Bezzrcadlovky jsou stále populárnější a dá se říct, že nahrazují jak zrcadlovky, tak i kompaktní fotoaparáty. Právě Fujifilm X-E3 je modelem, který může nahradit i kompakty, i zrcadlovky. Jak si povede v testu?

Úvod

Systémové kompakty neboli bezzrcadlovky jsou mezikrokem mezi kompaktními foťáky a zrcadlovkami, přičemž si z obou táborů berou určitá pozitiva i negativa. Rozměry a hmotnost bezzrcadlovek se podobá kompaktům, tělo takového aparátu je samo o sobě často velmi malé, jenže na rozdíl od kompaktů disponují bezzrcadlovky možností střídat objektivy, což na druhou stranu znamená, že objektiv logicky nemůže být zabudovaný do těla jako u kompaktu, takže hodně zvyšuje rozměry i hmotnost. Tím končí hlavní minusy oproti kompaktům.

Plusů má však několik. Prvním z nich je výše zmíněná možnost měnit objektivy. Už kvůli tomu se bezzrcadlovky obecně řadí trošku výše nad kompakty. Nabízejí tedy pokročilejší ovládání, které zahrnuje nejen spoustu tlačítek, ale hlavně vůbec přítomnost poloautomatických či manuálních režimů či focení do RAWu. Oproti kompaktům často mají elektronické hledáčky, takže fotograf nemusí komponovat přes displej. Také často nabízejí pokročilejší funkce v menu.

Druhou stranou mince je fakt, že bezzrcadlovky konkurujízrcadlovkám a mají oproti nim několik výhod. Jak napovídá jejich název, neobsahují zrcátko, což umožňuje znatelně zmenšit rozměry. Díky absenci zrcátka mohou i objektivy mít menší rozměry, jelikož se přibližují čipu. Celý systém je tedy kompaktnější a lehčí. Elektronická závěrka je potom rychlejší než mechanická a umožňuje fotit rychleji při sériovém snímání. Někteří fotografové také vyzdvihují možnosti elektronického hledáčku, který umožňuje zobrazovat informace, jaké ten optický zkrátka nezobrazí.

Zrcadlovky mají stále několik výrazných předností, díky přítomnosti zrcátka může jít obraz na ostřící systém. Ostření tak neprobíhá (většinově detekcí kontrastu) na čipu, ale detekcí fáze ve speciálním ústrojí, které je tak rychlejší a přesnější. Stejně tak zrcátko umožňuje posílat obraz do optického hledáčku, který je přirozenější než ten elektronický. Zrcadlovky jsou sice rozměrnější, ale zase disponují znatelně lepším držením a ergonomií.

Protože Fujifilm X-E3 stojí podobně jako poloprofesionální zrcadlovky, v testu se nebudu vyhýbat srovnání. Testování proběhlo s objektivem XF18–55mmF2.8–4 R LM OIS, většina menu byla v továrním nastavení, expozici jsem nastavoval často ručně a všechny fotky fotil jak přímo do JPEGu, tak zároveň i do RAWu (u fotek to bude většinou uvedené stejně jako expoziční hodnoty a další údaje).

Parametry

  • Rozlišení: 24,3 milionu pixelů
  • Velikost čipu: 23,5 mm x 15,6 mm (APS-C)
  • Paměť: SD karta
  • Formáty: JPEG, RAF (RAW, 14 bit), MOV
  • Bajonet: FUJIFILM X
  • ISO: 200–12800 (100–51200 rozšířené)
  • Kompenzace expozice: ± 5 EV
  • Režimy: P, S, A, M
  • Sekvenční snímání: až 14 sn./s (max 35 JPEG nebo 22 RAW)
  • Hledáček: 0,39 palce, hledáček barevný cca 2.360K bodů, pokrytí oblasti zobrazení vs. zachycená oblast: cca 100 %, zvětšení: 0,62×
  • LCD: 3,0 palce, poměr stran 3:2, cca Barevný dotykový LCD displej 1040K bodů (cca 100% krytí)
  • Video: až 4K
  • Konektivita: BT, Wifi, USB, Micro HDMI (D), mini konektor o průměru 2,5 mm pro zvuk
  • Rozměry: 121,3 mm (W) x 73,9 mm (H) x 42,7 mm (D)
  • Hmotnost: cca 337 g (včetně baterie a paměťové karty)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Design, ergonomie a ovládání

Jak bývá u Fujifilmu zvykem, sází na retro design, který připomíná analogové fotoaparáty před dvaceti i více lety. Několik přepínačů je řešeno formou otočného voliče na horní straně přístroje a oproti výrobcům objektivů u zrcadlovek Fuji stále používá clonový kroužek – byť v elektronické variantě. Design je tedy na první pohled líbivý, ale nasnadě je druhá otázka, a to jak moc je i praktický.

Například výše zmíněné otočné voliče jsou sice hezkým designovým prvkem, ale jejich chod je mírně tužší, což může být problém hlavně v kombinaci se zpocenou rukou – voliče nejsou pogumované ani nemají hrubší vzorkování, což by pomohlo. Na druhou stranu clonový kroužek je výborné řešení, a to nejen z nostalgie, ale i díky praktickému umístění. V tomto případě lituji, že clonové kroužky nezůstaly i u zrcadlovek.

Fujifilm X-E3 nabízí jak automatické, tak i manuální ovládání a pro obě varianty je velmi dobře připravený. Mimo clonového kroužku využívá i dva rollery, které navíc fungují i jako tlačítko, což je velmi praktické. Navíc jsou maximálně nastavitelné, takže na nich můžete mít čas, ISO… Zkrátka základní expoziční trojúhelník je možné mít pěkně po ruce a není třeba zvedat oči od hledáčku. Korekce expozice se potom nachází nahoře jako otočný volič.

I další důležité prvky jsou celkem po ruce – například zámky ostření a expozice. Když už se pohybujeme na zadní straně přístroje, popíšeme si i další tlačítka. View Mode slouží k přepínání hledáčku a displeje. Drive je zřejmě nejdůležitější tlačítko, protože nastavuje režimy snímání včetně sekvenčního snímání nebo videa. Pro video není na foťáku tradiční tlačítko, které by jednoduše spustilo záznam. Musí se přes Drive a joystick navolit video (posun jednou nahoru). To sice není moc složité řešení, ale ani jednoduché. Navíc foťáku pár vteřin trvá, než je schopný nahrávat.

Q slouží pro vstup do rychlého menu, které jsem osobně nevyužíval, protože vše důležité jsem si přednastavil nebo umístil na tlačítka. Menu/Ok a Disp/Back slouží pro obsluhu menu. To je velmi podrobné a členité, až se v něm nezkušený uživatel ztrácí, na druhou stranu v něm lze nastavit snad vše a procházení značně ulehčují rollery, které lze stisknout. A i na jejich stisknutí lze nastavit speciální akce, například na stisknutí zadního rolleru je automaticky nastaveno 100% přiblížení jak při živém náhledu, tak i při prohlížení fotek, což je velmi praktické.

Poslední velmi důležitý přepínač se nachází na přední straně foťáku a jedná se o nastavení ostření – C jako kontinuální, S jako single a M jako manuální. Pro úplnost dodám, že prioritu clony lze zapnout na objektivu tím, že ji budete nastavovat ručně, zatímco zbytek expozice dáte na Auto.

Na levé straně nalezneme tři konektory – USB, HDMI a Jack 3,5mm, které jsou schované pod krytkou. Mnohem důležitější je spodní strana, kde se nachází krytka baterie, která svůj prostor sdílí s SD kartou. To není ideální řešení hlavně z toho důvodu, že hled vedle je stativový závit, takže se přes nasazenou stativovou patku nedostanete k baterce ani SD kartě.

Z praktického pohledu je hodně prvků na svých místech a dobře se s nimi pracuje. Celkový úchop – a zde se neubráním srovnání se zrcadlovkou – je designovaný spíše pro menší ruku. Osobně jsem se bál, že bezzrcadlovku někdy upustím, ale naštěstí se tak nestalo. Méně pohodlné držení je však rozumnou daní za kompaktní rozměry.

Displej a hledáček

Displej je sice dotykový, ale zabudovaný, takže ho není možné naklápět. To naznačuje, že je tento přístroj primárně určený k focení, a nikoliv nahrávání videa, byť díky elektronickému hledáčku by to bylo příjemné. Displej má dostatečné rozlišení i velikost a pro focení je příjemný.

To, co je možné zobrazit na displeji, může být i v hledáčku – od menu až po prohlížení fotek. Není s tím problém, jelikož se pohybujete joystickem, což je velmi intuitivní. V hledáčku lze zobrazit i spoustu možností při focení – například aktuální histogram, což je velmi praktické.

I když má hledáček dobré rozlišení i velikost, pro člověka přecházejícího ze zrcadlovky s dobrým optickým hledáčkem je to nezvyk. Největší problém pro mě představovalo to, že hledáček některé scenérie zobrazoval světlejší, než ve skutečnosti byly, takže jsem měl při manuálním nastavení některé fotky tmavší. Samozřejmě by bylo řešení pohrát si se světlostí hledáčku, ale to by byla alchymie, do které jsem se raději nechtěl pouštět. Je to hlavně otázka zvyku, po delší době si na něj i po přechodu ze zrcadlovky jistě každý zvykne a naopak využije jeho možností.

Poslední a trošku diskutabilní záležitostí je absence blesku. Pro rodinné foto je to jistě škoda, protože tam se blesk hodí. Pro pokročilé a profesionální fotografy je absence blesku na těle celkem nepodstatná věc, jelikož v profi fotografie se vestavěný blesk nepoužívá. Díky tomu, že na těle není, se mohly zmenšit rozměry, což jistě spousta uživatelů ocení. Plusem zůstává fakt, že tělo má sáňky na externí blesk.

Volba mezi displejem a hledáčkem ovlivní i výdrž baterie. To je častý problém bezzrcadlovek, při seznamování s foťákem a častým procházením menu jsem se dostal na 180 fotek, při častém používání hledáčku by baterie mohla vydržet asi 300–400 snímků, samozřejmě záleží na stylu focení.

JPEG vs. RAW

Fujifilm X-E3 pochopitelně umí fotit do RAWu, a tak je nasnadě otázka, jaké jsou rozdíly mezi tím, co je ukryto v RAWu a co vyjde přímo z přístroje jako JPEG.

První obrázek přímo z fotoaparátu má zkorigované vady objektivu. Na první pohled zmizelo znatelné zkreslení, které by bylo jinak potřeba odstranit v editoru. Druhá změna tolik patrná není – zmizela i chromatická aberace. Kdyby byla fotka na nižší clonu, viděli bychom i odstranění vinětace. Poslední změnou je mírné dosycení barev.

Celkově v tomto ohledu dělá foťák dobrou práci, protože těm uživatelům, kteří by si tento foťák chtěli koupit namísto kompaktu, ušetří starosti s úpravami v počítači. Zároveň je dobrou zprávou, že nedělá žádné velké a destruktivní změny na fotce. Mobily nebo levnější přístroje často fotky ořezávají kvůli silné vinětaci a horší optické kvalitě obrazu, což zde neplatí.

Vinětaci jinde než v RAWu neuvidíte

tedy smysl používat RAW? Nechám odpovědět čísla – zatímco fotka ve formátu JPEG přímo z foťáku má velikost okolo šesti, sedmi MB, RAW se standardně pohybuje okolo 48 MB, což je osmkrát tolik. Jinými slovy obsahuje o mnoho více informací než JPEG a ty je možné v post procesu z obrázku vytáhnout, pokud je třeba. Takže pro pokročilé uživatele je RAW vhodný, méně pokročilí uživatelé budou plně spokojení s JPEGem.

Dynamický rozsah

Jedním ze základních parametrů foťáku a jeho čipu je to, jak moc kontrastní scény dokáže zachytit.

První snímek (JPEG přímo z foťáku) je z hlediska dynamického rozsahu s druhým snímkem (vyvoláno z RAWu – bez úprav) téměř identický. Samozřejmě na nich jsou vidět rozdíly ve zkreslení a trošku i vinětaci, ve větvích bychom našli chromatickou vadu. Třetí snímek je RAW vyvolaný v počítači tak, aby se ukázala všechna zachycená kresba. Najednou vidíme, že foťák má opravdu velký dynamický rozsah, protože dříve černé větve stromu foťák zachytil s přehledem.

Proč jsou tedy větve normálně černé? Fotografové mají často velké dilema, zdali mít na fotkách velký dynamický rozsah (aby byla kresba i v jinak černých nebo bílých částech snímku) nebo mít naopak větší kontrast (některé části snímku jsou černé a jiné bílé, což často vizuálně vypadá lépe). Ve Fuji tento foťák nastavili tak, že bude mít trošku větší kontrast (na zrcadlovce mám i v JPEGu více kresby na stromech). To se dá změnit v nastavení nebo případně doupravit při vyvolávání JPEGu.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

ISO a šum

Druhou podstatnou vlastností čipu je, jak vysoké zvládne ISO a jaký šum přitom bude na snímcích vidět. Základní rozsah ISO je od 200 do 12800.


ISO JPEG

ISO RAW

Od hodnot ISO 200 až po 800 je šum v RAWu i JPEGu velmi dobrý, přičemž v RAWu lze nalézt více detailů. Výše se JPEG začíná trošku mazat, RAW je na ISO 1600 dobrý. Na ISO 3200 RAW začíná mít více barevného šumu, ale i tak je dobře použitelný, JPEG výrazně ztrácí detaily a ISO je zde na hraně. ISO 6400 je stále použitelné jak v RAWu, tak i JPEGu. V JPEGu se už výrazněji mažou detaily a některé štětinky začínají splývat, část detailů je stále zachována. V RAWu už je dost šumu, ale štětinky lze rozlišit, což je velmi pozitivní. Až ISO 12800 je za hranou použitelnosti. V krizových situacích z něj něco vytáhnete (hlavně v RAWu), ale nedoporučil bych ho používat.

Celkově si vedl Fujifilm v testu šumu nadmíru dobře, dá se používat i ISO 6400, což ocení všichni uživatelé a potenciální kupci tohoto těla.

Video

Jak jsem psal výše, Fujifilm X-E3 není zaměřený na video a je to trošku škoda, protože bezzrcadlovky jsou na nahrávání vhodné. Pro natáčení domácího videa bude jednoznačně lepší než telefon i kompakt a do kapsy strčí i nějaké zrcadlovky, ale bohužel přístroj trošku hází nahrávačům videa klacky pod nohy. Dobrou zprávou je, že během nahrávání je možno měnit expoziční parametry.

Závěr

Fujifilm X-E3 se ukázal jako velmi zajímavý přístroj. Ve své cenové kategorii útočí na pokročilé i poloprofesionální zrcadlovky a rozhodně proti nim může obstát. Proti nim má menší rozměry, srovnatelný nebo lepší čip (menší šum a větší dynamický rozsah) a některé velmi praktické ovládací prvky.

Na druhou stranu proti zrcadlovkám nemá až tak rychlé a spolehlivé ostření a subjektivně se hůře drží. Každopádně je to dobrý kompromis pro ty, kdo se rozhodují mezi zrcadlovkou a kompaktem nebo ultrazoomem. Fuji nabízí i dost objektivů, které lze měnit.

Celkově je tedy vhodný pro:

  • Rodinné focení a nahrávání videa
  • Méně pokročilé uživatele, kteří chtějí kvalitní fotky z malého těla
  • Ty, kdo chtějí měnit objektivy, ale vyžadují menší rozměry
  • Pro pokročilé uživatele, kteří nevyžadují optický hledáček ani rychlé ostření

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Plusy

  • Kompaktní rozměry a nízká hmotnost
  • Displej i elektronický hledáček
  • Možnost uživatelsky nastavit spoustu věcí
  • Dobrý šum a dynamický rozsah
  • Šikovné ovládání

Minusy

  • Pomalejší ostření
  • Nepraktické umístění baterie a SD karty

Za zapůjčení děkujeme společnosti Fujifilm!

Galerie

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • kikiris
    kikiris
    03.04.2018 09:53

    Zdravím,
    zajímavá recenze na zajímavý fotoaparát. Jen bych chtěl upozornit na jednu věc.
    V odstavci design, ergonomie a ovládání je věta, cituji "V tomto případě lituji, že
    clonové kroužky nezůstaly i u zrcadlovek". To samozřejmě není tak úplně pravda.
    U setových zoomů a některých pevných objektivů tomu tak je. Ale stále je možnost
    mít i na zrcadlovce objektivy s clonovým okružím, já takové mám... :-)

  • Jakub Súkeník
    Jakub Súkeník
    03.04.2018 10:26
    Reaguje na kikiris 03.04.2018 09:53:

    "Zdravím, zajímavá recenze na zajímavý fotoaparát. Jen bych chtěl upozornit..." - zobrazit celý komentář

    Většina zrcadlovek ovšem neumí s clonovým kroužkem starších objektivů (platí Pentax a Nikon) plně spolupracovat. Pro plné ovládání clony a práci ve všech režimech je u většiny přístrojů potřeba mít kroužek v automatické poloze. Ovládání kroužkem je tak vyhrazeno spíš manuálním objektivům.

  • Lukáš Burget
    Lukáš Burget
    03.04.2018 20:09

    Díky za recenzi. Kdybych si kupoval bezzrcadlovku jiného systému než vlastním, Fujifilm by byl horký kandidát.

  • Jan  Pánek
    Jan Pánek
    Autor
    03.04.2018 21:43
    Reaguje na kikiris 03.04.2018 09:53:

    "Zdravím, zajímavá recenze na zajímavý fotoaparát. Jen bych chtěl upozornit..." - zobrazit celý komentář

    Jakub už v podstatě odpověděl. I já mám doma objektiv s clonovým kroužkem, ale na moderní zrcadlovce Nikon nemají smysl, protože na něm musím nastavit nejvyšší clonu, aby tělo s objektivem spolupracovalo. Nastavovat clonu na objektivu tedy nejde.
    Dokonce i některé nové objektivy mají clonové kroužky - manuální Samyangy nebo Zeissy pro Nikon. Ale i v tomto případě platí, že se musí nastavit clona na nejvyšší hodnotu a nastavuje se na těle. Clonový kroužek je možné využít jen se starými těly, případně s adaptéry bez přenosu.
    Tedy smyslem mého povzdechu je fakt, že na moderních zrcadlovkách už většinou není možné ovládat clonu clonovým kroužkem.

  • E.B.E
    E.B.E
    03.04.2018 21:45

    ...líbí se mi strategie firmy Fujifilm i jejich výrobky

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (5)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace