Test AF-S NIKKOR 70-200 mm f/2,8E FL ED VR

Nikkor 70-200 mm f/2,8E FL ED VR je třetím a posledním modelem tohoto rozsahu se stabilizací firmy Nikon. Modernější technologie, změny ergonomie, výborná optická kvalita. Ale stejně jde nakonec o to, jak se s tím fotí a jak to fotí. A jak tedy?

Úvod

Kdo by neznal rozsah 70 – 200 mm? Je to klasický rozsah pro většinu fotografů, pokud nemají opravdu úzkou specializaci. Dá se použít jak na portréty, na sport, zvířátka. A teď si půjčím část recenze od kolegy. „… málokdo nenajde pro 70–200 vůbec žádné využití. Moderní verze bývají opticky špičkové a disponují stabilizací či výbornými antireflexními vrstvami… a také bývají velmi drahé, aspoň ty se světelností F2.8 v celém rozsahu (obvykle výrobci nabízí i F4 variantu). Posuďte sami: nejnovější verze „Éčkového“ 70–200mm Nikkoru stojí lehce nad 80 tisíc, starší něco pod sedmdesát nová. Canon 70–200 IS L II je trochu levnější, za šedesát tři tisíc, to ale pořád není vyloženě láce.

AF-S NIKKOR 70-200 mm f/2,8E FL ED VR +  D610

A právě o zmíněné poslední verzi Nikkoru zde bude řeč. Jaký je v praxi? Jsou prostě místa, která vyžadují to nejlepší a já se mimo jiná místa vyskytl na Mistrovství Evropy karate JKA. Hala, slabé umělé osvětlení, do toho trochu přírodního světla, k tomu pohyb focených objektů a focení z dálky.

Najdete v ? e-shopech
Najdete v ? e-shopech

Konstrukce

Nikkor 70–200 mm f/2,8E FL ED VR je zcela nekompromisní „kus železa“. Konstatovat, že bajonet je kovový, je zřejmě nadbytečné. Nejde o žádné ořezávátko a hmotnost o tom svědčí. Ta činní celých 1430 gramů. Ovšem v této kategorii je to u všech výrobců zhruba stejné. Přední člen se samozřejmě neotáčí, při zoomování a ostření se veškeré úkony odehrají uvnitř objektivu, takže se neprodlužuje.

AF-S NIKKOR 70-200 mm f/2,8E FL ED VR

Na objektivu najdete informaci o zaostřené vzdálenosti, hrubou hloubku ostrosti pro dané clonové číslo. Prstence pro zoomování a ostření jsou dokonalé – naprosto žádná vůle a zcela bezchybný chod. Trochu diskutabilní by mohl být fakt, že jsou opačně, než bylo zvykem. Ten vzdálenější od bajonetu je pro zoom, ten bližší pro ostření.

Sluneční clona působí bytelně, aretuje se tlačítkem a myslím, že něco vydrží. Jen ji nesmíte chtít sundat silou a zapomenout uvolnit aretaci.

Tyhle typy objektivů mají vlastní stativovou patku a tady je samozřejmě také. Lze ji umístit kamkoliv (volně jí otáčet kolem objektivu). Samotnou patku lze od kroužku oddělit.

O mechanizmu clony výrobce uvádí: „Elektromagnetický mechanismus clony pracuje při použití rychlého sériového snímání synchronně se závěrkou fotoaparátu pro dosažení rychlého a přesného řízení expozice a získání konzistentních výsledků mezi jednotlivými snímky. Jednotka lamel clony s pohonným mechanismem je zabudována do tubusu objektivu a umožňuje plynulé a konzistentní řízení clony i při použití rychlých snímacích frekvencí.

Objektiv je utěsněný proti vodě i prachu. V testech to obvykle nezkoušíme, takže věřme výrobci a v reálném světě používejme i slušivé a funkční návleky.

AF-S NIKKOR 70-200 mm f/2,8E FL ED VR

Obrazový úhel je pro FF zrcadlovky od 34° 20' do 12° 20'. Vlastní optická soustava je tvořena 22 čočkami/18 členy, 6 členů je ED, 1 je fluoritový, 1 HRI s vysokým indexem lomu, samozřejmostí jsou antireflexní vrstvy a fluorové vrstvy.

Ovládací prvky najdeme následující. Přepínač zaostřovacích režimů, který má tři polohy – A/M, M/A, M. První a druhá jsou priorita automatického ostření, při kterých lze samozřejmě ručně doostřovat. Druhá se ale liší tím, že ke změně zaostření je potřeba točit kroužkem více a tím se snižuje riziko nechtěného přeostření. Třetí je klasické manuální ostření s elektronickým dálkoměrem. Přepínač omezení rozsahu zaostřených vzdáleností (5 – nekonečno, plný rozsah). To slouží k rychlejšímu ostření při focení vzdálenějších objektů.

AF-S NIKKOR 70-200 mm f/2,8E FL ED VR

Přepínač stabilizace má tři polohy – OFF, normal, sport. Oba stabilizující režimy jsou podobné. Byť druhý se doporučuje pro rychle se pohybující objekty. Oba při panorámování používají automaticky redukci vibrací jen ve svislém směru a oba lze mít zapnuté i při použití stativu.

Poslední přepínač je specifický. Jde o volič funkcí zaostřování a určuje chování funkčních tlačítek ostření. Tato tlačítka se vrátila z verze VR po absenci ve verzi VR II. Přepínač má tři polohy – AF-L, OFF, AF-ON. První ostření blokuje, při druhé se neděje po stisku nic a třetí poloha zajistí jejich funkci stejně, jako spoušť – dojde k automatickému zaostření.

Rozdíly oproti předchozí verzi: u modelu f/2.8G ED AF-S VR II je optická soustava z 21 čoček, které tvoří 16 skupin a udáváná účinnost stabilizace je o 1EV nižší, tedy 3EV. Clona je mechanická. VR II je o cca 110 gramů lehčí. Jeho aktuální cena, pokud se dá věřit v dostupnost, je o cca 10 tis. Kč nižší, než u recenzovaného modelu.

Oficiální MTF křivky

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram