Fotoexpedice Skotsko 2018 s FotoInstitut.cz
Byla to moje pátá fotoexpedice s Fotoinstitutem a nadělil jsem si ji k narozeninám. Vyhovuje mi styl, jakým jsou expedice organizovány, vyhovuje mi dobrá a máločetná parta a mám rád atmosféru, kdy se spolupráce při fotografování (…hele, tam je pěkný šutr pod břízkou…) mísí s lehkým humorem. Během expedice do Skotska na jaře 2018 se má očekávání naplnila beze zbytku, a tak mi dovolte si tuto akci připomenout a podělit se s vámi o několik fotografií.
Začali jsme naostro hned ve večerních hodinách po příletu do Edinburgu. Naším prvním cílem byl most Forth Bridge, který je nejstarším ocelovým mostem v Británii a je také podle toho pěkně předimenzovaný. Rozpětí oblouků je 521 metrů, a když stojíte pod ním, nemůžete jeho kolosálním rozměrům ani uvěřit.
Obr. 1 Forth Bridge
Mostů nejrůznějších velikostí, tvarů, konstrukcí a užitné hodnoty jsme viděli spousty a pro technicky zaměřené typy to byla lahůdka. Do Skotska se však jezdí převážně za přírodou, případně na hrady a na další historická místa. A i když se pohybujete relativně rychle z místa na místo, nemáte šanci všechno stihnout. Už rozumím těm, kteří se sem vrací pravidelně a i přes obvykle nepříznivé povětrnostní podmínky tu tráví celé měsíce a užívají si místních krás.
Naše expedice na to měla jen 9 dní a 8 nocí. Na druhou stranu nám k tomu jako bonus po celou dobu přálo počasí. S výjimkou asi dvou hodin, kdy opravdu lilo, jsme si buď užívali dramatického nebe s různými druhy mraků nebo vyloženě letního počasí s fotogenickými obláčky jako z pohlednice.
Naše druhá zastávka byla v městečku St. Andrews, známým historickým místem a univerzitním centrem. Nachází se zde řada pamětihodností od zříceniny svého času největší katedrály na ostrovech, přes známou universitu až po nejstarší golfové hřiště na světě nebo cukrárnu, kde se seznámili William a Kate…
Připomeňme si kolébku golfu touto fotografií.
Obr. 2 Golf v St. Andrews
Naše další cesta vedla už mimo hlavní civilizaci, do oblasti Highlands zvané Glen Coe. Toto pohoří bylo formováno ledovci a je charakteristické symetrickými tvary údolí. Naleznete zde spoustu fotografických motivů, a i když se moc snažíte, stejně nic originálního nevymyslíte, protože to už někdo před vámi určitě nafotil. Ale to bohužel platí téměř o všem, co nás ještě čekalo. Nicméně o tom to přece není. Udělat vlastní fotku, dýchat místní vzduch, promočit si vlastní boty ve vřesovišti a nakonec to někde ukázat nebo zveřejnit i s vlastními chybami, to je ten správný motiv pro fotografa.
Obr. 3 Glencoe
Podobných snímků bychom si mohli ukázat mnoho, ale naše cesta vedla neúprosně dál na severozápad k ostrovu Skye. Cestou jsme stihli ještě několik krajinek s dramatickou oblohou nebo scenérií u soustavy jezírek, kde se krásně fotili odrazovky.
Obr. 4 Jezero se stromkem
Obr. 5 Odrazka
Posledním místem před Skye byl známý hrad Eilean Donan Castle, ikonické místo, které nelze minout. Zde jsme strávili celý večer a záběrům hradu v zapadajícím slunci bychom mohli věnovat celý článek. Ale to by byla škoda, další vrcholy nás ještě čekaly.
Obr. 6 Eilean Donan Castle
Na ostrov Skye se dostane, jak jinak, než přes most. Tentokrát to není žádný unikát, ale nezbytnost, kterou si vynutil rostoucí turistický ruch a ekonomický rozmach největšího ostrova Hebridského souostroví. Most byl dokončen až v roce 1995.
Ostrov Skye je úžasné místo, kde lze nalézt snad všechny typy krajiny na relativně malém plácku a kde by bylo možno strávit týdny hledáním ideální kompozice při tom správném počasí. Správné kompozice jsou však již mnohokrát nalezeny, a pokud si je předem vyhledáte někde na webu nebo vám je někdo poradí, stačí mít kliku na počasí. A to jsme naštěstí měli.
Mezi hlavní atrakce ostrova patří např. Old Man of Storr. Kdo ho ještě neviděl alespoň na obrázku? Pro mě, jako účastníka expedice a autora výše uvedené „originální“ fotky, má snímek ještě cenu připomínky větru, spíše vichřice, která nás provázela po celou dobu nesnadného výstupu po mokrých a zablácených kamenech až na stanoviště, kde nebylo možno postavit stativ a každý poryv znamenal dva kroky zpět nebo do strany.
Obr. 7 Old Man of Storr
Další ikona ostrova Skye – poněkud odlehlý Nest Point – nejzápadnější bod ostrova. Každý ho viděl, každý o něm slyšel. Ne každému však přitom fičel od moře vítr do pravého ucha a nohy měl přitom v rozmáčené půdě, kde každé uklouznutí znamená definitivní změnu barvy oblečení na temně hnědou.
Obr. 8 Nest Point
Dalším vyhledávaným místem je malá vesnička Elgol na jihovýchodním pobřeží ostrova. Za zálivem pak vyčuhují Culling Hills. Snovou atmosféru pak stačí dotvořit dlouhým časem (30 s) a další snímek veleznámého místa je na světě. Stále však platí stejné, jedna věc je fotka, druhá věc je ji zažít a do paměti si vrýt šplouchající vodu, hučení větru a moře kamení porostlého buď chaluhami nebo korýši.
Obr. 9 Elgol
Sliboval jsem mosty, a tak ještě jeden přidávám. Opět v kombinaci s delším časem (0,5 s) a dramatickou oblohou. Fotili jsme ho ze všech světových stran a různým způsobem, ale nepodařilo se najít místo, odkud by byl vyloženě ošklivý. Každý pohled má své kouzlo a jako vždy záleží na vlastní preferenci. Zde jsem na památku ponechal vpravo dva členy výpravy, japonskou turistku jsem si dovolil vymazat.
Obr. 10 Most (jméno neznám)
Cestou zpět jsme zamířili k jezeru Loch Ness s úchvatným hradem Urquharta, dalšími pamětihodnosti skotské vysočiny. V rámci jednoho článku nelze ukázat zdaleka vše, co bylo předmětem našeho fotografického zájmu, dokonce ani vše, co lze označit jako charakteristické obrázky Skotska, které mohli pořídit členové expedice. Dovoluji si proto ukázat dva snímky, které v žádné galerii pravděpodobně nenaleznete. Na prvním snímku je ranní scéna z jezera Loch Ness, která vypadá jako hřbitov starých lodí, byť jsou z nich na první pohled nepoužitelné jen dvě.
Obr. 11 Ráno na Loch Ness
Večer před návratem domů jsme strávili v Edinburgu. Určitě by stál za více dní a trochu více klidu. Závěrečný snímek je západ slunce nad Edinburgem, foceno před hradem jako jeden z mých posledních záběrů v rámci expedice.
Obr.12 Západ slunce.
Během expedice jsem závěrku svého Nikon D7500 spustil cca 2500×, řada snímků však byla sejmuta s expozičním braketingem, několik záběrů jsou panoramata a mnoho snímků bylo pořízeno sériovým snímáním. Výsledné fotografie jako obvykle použiji pro fotoknihu, kalendář a prezentace pro blízké a kamarády.
Pokud by někdo měl zájem shlédnout širší prezentaci mých fotografií ze Skotska, bude příležitost na podzimním Setkání fotografů, které se bude konat 24.11.2018 jako vždy v KC Zahrada v Malenické ulici v Praze Chodově. A kdo se tam nedostane nebo zvolí jiný program, může zavítat na www.vbfotky.zonerama.cz.
Další kurzy a fotoexpedice naleznete na FotoInstitut.cz
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruMoc pěkné ,Vláďo :)
"...stejně nic originálního nevymyslíte, protože to už někdo před vámi určitě nafotil. Ale to bohužel platí téměř o všem, co nás ještě čekalo. Nicméně o tom to přece není. Udělat vlastní fotku, dýchat místní vzduch, promočit si vlastní boty ve vřesovišti a nakonec to někde ukázat nebo zveřejnit i s vlastními chybami, to je ten správný motiv pro fotografa..."
A to je ten rozdíl mezi fotografy a Fotografy... ti druzí se snaží nafotit něco, co ještě nikdo nevymyslel a nenafotil - i kdyby se jim to nemělo povést, snaží se vyrážet po vlastních cestách, ne prošlapaných dálnicích. Ale to se nikde koupit nedá.
""...stejně nic originálního nevymyslíte, protože to už někdo před vámi..." - zobrazit celý komentář
Podívejte se, pan Bruna napsal hezký článek a přidal k němu i krásné fotky, opravdu není nutné ho takto urážet. Obzvláště vy jako novinářka jistě víte, jaké to je, když vám někdo do komentářů pod článek napíše něco nehezkého. Příště se prosím takovýchto zbytečných kritik založených na slovíčkaření vyhněte.
"Podívejte se, pan Bruna napsal hezký článek a přidal k němu i krásné fotky,..." - zobrazit celý komentář
Nemám pocit, že bych tím pana Brunu nějak urážela. Jen jsem v zájmu názorové rovnováhy připsala trochu jiný pohled na onen "správný motiv pro fotografa". A když už jste sám do diskuse zatáhl moje povolání... proč se tolik bráníte všemu, co sebeméně připomíná kritiku? Protože jestli jsem se jako novinářka něco naučila, pak to, že kritika může člověka posunout dopředu... zatímco poplácávání po ramenou ho jen zaráží do země.
"Nemám pocit, že bych tím pana Brunu nějak urážela. Jen jsem v zájmu..." - zobrazit celý komentář
V redakci jsme se shodli, že je váš komentář velmi na hraně, co se urážení týče. S konstruktivní kritikou máte samozřejmě pravdu, ale jako novinářka jste se jistě naučila i to, že i drobná změna formulace může zásadně změnit celkový význam textu. A v tomto případě by šel komentář určitě napsat tak, aby vyzněl lépe a aby lehce nepříjemný ironický podtón nahradila hezká věcná kritika. Doufám, že již mou výtku chápete. Tímto považuji debatu za ukončenou, nebudeme tu slovíčkařit do rána :-)
"V redakci jsme se shodli, že je váš komentář velmi na hraně, co se urážení..." - zobrazit celý komentář
Děkuji za stanovisko redakce. Slibuji, že se příště pokusím kritiku zformulovat hezky.
"Děkuji za stanovisko redakce. Slibuji, že se příště pokusím kritiku..." - zobrazit celý komentář
Děkujeme :-)
Blahopřeju ke zdárnému splnění snu. I docela závidím. Třeba si ho jednou taky splním. (hodnocení článku a fotografií bohužel vynechám).
Abych vnesl trochu rovnováhy.
Jako kluk, který "Nevytáhl paty" z našeho města a aktivně se, kromě pobytu na FA, fottografiím
a všemu dění okolo téměř nevěnuji, jsem celkem rád, když se na výsledky F a nebo f- otografů
podívám.
I když jsou některá "Zájezdová" místa profláknutá, o to víc potěší nějaké to nové pojetí.
Taky se domnívám, že někteří diskutéři své komentáře nemyslí špatně.
A na druhou stranu je tu místo pro komentáře otevřené, pro ty nelichotivé,
ale i pro mazání medu kolum huby. :-)
Co z toho plyne?
Jaké si to tady uděláme ...........
Mějte se všichni dobře. Vašík
"V redakci jsme se shodli, že je váš komentář velmi na hraně, co se urážení..." - zobrazit celý komentář
Dobrý večer, pane Pánku,
vidím sice, že jste už diskusi šťastně uzavřel, ale nedá mi to. Dana tím lehkým ironizujícím tónem přeci nechtěla vůbec urazit autora článku, ani kritizovat jeho fotografie. Jen nám všem ostatním, kteří zrovna nejsou v situaci, že by mohli nebo chtěli vydat nemalou částku za organizovaný zájezd do Skotska, dala jasnou zprávu, že tam se Fotografové "nerodí". Určitě je Skotsko (i další nabízené destinace) úžasný zážitek, jak fotograficky tak lidsky, ale je to přesně jak napsala - na dálnici se málokdy děje něco nového (občas možná projede luxusnější auto), jen pochybuji, že by někdo měl čas tam samostatně vytvořit něco originálního. Takže Vaše reakce na její komentář, ve kterém se v podstatě snažila podpořit povědomí o tvůrčích schopnostech fotografů, vypadá z mého pohledu, bohužel, jen jako zastávání se "solventního klienta". Což je velká škoda... Zdena Davidová
"Dobrý večer, pane Pánku, vidím sice, že jste už diskusi šťastně uzavřel,..." - zobrazit celý komentář
Dobrý večer,
děkuji za komentář. Vůbec nic jsem nenamítal vůči obsahu jejího komentáře, šlo mi spíše o formu . Ta je mírně urážející a toto urážení se vztahuje i na autora článku. Pokud by své myšlenky formovala věcně jako Vy, vůbec nic bych nenamítal. Vizte citaci: "A v tomto případě by šel komentář určitě napsat tak, aby vyzněl lépe a aby lehce nepříjemný ironický podtón nahradila hezká věcná kritika."
Vy jste se vyjádřila hezky, nikoho jste neurazila a navíc s Vámi souhlasím. Nejde o nic jako obranu klienta, pouze zde chceme v diskuzi udržovat čisté prostředí bez urážek. Přeci zde nechceme kritikou někoho urážet, ale věcnou kritikou mu pomoct se zdokonalit :-)
Vkládání komentářů je uzamčeno.