Podrobný test bezzrcadlovky Nikon Z7
Jaká je bezzrcadlovka Nikon Z7 v praxi? V naší recenzi se dočtete, jaké má ostření, jak funguje při vysokém ISO či jaký má dynamický rozsah, a ještě mnohem víc.
Mechanická vs. elektronická závěrka
K diskuzi výše musím připojit i pár poznámek o rozdílech mezi elektronickou a mechanickou závěrkou. Při testování byl podle mě znát rozdíl, pokud se fotilo v rychlém snímání při přeostřování na jeden nebo druhý typ závěrky.
Když se fotí na klasickou mechanickou závěrku, foťák ostří na čip, takže musí být otevřená. Potom se fotí fotka, takže se závěrka musí zavřít, rychle otevřít-zavřít pro vyfocení snímku a zase otevřít pro další přeostření. Celý tento proces se opakuje pro další snímky. To zkracuje čas, kdy jde světlo na čip, tedy na ostření.
Elektronická závěrka nic takového nepotřebuje, pouze na určitý čas nepřenáší obraz do hledáčku či na LCD, ale ukládá ho. Má tedy na ostření více času, a i když tyto rozdíly nejsou velké, může to jít poznat.
Mechanická závěrka
Vzhledem k tomu, že je závěrka běžně otevřená a pro vyfocení snímku se musí nejdříve zavřít, mi přišlo, že foťák reaguje na zmáčknutí spouště o něco později než zrcadlovka. Naopak při elektronické závěrce bylo focení mnohem responzívnější.
Elektronickou závěrkou zde pro upřesnění myslím režim tichého snímání, které díky absenci zrcátka není téměř vůbec slyšet. To je v některých situacích velmi praktické, ale někdy to může být nepříjemné – například když fotografovaná osoba neví, v jaký moment jste ji vyfotili.
Elektronická závěrka
Posledním, ale možná nejdůležitějším rozdílem mezi oběma závěrkami jsou neduhy na obraze, které se objevují při použití elektronické závěrky. Může se jednat například o pruhy na snímku. Navíc v tomto režimu není ze stejných problémů možno používat blesky.
Externí blesky
Dobrou zprávou je, že blesky fungují na Z7 jako na zrcadlovkách – a může se jednat i o modely jiných výrobců. Pouze si je potřeba dát pozor na zapnutý režim tiché závěrky (blesk se neodpálí) a na chybějící tlačítko nastavení blesku na těle.
Je zde jeden problém, který bezzrcadlovky do světa externích blesků přinášejí. Bezzrcadlovky totiž nereagují na infračervené „terče“ či „rošty“ vysílané lepšími blesky, aby se usnadnilo ostření. V absolutní tmě je pro ostřicí systém každá pomoc dobrá, takže Nikon, ale i jiní výrobci osadili blesky emitorem vysílajícím červené světlo na focený objekt. Ostřicí systémy na DSLR se toho chytnou a díky tomu zaostří. Bezzrcadlovky tohle bohužel neumí a ono přisvětlení na ně nemá skoro žádný efekt, což ještě více ztěžuje ostření ve tmě.
EVF
Pod touto zkratkou se skrývá elektronický hledáček. Já jsem běžně odpůrcem elektronických hledáčků, protože nedokážou nabídnout aspoň podobné parametry jako jejich optičtí kolegové.
Zde to ale neplatilo. Hledáček Z7 je jedním slovem výborný. Jedinými chvílemi, kdy jsem si uvědomoval, že hledáček je elektronický, bylo, když jsem se do něj podíval, ale nechal jsem si vypnutý foťák.
EVF umožňuje i několik vymožeností jako 100% přiblížení, náhled aktuálního histogramu nebo zesvětlení obrazu ve velké tmě. Hledáček je navíc ještě větší než v D850, k čemuž snad není ani co dodat.
Na internetu se objevily nějaké informace o „blackoutu“ tedy dlouhém ztmavení hledáčku po/při vyfocení fotky. Nevím, kdo s tím přišel, protože Z7 má stejný „blackout“ jako zrcadlovky, pouze u nich se o tom nemluví.
Výdrž baterie
Zde se projevuje jedna z hlavních slabin bezzrcadlovek – vhledem k absenci optického hledáčku musejí pořád snímat, což požírá baterii. Pomalu, ale jistě. Každé zapnutí bezzrcadlovky znamená nějaký, byť nepatrný, úbytek na baterii.
Zatímco zrcadlovku může fotograf omylem nechat zapnutou celou noc a ráno s ní jde fotit, u bezzrcadlovky ji ráno musí nabít. Je těžké výdrž bezzrcadlovky měřit podle počtu vyfocených snímků – zde se projevují návyky jednotlivých fotografů (někdo se hodně dívá do hledáčku, někdo hodně cvaká). Takže zatímco první fotograf bude mít 200 snímků, druhý 1000 – a to jen protože pokaždé namísto jednoho snímku jich vyfotil pět.
Já jsem první typ a navíc jsem často používal displej a neustále jsem něco nastavoval a zkoušel, takže jsem neměl problém vysát baterku za 200 snímků. Při šetrnějším zacházení a častějším focení než koukání na displej, případně při chování foťáku, kdy nepřepíná mezi displejem a hledáčkem, ale promítá jen do hledáčku, by se výdrž mohla dostat klidně na 400–500 snímků, což je však stále zhruba polovina oproti zrcadlovkám.
Ještě upozorním, že do Z7 se dávají baterie EN-EL 14b, které se používají i v dalších zrcadlovkách jako třeba Nikon D750. Verze „b“ však znamená, že se baterie dají nabíjet přímo v těle bezzrcadlovky. To se může některým uživatelům líbit, nicméně já bych chtěl spíše fotit než nabíjet, takže více baterií a externí nabíječka je dle mého v tomto segmentu stále lepším řešením. Ale jako nouzovka je tohle řešení výborné.
ISO a šum
Nyní přecházíme k testům samotného čipu a jako první se podíváme na šum při zvyšujících se hodnotách ISO.
ISO 64 (rozklikněte do 100% výřezu a dále se můžete pohybovat šipkami)
ISO 100
ISO 200
ISO 400
ISO 800
ISO 1600
ISO 3200
ISO 6400
ISO 12800
ISO 25600
ISO Hi1
ISO Hi2
Jak je vidět na výřezech, první výraznější šum se začíná projevovat na ISO 1600, to se mírně stupňuje při ISO 3200. ISO 6400 začíná narušovat kresbu velmi jemných struktur, ale celkově je ještě použitelné. ISO 12800 je na hranici použitelnosti, nicméně 25600 už je za její hranicí. Rozšířené hodnoty Hi1 a Hi2 je lepší vůbec nepoužívat, v druhém případě je výsledkem jen šum.
Odšumování
Kdo fotí do JPEGu, bude se zajímat o to, jakou hodnotu odšumování má na své Z7 nastavit. Možnosti jsou celkem čtyři – žádný, mírný, střední a vysoký stupeň odšumování. ISO jsem nastavil na 12800, což je dle předchozího testu hraniční hodnota, takže to podá dobrou představu o tom, jestli samotný foťák tuto mez ještě neumí učinit bezproblémově použitelnou.
První snímek je s vypnutým odšumováním, takže je vidět hodně jasového i barevného šumu. Na druhou stranu jsou detaily snímku překvapivě celkem dobré.
Druhý snímek je nastavený na mírný odšum, což se zde projevuje velmi silným sléváním detailů u nejjemnějších struktur. Na druhou stranu to zjemní velkou část barevného šumu a přeci jen to ještě zanechá náznaky kresby u jemných struktur a rozumnou kresbu u nejemných struktur.
Třetí a čtvrtý snímek prezentují odšum na střední a vysokou hodnotu. Jak je vidno, kresba mizí téměř úplně a vše se slévá do jediného fleku.
Výsledek je podle mne jednoznačný – pokud fotíte do JPEGu, zvažte maximálně mírnou úroveň odšumování. Mnohem lepším řešením je však RAW a nastavení míry odšumu na míru konkrétní scéně. Navíc velmi jemnou eliminací barevného šumu se dá ze snímku vytáhnout celkem dost a detaily utrpí jen minimálně,
Dynamický rozsah
V této kapitole si ukážeme, jaký má Z7 dynamický rozsah, zdali pomůže Active D-Lighting (ADL) či HDR a co dokážeme dostat z RAWu.
Pokud fotíte do JPEGu, nejspíše oceníte dvě funkce. První z nich je ADL, který nedělá nic jiného, než že snižuje kontrast snímku (podobně jako šoupátku v LightRoomu), pouze to dělá automaticky a jen do JPEGu.
Zde jsou dvě fotky, jedna na nízký stupeň ADL, druhá na vysoký a celkem nepřekvapivě je mezi nimi rozdíl, byť jen drobný. ADL tedy dokáže pomoci, ale není všespásný. Naopak pomůže těm fotografům, kteří mají rádi prokreslené stíny i světla, potom je vhodné ADL nastavit na automatický režim.
O krok dále je funkce HDR, která umí skládat více snímků o různých expozicích dohromady. V tomto případě se jedná o hardwarovou záležitost a umí tedy z fotky vytáhnout i něco navíc oproti obyčejnému RAWu. V tomto konkrétním případě vidíme, že dynamický rozsah je lepší než u obyčejného ADL.
Nutno podotknout, že HDR je možné pouze do JPEGu, foťák ho blokuje, pokud se fotí do RAWu. Kdo fotí do RAWu, jistě zná funkci expozičního bracketingu, na který u Z7 však chybí přímé tlačítko.
Pro úplnost přidávám ještě ukázku toho, co všechno se dá vytáhnout z RAWu. Kontrast logicky zmizel, nicméně je až téměř neuvěřitelné, co všechno se dá ze snímku získat. Konkrétně jsem v tomto případě nastavil v Camera Raw maximální vytáhnutí černé, stínů, bílé a světel.
Vliv ISO na dynamický rozsah
Abychom analýzu dynamického rozsahu dovedli do úplného konce, mrkneme se ještě na vliv hodnoty ISO na dynamický rozsah. Všechny předchozí snímky byly foceny na ISO 64, které dává maximální možnosti dynamického rozsahu. V Camera Raw jsem zase vytáhl na maximum černé, stíny, bílé a světla.
Pro jeho úspěch si obrázek připomeneme a vedle něj ještě připojíme 100% výřez z původně tmavé oblasti, kterou jsem v ACR zesvětlil. I když se ze tmy vytáhla kresba, je velmi čistá a v podstatě ani silným zásahem neutrpěla. To jen podtrhuje výborný dynamický rozsah snímače.
Druhý obrázek je na ISO 800. Celkový výraz snímku se nezměnil, nicméně když se podíváme na výřez, už se v něm objevují první náznaky jasového šumu, který mírně degraduje kvalitu. To naznačuje, že pro velké hrátky s dynamickým rozsahem v postprocessingu je ISO 800 maximální vhodnou hranicí.
ISO 6400 už s sebou přináší tolik šumu, že je nejen samotný šum, ale i horší dynamický rozsah vidět na první pohled na velkém snímku. Na výřezu je šum už velmi znatelný. Jinými slovy není vhodné tahat tolik detailů ze stínů, pokud fotíte na ISO 6400.
O dost hůře je na tom ISO 25800, které jsem zde dal spíše pro zvědavé fotografy. Na toto ISO je totiž mnohem lepší nechat tmu tmou, protože se v ní takto skryje velké množství šumu. To dokládá i výřez, kde téměř chybí kresba.
Abych to celé shrnul – Z7 má díky ISO 64 opravdu výborný dynamický rozsah, což jde ruku v ruce s neexistujícím šumem. Tato kombinace umožňuje se snímkem při postprodukci dělat téměř cokoliv a výsledky budou výborné. S narůstajícími hodnotami ISO je možné ze snímku vytáhnout méně a méně kresby ze stínů, nicméně i tak jsou výsledky velmi dobré a mezi bezzrcadlovkami na absolutní špici.
IBIS
Další zkratka, pod kterou se tentokrát skrývá zabudovaná optická stabilizace čipu. Schválně jsem tuto kapitolku nechal na později, protože funkci stabilizace je velmi dobře vidět právě na předchozích výřezech.
Ty jsou pochopitelně ze stativu. Zabudovaná stabilizace je chytrá, což znamená, že dokáže rozpoznat přítomnost stativu a nestabilizuje, kdy nemá. V opačném případě by byly všechny snímky ze stativu rozmazané. To je plus, protože kdo myslí na neustálé vypínání a zapínání stabilizace?
Stabilizace spolupracuje se všemi objektivy, a to i s těmi, které mají zabudovanou optickou stabilizaci v sobě. V takovém případě v určitých osách stabilizuje objektiv a v jiných osách čip. Zkrátka to funguje tak, aby to ustabilizovalo co nejvíc.
Celkově stabilizace fungovala velmi dobře. Kvalifikovaným odhadem je její účinnost 3–4 EV, k papírovým 4,5 EV je možné se ve specifických situacích také dostat. Jinými slovy foťák bez problémů fotografovi umožní použít aspoň cca 10× delší časy, než jaké by zvládl čistě z ruky. A nejdůležitější z mého pohledu na tom je fakt, že tato stabilizace nevyžaduje žádné ústrojí v objektivu, které by ho zdražovalo a mělo negativní vliv na jeho hmotnost.
Velikost fotek
S vysokým rozlišením jsou vysoké i nároky na úložiště. Jedna fotka v nekomprimovaném RAWu má okolo 85 MB, JPEG v maximální kvalitě má okolo 25 MB. Bezztrátová komprimace RAWu ubere zhruba 35 MB, což jednoznačně potěší.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruMuzete prosim zkusit fotit i nejakym manualnim objektivem? Na netu vidam, jak se to lidem libi, ze je to o dost lepsi, nez na jinych nikon strojich.. Nejde mi o uplne stare objektivy, ale o novejsi objektivy, ktere maji chip, ale ostreni ciste manualni.. zeiss, voigtlander
Diky moc
"Muzete prosim zkusit fotit i nejakym manualnim objektivem? Na netu vidam,..." - zobrazit celý komentář
Dobrý den, plně manuální moderní objektiv, jak píšete, doma nemám, ale dá se to velmi dobře simulovat tím, že na jakémkoliv objektivu vypnu AF - potom se foťák chová, jako by to bylo manuální sklo. A ostření je díky peakingu opravdu snadné. Mám doma pouze starý "D" objektiv Nikkor. A nějaké snímky i screenshoty obrazovky z peakingu určitě zahrnu do finální recenze.
Dneska večer do recenze doplním nějaké podrobnější textové postřehy, musím se na to ještě pořádně podívat. Zatím jsem tak nějak vyzkoušel vše, ale nic pořádně :-)
Díky za ty noční fotky semaforových světel se kterými si ani tohle "dělo" neporadí, je to prostě přepálené, ale to se vzhledem k zbytečně vysokému rozlišení dalo čekat, ale semafor v noci je mimořádně těžký úkol!! :.-)
Rád bych se něco dozvěděl hlavně o obrazové kvalitě, to povídání o ergonomii, designu atd. je sice zábavné, ale jsou to věci přece jenom nepodstatné.
Možnost zaostřit bez expozice se u Nikonu běžně mění jen na displeji, není v menu. Dělá to ikona vlevo uprostřed, když tak proklikat info aby se ukázala.
"Díky za ty noční fotky semaforových světel se kterými si ani tohle "dělo"..." - zobrazit celý komentář
Semafor je hodně těžký úkol a navíc mám pocit, že foťák se na poloautomat dožadoval ještě o trošku delšího času.
Foťák mám od soboty a obrazová kvalita je spolu s normálním ostřením nejsložitější na vyhodnocení a množství vyfocených fotek, takže ji udělám až na konec. Přeci jen nechci dělat žádné unáhlené závěry.
Dovolím si krátkou poznámku k ergonomii - je to podle mě velmi důležité, jelikož je bezzrcadlovka po stránce ovládání jiná než zrcadlovky, některá tlačítka chybí a některé funkce vyžadují (nebo naopak uvrhují do zapomnění) jiná tlačítka. A chybějící tlačítko na ovládání blesku je podle mě velká chyba. Já se kvůli tomu nechci hrabat v menu a věřím, že to bude vadit i spoustě svatebních fotografů (hlavně pak u Z6).
"Možnost zaostřit bez expozice se u Nikonu běžně mění jen na displeji, není..." - zobrazit celý komentář
Můžu se zeptat, na co přesně reagujete? Není mi to úplně jasné. Děkuji.
Moc diky za tu pasaz o manualnim ostreni :)
"Můžu se zeptat, na co přesně reagujete? Není mi to úplně jasné. Děkuji...." - zobrazit celý komentář
u Sony A7 III je možnost posunout ostřicí bod dotykově, na Nikonu Z7 to je taky možné, ale zároveň to i automaticky vyfotí fotku. To bylo dost nepříjemné. V menu jsem nenašel, že by to šlo vypnout
"u Sony A7 III je možnost posunout ostřicí bod dotykově, na Nikonu Z7 to je..." - zobrazit celý komentář
Jasně, máte pravdu. My, kdo ostříme přes hledáček a nepoužíváme tolik LV (a hlavně nemáme dotykové displeje), to nemáme až tak nastudované :-)
Článek jsem podle Vašeho postřehu aktualizoval, děkuji.
Dobry den, chtel jsem se jeste zeptat zda nekdo delal intenzivnejsi test el. hledacku? Bavil jsem se s jednim svatebnim fotografem a rikal ze jeste to neni ono, ze je zvyky jednim okem koukat do hledacku a druhym "okolo" a Z7 zvlast v podminkach kde jsou zarivky apod. jeste dost "blika", zvlast pri pohybu. (coz nekomu nemusi delat uplne dobre) - oproti klasickemu hledacku, kde hledackem aj druhym okem vidi prakticky stejne ;)
"Dobry den, chtel jsem se jeste zeptat zda nekdo delal intenzivnejsi test el..." - zobrazit celý komentář
To je zajímavý postřeh. Já jsem se při testování konkrétně s tímto problémem nesetkal a nejsem si úplně jistý, zdali to je otázka, která se dá zodpovědět obecně. Někomu totiž může dělat ono "blikání" problém, ale někdo jiný ho podle mě ani nemusí zaznamenat. Dále je možné, že to závisí na konkrétních podmínkách a nastavení foťáku. Jestli se pamatuji dobře, ani v recenzích Z7/6 na zahraničních webech jsem se nesetkal s tím, že by si někdo stěžoval na blikání hledáčku při současném dívání se druhým okem - a ještě nejspíše v tmavém prostředí osvětleném (specifickým) osvětlením. Ať zkusí váš známý fotograf projít menu a mrknout se na nastavení hledáčku (foťák už nemám u sebe a přesně si nevybavuji, jestli tam byla nějaká položka, která by s tímto souvisela). Případně se může obrátit podporu Nikonu, třeba na to mají nějaký "fígl".
"To je zajímavý postřeh. Já jsem se při testování konkrétně s tímto..." - zobrazit celý komentář
Dekuji za odpoved :-)
Vyzkoušel jsem si ho trochu v MP úplně jsem se vylekal když po rychlém pohybu na stranu obraz v hledáčku nikde ale za chvilku mě dohnal ? Na sport to asi nebude to pravé. Vzal jsme pak Sony AIII a úplně to samé, ale má to hodně jiných výhod viz tento skvělý test.
Jak tak pořád čtu testy i připomínky uživatelů, novější modely umí stále "víc" a za více peněz jsou vhodnější na kde co, jen umí stále míň "fotit" :-) A jak tak pozoruju komerční trh nejen v tomto oboru, zdá se, že odpověď na úvodní otázku, zda je cesta bezzrcadlovek správná, nebo ne, je ta, že se nás nikdo ptát nebude a jednoho dne se prostě zrcadlovky přestanou vyrábět. Pro výrobce to bude výhodnější a uživatelé nebudou mít stejně na výběr :-(
"Vyzkoušel jsem si ho trochu v MP úplně jsem se vylekal když po rychlém..." - zobrazit celý komentář
Děkuji. EVF lag tam je, ale při normálním použití téměř nejde vidět. Pro sport tohle zatím není a zřejmě ještě chvíli nebude, sport bude ještě chvíli doménou DSLR.
"Jak tak pořád čtu testy i připomínky uživatelů, novější modely umí stále ..." - zobrazit celý komentář
Doufejme, že ještě nějakou dobu tu s námi zrcadlovky zůstanou. Jestli ale jednou DSLR skončí podobně jako analog...
Jan Pánek: Jak víte, že analog skončil...?
http://fixthephoto.com/famous-film-photographers.html
"Jan Pánek: Jak víte, že analog skončil...?..." - zobrazit celý komentář
Pan Pánek jistě chtěl říct, že analog je spíš "okrajová" záležitost. A že to, co nekoupíš v každým obchoďáku, jako by nebylo. Ale je škoda slyšet tohle od fotografa na fotografickým serveru. Osobně bych volil spíš slova "analog ustoupil do pozadí". Mimochodem Dani: Dobrej odkaz. Hezký fotky :-)
Odkazován jest film. Řeč byla o analogu.
"Odkazován jest film. Řeč byla o analogu...." - zobrazit celý komentář
Asi ti nerozumím. Resp. možná nerozumíš ty. Filmem je myšlen "filmový pás" svitek. Tj analogové záznamové médium. Ne film, coby "pohybující se obrázky", mediální produkt, druh umění. I když i to může být analogové. Možná by sis měl přečíst celý článek.
"Odkazován jest film. Řeč byla o analogu...." - zobrazit celý komentář
V krátkosti je článek o tom, že už digitál vytlačil analogovou fotografii natolik, že jen dvacet známých filmových (analogových) fotografů věří, že ještě žije
"Pan Pánek jistě chtěl říct, že analog je spíš "okrajová" záležitost. A že..." - zobrazit celý komentář
Slovo "skončí" jsem myslel ve smyslu "dopadne", tedy že DSLR dopadnou jako analog a budou spíše okrajovou záležitostí, jak píše EBE. Třeba DSLR přetrvají ve sportovní fotografii, ale bezzrcadlovky ukázaly, že jim budoucnost může patřit.
"Asi ti nerozumím. Resp. možná nerozumíš ty. Filmem je myšlen "filmový pás"..." - zobrazit celý komentář
Rozumím, film pro fotografii není analogové záznamové médium, neb signál na film není uložen spojitě. Jednoduché, viď?
"Rozumím, film pro fotografii není analogové záznamové médium, neb signál na..." - zobrazit celý komentář
Nerozumím ti ani tentokrát.Možná bys měl vysvětlit prvotní komentář
Může někdo další potvrdit to, co se píše v pasáži:
"Nicméně se s tím pojí jedna pro někoho možná nepříjemná vlastnost, a to že i po deaktivaci stabilizace se čip mírně pohybuje. Neděje se tak při snímání, takže fotky nejsou rozmazané, ale děje se tak mezi snímáním, takže dvě fotky focené ze stejného místa mají trošku posunutý obraz. Ilustrovat je to dobře možné právě na výřezech výše. I z nehybného stativu jsou výřezy mírně posunuté. To pro většinu fotografů není zásadní problém, ale jistě se na to hodí upozornit."
To mě od koupě odradilo, nicméně dostala se mi teď do ruky na vyzkoušení Z6 a nic takového nepozoruji, 5 fotek po sobě lícuje na pixel přesně.
"Může někdo další potvrdit to, co se píše v pasáži: "Nicméně se s tím pojí..." - zobrazit celý komentář
Takže potvrzeno i z Megapixelu se Z7 - výše uvedená pasáž není pravdivá, k žádnému posunu mezi snímky nedochází.
"Takže potvrzeno i z Megapixelu se Z7 - výše uvedená pasáž není pravdivá, k..." - zobrazit celý komentář
Děkuji za upozornění, pasáž je smazána. Už si bohužel nepamatuji, při jakých všech situacích jsem se s tímto jevem setkal, takže je možné, že posun obrazu byl způsoben něčím jiným.
Mám Z6 půl roku a také nic podobného jsem na žádné fotce zatím nepozoroval.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.