jestli ti rozumím. A to je právě to, čím by měli začít všichni fotografové, aby pochopili, co to je fotografování a zábava. Výsledky často překvapí i majitele stokrát dražších, moderních objektivů. (koneckonců se pořád vyrábí manuální objektivy. Dokonce jsou to často i ty nejkvalitnější skla na trhu) PS: Kterej výrobce vybavuje FF zrcadlovky kvalitními objektivy ? :-) Asi jsi chtěl říct, že si musíš k fotoaparátu patřičný objektiv draze koupit (a nebo taky ne, když máš tyhle sklíčka dávno doma) :-) Teď mě napadá: Taky by sis nějaký to sklíčko mohl skusit. Při ofocování obrazovek v SD kvalitě ti rozlišení problémy dělat nebude a na ostření je taky dost času. Ještě se u toho něco naučíš :-)

  • E.B.E
    E.B.E
    02.01.2019 22:20
    Reaguje na oldbas 02.01.2019 22:03:

    "Tak jasně, když neumím vyfotit pořádnou fotku kvalitním moderním sklem,..." - zobrazit celý komentář

    ...a nebo tak :-))

  • Petr Novák-Moric
    Petr Novák-Moric
    07.01.2019 16:06

    Podle mě článek vůbec nevystihuje to, proč někteří fotografové používají staré objektivy konstruované pro film a mylně je představuje jako levnou náhradu současných objektivů. Např. to, že je třeba Helios vyhledáván hlavně kvůli bokehu, je zmíněno jen okrajově. V žádném případě nejde o náhradu dnešních objektivů, ale využití optických vlastností objektivů, které nebyly původně konstruovány pro digitání čipy. Podobné objektivy se stále vyrábějí. Při častém a samoúčelném používání objektivů s nestandartními vlastnosmi je ale snadné sklouznou do klišé, ale kdo ví, jak a hlavně proč je používat, ten může vytvořit mimořádné fotografie. Takže porovnávání parametrů těchto objektivů se současnými je úplně mimo. Lensbaby taky nikdo neporovnává s moderními Zeissy. Na druhé straně dost fotek na internetu, které byly zhotoveny tímto objektivem jsou opravdu paskvily, a jestli se někdo veze na vlně nějaké módy, je to jeho věc. Manuální ostření na pohyblivé objekty starými objektivy taky není věc náhody (aspoň u toho, kdo ví, jak na to), jak se píše v článku, ale prostě znalosti postupu a praxe. Nakonec ostřilo se tak odjakživa a vznikaly bezvadné reportážní a sportovní fotografie. Jakýkoliv postup, který vede k fotografickému ztvárnění vlastní tvůrčí představy, má své místo, a jednou z mnoha ¨možností je použití starých objektivů. A potom jsou další, kteří je používají prostě z nostalgie a obdivu ke staré technice, tak, jako někdo má rád parní lokomotivy i když jezdí pomaleji, než ty elektrické.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (16)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace