Recenze AF-P Nikkor 70-300mm f/4.5-5.6E ED VR

Optická kvalita

Test jsem provedl na Nikonu D610 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.

Co se týče ohniska 70 mm, objektiv má solidní kresbu již od plně otevřené clony. Přiclonění na f/5.6 však mírně pomůže nejen na středu ale i na okrajích. Od f/8 je kresba výborná až do f/16, kde se objevuje difrakce. Na okrajích snímků potom nalezneme mírnou chromatickou vadu, kterou pravděpodobně nebude potřeba ve většině případů odstraňovat.

Na ohnisku 135 mm je situace podobná, na středu snímku je kresba velmi solidní už od otevřené clony, okraje je lepší mírně zaclonit, ale nejsou vůbec špatné. Dobrou zprávou je, že zmizela chromatická aberace.

Ohnisko 300 mm je bohužel nejhorší, na plnou clonu je obraz sice dobře použitelný, ale po přiclonění na f/8 je vidět celkem velký skok v mikrokontrastu i detailech. Na okraje se vrátila chromatická aberace a vidíme tam i náznaky vinětace.

Obecně je kresba solidní a po mírném přiclonění velmi dobrá. Clonit je nejvíce potřeba na 300mm ohnisku. Od f/16 se začíná projevovat difrakce. Pro krajinkáře je tento objektiv ale vhodný, protože okolo f/8–11 je optická kvalita ideální.

Ostření

Obecně jsme si toho o ostření AF-P napovídali hodně, ale jak to je konkrétně s tímto objektivem? Na ohniscích 70–200 mm je ostření bleskurychlé za téměř jakýchkoliv situací. Nedělá mu problémy ani přeostřování z dlouhých vzdáleností na krátké. To vše se odehraje za zlomek vteřiny, zcela bezhlučně a přesně. Zkrátka jednička s hvězdičkou.

Potom tu máme ohniska 200–300 mm, kde objektiv mívá potíže při přeostřování z dlouhých vzdáleností na krátké (a naopak), někdy se trošku ztratí a ostření už není bleskurychlé, ale v řádech desetin vteřin. V těchto situacích mu to zkrátka trvá jako ostatním objektivům (nebo je rychlejší). I na těchto ohniscích je přeostřování, kdy se dramaticky nemění zaostřená vzdálenost, bleskurychlé. Zde jsme se tedy dostali do situace, kdy by to chtělo zvážit třetí přepínač, který by rozděloval vzdálenosti, na které se bude objektiv snažit zaostřit.

K ostření mám ještě jednu výtku. Když se zkombinuje ne zrovna dobrá světelnost objektivu a nepříliš citlivé ostření zrcadlovky, v noci má foťák občas problémy zaostřit. Já jsem často musel používat prostřední zaostřovací bod, který je nejcitlivější. Ano, je to více problém zrcadlovky a jejího ostření, ale i na tohle byste měli při výběru myslet.

Ale celkově je ostření opravdu výborné. Na trhu momentálně není nic takto rychlého, přesného a tichého, pokud hledáte FX teleobjektiv.

Světelnost a VR

Jak jsem zmiňoval v předchozí kapitole, světelnost objektivu není úplně ideální a může to působit komplikace při ostření. Paradoxně ale nebude tolik omezovat fotografa v úbytku světla. Důvodem je opravdu povedená optická stabilizace obrazu, která zcela bezpečně zvládne 10× delší časy než podle pravidla převrácené hodnoty. Zvládne ustabilizovat i 4 EV (tedy 16× delší časy) a i na tohle číslo se dá spolehnout. Jinými slovy můžete fotit na 300mm ohnisko bezpečně s časem 1/30s, a dokonce i s časem 1/20s (4 EV). Objektiv zvládne i 1/10s (5 EV), ale to už pohybuje okolo šance 50:50, že fotka bude ostrá. Takže zde můžeme Nikon pochválit, že jeho čísla o stabilizaci 4,5 EV jsou reálná.

Vinětace

Ztmavení okrajů není na 70mm ohnisku velký problém, a to ani na otevřenou clonu (první snímek). Po přiclonění o clonové číslo (druhý snímek) je vinětace trošku lepší. Problematičtější je však na 300mm ohnisku při otevřené cloně (třetí snímek), tam si ji budete muset ohlídat.

Zkreslení

Na tuto vadu se podíváme jak na nejkratším, tak na nejdelším ohnisku. Na 70 mm můžeme pozorovat velmi mírné soudkovité zkreslení, které však nebude potřeba v drtivé většině případů odstraňovat. Podobně je na tom zkreslení na 300 mm. Tam se nicméně jedná o opačné, tedy poduškovité zkreslení.

Bokeh a clona

I když objektiv nemá skvělou světelnost, vzhledem k dlouhým ohniskům dokáže silně mazat pozadí, proto je kvalita bokehu důležitá. A Nikon se zde vyznamenal, bokeh tedy není úplně dokonalý, ale když přihlédneme k faktu, že je primárně nejedná o portrétní objektiv, tak je výborný. Dokonce by se za takovýto bokeh nemusel stydět ani ten portrétní objektiv.

U bokehu je stěžejní počet lamel clony a je pozitivním překvapením, že Nikon zde implementoval hned 9 lamel. To je vyšší nadstandard. Podstatný je i fakt, že clona je u tohoto objektivu ovládána plně elektronicky (elektromagne­ticky), což značí písmeno „E“ v názvu. Jinými slovy u objektivu nenalezneme tradiční „páčku“, přes kterou se normálně ovládá clona z foťáku.

Přímé světlo a odlesky

Nikkor 70–300mm nepatří k těm objektivům, které byste při focení běžně namířili do slunce nebo do silného zdroje světla a sluneční clona v balení zcela spolehlivě ochrání objektiv před nepříjemným bočním světlem. Diskuze ohledně odlesků je tedy spíše „akademického rá­zu“.

Pokud to však uděláte, dočkáte se určité ztráty kontrastu, několika „prasátek“ a zvýraznění chromatické aberace na kontrastních hranách.

Noční scéna

Už jsem zmiňoval potíže s ostřením mimo prostřední bod (no jo, ostření na mé D610 není úplně špičkové), nicméně jinak si objektiv s temnou či kontrastní noční scénou umí poradit velmi dobře. Bokeh má v tomto případě hezký, pouze na výsledném obraze nenaleznete žádné difrakční hvězdičky, které jsou doménou širokoúhlých objektivů.

Galerie snímků