FotoTest: Recenze telefonu Asus ZenFone Zoom S

Na zádech má dvojici objektivů a v názvu slůvko „zoom“. Tváří se tedy jako poctivý nástroj fotografa. Znamená to ale, že se mobilní telefon dokáže vyrovnat i plnokrevným foťákům nebo snad i zrcadlovkám? Odpověď naleznete v našem testu.

Setkani fotografu

Závěrka, ISO, clona

Zatímco nejkratší časy díky elektronické závěrce mohou být až 1/10.000 sekundy, což spolehlivě zmrazí téměř jakýkoliv pohyb, nejdelší časy jsou omezeny na 32 sekund. Do základního expozičního trojúhelníku patří i ISO, které začíná na 50 a končí na 12.800, přičemž nejsou k dispozici informace, zdali se jedná o hardwarovou či softwarovou podporu krajních hodnot. Rozsah je každopádně dobrý, hlavně IS0 50. Problémem může být jen clona, která je pevná – nelze ji měnit. Pro širokoúhlý objektiv to je dobrá hodnota f/1.7, pro portrétní f/2.6, což není nic moc, když navíc urážíme, že jde o portrétní objektiv.

Výdrž

Jestli telefon exceluje v některé oblasti nejmohutněji, je to výdrž baterie. 5000 mAh je opravdu hodně a v kombinaci s úsporným displejem a nenáročným procesorem je pro telefon celý den na baterii hračka. Spíše bych ale měl napsat, že je celkem problém telefon za jeden den vybít – jedinou cestou je neustále hrát náročnější hry. Ani při náročném používání (mimo her) nemá telefon problém přečkat dva dny a při normálním využívání jsou tři dny standardem.

JPEG a RAW

Když se telefony naučily fotit do RAWu, bylo to příslibem, že z nich jednou budou fotografické nástroje i pro pokročilejší fotografy. Většina uživatelů si sice focení do RAWu nezapne (jedna fotka v RAWu má klidně i 25 MB, což je hodně), ale i tak je velmi zajímavé se podívat, co telefon vyprodukuje.

Trošku teorie na začátek. Když telefon vyfotí fotky, zjednodušeně znamená, že zaznamená intenzitu a barvu světla na každém pixelu snímače. Když fotku ukládá do RAWu, zapíše tam právě tyto surové informace. Když zaznamenává do JPEGu, tak tyto surové informace i zpracovává – fotky doostřuje, dobarvuje, odšumuje, koriguje optické vady, a to na automatické neboli přednastavené úrovni (lze to uživatelsky trošku ovlivnit). Pokud fotograf vyvolává fotky z formátu RAW (neboli je převádí do JPEGu), dělá ty samé operace, ale má nad nimi plnou kontrolu.

Je tedy velký rozdíl, pokud před sebou máte fotku v JPEGu z telefonu (1. ukázka), fotku vyvolanou z RAWu, ale ručně upravovanou (2. ukázka) a fotku vyvolanou z RAWu bez úprav (3. ukázka).

Na první fotce je vidět, že telefon dobarvuje velmi silně (měl jsem nastavení trošku v plusu, což vycházelo z předpokladu, že na „0“ nedobarvuje; dobarvuje a hodně).

Na druhé ukázce je zvýšená živost a sytost, barvy už nejsou tak překřičené jako u prvního snímku přímo z telefonu. Fotka se vám nejspíše nebude líbit, protože nebe nemohlo být na okrajích snímku tmavší než na jeho okrajích. To jsem na snímku nechal schválně, jedná se totiž o optickou vadu vinětace neboli ztmavených rohů. Telefon ji v JPEGu odstranil, ale tady jí lze spatřit. Není výrazná, ale fotograf na ní při úpravách RAWu v počítači myslet.

Konečně se dostáváme k téměř čistému výstupu ze snímače. Fotka téměř postrádá barevnost, chybí ji i detaily a je vůbec nemastná a neslaná. Normálně jsem zvyklý na snímky ze zrcadlovky, kde jsou barvy živé a syté už v RAWu, ale u mobilů je zkrátka potřeba snímek trošku „přibarvit“. To neberte jako výtku, ale jako fakt. Proto jsou všechny fotky vyvolávané z RAWu doostřené i rozumně přibarvené.

Doteď jsem se bavil o rozdílech mezi RAWem a JPEGem na úrovni barev. Ty nejdestruktivnější změny jsou ale na úrovni korekce zkreslení a vitěnace.

Zkreslení sice není moc silné, ale telefon se je snaží odstranit. Typickým důsledkem je ořezání fotky. Z předchozích ukázek to nebylo až tak patrné, ale zde jde hezky vidět, že fotka z JPEGu (1. ukázka) je ořezanější než druhá ukázka vyvolaná z RAWu. Druhý snímek je také světlejší uprostřed, což je způsobeno vinětací. Telefon to řeší v JPEGu ztmavením středu snímku.

Dalším zásadním rozdílem mezi RAWem a JPEGem bývá vyšší dynamický rozsah neboli lepší vykreslování tmavých a světlých částí snímku. Na obrázku níže nás tedy zajímá tma uvnitř bunkru a přepaly v levém horním rohu. První snímek pochází z JPEGu přímo z mobilu.

Když se podíváme do čistého neupraveného RAWu (2. snímek), tak vidíme, že foťák zachytil ještě nějaké obrazové informace i v levém horním rohu – je tam vidět víc větviček.

Na posledním obrázku jsem se snažil ze stínů i světel vytáhnout maximum kresby. Najednou se vlevo nahoře objevily další větvičky a uvnitř bunkru jsou zase vidět jednotlivé desky. Jinými slovy snímač má větší potenciál, než ukazuje v JPEGu. Na druhou stranu tím utrpěl kontrast scény. Každopádně dynamický rozsah je na mobil velmi dobrý.

To nás přivádí k HDR – jednoduše k funkci, která umožňuje softwarově (a někdy i hardwarově dynamický rozsah zvyšovat). Telefon k tomu nabízí dvě možnosti – buďto speciální mód HDR Pro (první ukázka), nebo v režimu Auto je položka HDR (druhá ukázka). Pro porovnání přidávám ještě ukázku, jak vypadal normální přímý výstup bez HDR z režimu Auto.

HDR Pro i HDR Auto vypadají trošku lépe než běžný režim. V mracích je více kresby a nejsou tak přesvětlené. Zároveň ale musím dodat, že rozdíl není moc velký – v podstatě byste stejných výsledků mohli docílit focením do RAWu a drobnými úpravami. To říkám hlavně proto, že ani HDR Pro, ani HDR Auto nezaznamenávají data do RAWu.

Šum

Další zastávka je šum. Vyšší ISO produkuje vyšší šum. Při odšumování se z fotek zase ztrácejí detaily. To je třeba případ výše zmíněného „Vylepšování“ při selfie módu. Není tam žádný šum, ale také chybějí detaily.

Máme zde dvě hlavní kamery, tak si posvítíme na obě. Ta širokoúhlejší zvládá šum poměrně dobře – od ISO 50 do 400 je fotka hezky čistá. Na ISO 800 už vzniká jasový šum, který je ještě výraznější na ISO 1600. Tím se taky dostáváme na hranici použitelnosti. ISO 3200 je na její hraně. Detaily jsou ještě zachované a můžeme odlišit jednotlivé štětinky. ISO 6400 už bych nedoporučoval používat vyjma výjimečných případů a ISO 12800 už není pomalu ani nouzová varianta.

Foťák s portrétním ohniskem má svou úlohu těžší, protože stejnou scénu zabere víc z blízky a v důsledku vyniknou nedokonalosti o trošku více. Platí zde podobné závěry jako dříve. Do ISO 800 jsou výsledky dobré. Na ISO 1600 jsou detaily ještě hezky vykreslené, ale už vidíme první náznaky šumu. ISO 3200 je zase na hraně použitelnosti, ISO 6400 možná lehce za ní, ale dá se nouzově použít. Při ISO 12800 už zanikají všechny detaily a nemá moc smysl ho používat.

Celkově je šum na velmi dobré úrovni, když uvážíme, že jde o mobil. Nemusíte se bát zacházet i na vyšší ISO. Potom je ale lepší fotit do RAWu, protože lze z fotky více vytáhnout. Odšumovací procesy ve foťáku při ukládání fotky do JPEGu jsou často velmi agresivní a nepomůže, ani když se jim sníží intenzita.

Ostření

Ještě chvíli se budeme zaobírat vlastnostmi čipu. Mezi jeho přednosti patří PDAF ostření – zdvojení pixelu umožňuje použití ostření na základě detekce fáze. To je přesnější a rychlejší než detekce kontrastu u normálních senzorů. Navíc tento čip má po ruce ještě laserové ostření. To ale pomáhá pouze do vzdálenosti 1,5 metru.

Ostření je sice rychlé a přesné, někdy se mi ovšem stávalo, že kvůli velké hloubce ostrosti jsem si myslel, že mám objekt zaostřený dobře, ale neměl jsem. Vypadal totiž celkem ostře. Proto je důležité vždy raději zaostřit dvakrát, než jednou zapomenout.

Jediný problém s ostřením jsem měl v noci. To telefon nedokázal zaostřit ani na trvale zasvětlené objekty a musel jsem volit manuál. Ten může být trošku problematický. U fotky níže jsem si jen zvětšil obraz a zaostřil. Když jsem ale fotil ohňostroje nad hlavou, takový luxus jsem si nemohl dovolit. Musel jsem vzdálenost zkrátka odhadnout formou pokus/omyl. Navíc u ostření chyběla stupnice, která by mi pomohla.

Čip ještě ovlivňuje vyvážení bílé. Automatika se sem tam vyloženě nechytila a z mobilu vyšly buď příliš modré, nebo příliš oranžové snímky. V RAWu to samozřejmě není problém, ale v JPEGu to už moc upravit nejde – podívejte se na přemodralý příklad níže.

Mimo pár nepřesností však vyvážení bílé fungovalo velmi dobře.

Video

Než se vrhneme na optické chyby a vlastnosti objektivů, musíme si říct něco o videu. Začneme u klasického Full HD videa, které má standardní kvalitu. Díky velmi velké hloubce ostrosti není nutné neustále přeostřovat, takže je video i hezky plynulé.

Ve videu v rozlišení 4K nalezneme mnohem více detailů než ve Full HD. Přitom je hezky plynulé a ostré.

Telefon disponuje i několika dalšími „kreativními“ režimy. Prvním z nich je mód zpomaleného videa. Ten funguje velmi dobře, i když degraduje kvalitu. To je ale nutná daň za rychlé zpracování velkého množství snímků.

Opakem je časosběrné video, kdy si nastavíte čas mezi jednotlivými snímky. Takže foťák vyfotí scénu třeba každou vteřinu a výsledek spojí do videa.

Optické vlastnosti a vady

Nejdůležitějším optickým parametrem je kresba. Většinu optických vad lze korigovat v postprocessingu, ale jakmile je špatná kresba, pomůže už snad jen fotomontáž. Obrázky níže jsou výřezy z středové a okrajové části snímku.

Na 4mm ohnisku je středová kresba překvapivě dobrá. Na listech jdou vidět detaily. Mech na kamenech je mírně neostrý, ale možná už je mimo hloubku ostrosti, jelikož je spíše zaostřeno na listy.

Pravý dolní roh téhož snímku vypadá taky dobře. I když úplně vpravo dole není kresba optimální, je to dáno nejen malou neostrostí objektivu, ale i faktem, že je scéna už mimo hloubku ostrosti. Překvapivě se zde nikde nevyskytuje chromatická aberace.

Na teleobjektivu je středová kresba taky výborná. Ostřejší obraz by byl pouze v případě, že by senzor měl větší rozlišení. Na druhou stranu právě jeho nižší rozlišení umožňuje dobré výsledky v šumu nebo i právě zde.

Pravý dolní roh fotky je taky ostrý. Detailů je v něm dost – jednotlivé jehličky jsou vykresleny zvlášť a nijak se neslévají. Pouze je zde přítomná chromatická aberace na větvi částečně pobořené do vody.

Celkově je kresba velmi dobrá, což je základ pro hezké fotky, a tím pádem fotografy nebude omezovat. Ani chromatická vada se moc neprojevuje, což je pozitivním překvapením.

Podíváme se i na to, jaké mají objektivy zkreslení a vinětaci. Oba snímky pocházejí z RAWu, protože JPEG z mobilu by je zkorigoval. Na 4mm ohnisku (první snímek) je trošku výraznější soudkovité zkreslení. Nevypadá ale jako problematické (a neospravedlňuje si tak velké zásahy do ořezávání JPEGu, jak jsem ukázal výše). Je na něm vidět i výraznější vinětace, když rohy jsou znatelně tmavší než střed snímku.

Oproti tomu 7mm ohnisko takové problémy nemá. Sice drobně zkresluje, ale téměř to není vidět. Vinětuje ovšem jen minimálně.

Velký rozdíl mezi pokročilejšími fotoaparáty a těmi levnějšími je hloubka ostrosti a rozmazané pozadí čili bokeh. Levnější foťáky mají menší čip, což je základ této problematiky. Větší čip zmenšuje hloubku ostrosti a zvyšuje rozmazanost pozadí, což se u mnoha fotografických žánrů cení.

Asi není problém uhádnout, že zde telefon nebude mít moc šancí. Abych jeho šance maximalizoval, použil jsem všech možných prostředků pro hezký bokeh na obrázcích níže. První snímek je 4mm ohnisko, druhý 7mm.

Výsledky ale nejsou úplně špatné. Kolečka bokehu jsou sice malá, cibulovitá a těžko takto vyfotíte portrét – ale něco tento přístroj umí. Tam, kde nestačí po optické stránce, si dopomáhá softwarově. Jinými slovy dokáže simulovat bokeh klasických zrcadlovek. Ten je celkem hezký, i když na zrcadlovky nemá. Taky si můžete všimnout, že v těsné blízkosti vlasů jsou vidět světýlka zaostřená. Jedná se o nedokonalost softwaru, který je vyhodnotil jako součást celku v hloubce ostrosti.

Protisvětlo a odlesky trápí většinu objektivů. Tyto testované nejsou výjimkou a přímé namíření do slunce jim dobře nedělá. Kromě ztráty kontrastu okolo zdroje silného světla ještě vznikají drobná prasátka. To prakticky může pokazit fotku.

Samozřejmě je zde i možnost toho využít. Kromě odlesků ještě objektivy často vykreslí čáry ze zdroje světla, což může někdy působit rušivě, ale jindy může jít o záměr. Jako v případě níže.

Na objektivech záleží i u makra, konkrétně na jejich minimální zaostřitelné vzdálenosti. Telefony zvládají obecně makro celkem dobře a Asus ZenFone Zoom S není výjimkou.

Telefon nedělá problémy ani při noční scéně. Většinou zaostří správně, a když jej postavíte na stativ, tak si opravdu libuje. Fotky z ruky bych v noci nedoporučoval.

Ještě zde máme přední foťák, který však nebudu podrobovat tak náročným testům. Většina uživatelů jej stejně bude využívat v režimu „Vylepšení“, který si k optickým vlastnostem a fyzikálním zákonům nebere servítky.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • kikiris
    kikiris
    23.01.2018 14:13

    Já už nepožaduji, už mám litrový tříválec. Důvody jsem napsal
    v příspěvku výše. Nevím jestli je menší obsah úspornější, ale vím,
    že na toho mojeho malucha, co váží 850kg, takový motůrek stačí...

  • E.B.E
    E.B.E
    23.01.2018 21:57
    Reaguje na kikiris 23.01.2018 14:13:

    "Já už nepožaduji, už mám litrový tříválec. Důvody jsem napsal v příspěvku..." - zobrazit celý komentář

    Nejspíš ano....ale já mluvil spíš o dalších, daleko těžších a větších autech, do kterých už taky přestali vyrábět normální motory s odvoláním na "přání zákazníků" . Nevím, jestli chápeš, co se nakonec stane, když si někdo doveze takovou jedna dvojku v rodinným autě domů a nestačí se divit, kde je ta papírová spotřeba 3,5 l :-) (pominu výdrž takovýho namáhanýho, dvěma turby podporovanýho, motoru, zvlášť když má někdo představu, jak za to ještě zapřáhne vozík) :-D Tím vším jsem jen chtěl od začátku říct, že chtít něco používat a mít možnost to používat není v tomhle komerčním světě to samý, když nebude možnost výběru.

  • kikiris
    kikiris
    24.01.2018 07:40

    Nyní to už chápu, co jsi mi chtěl říci. Ano, samozřejmě, když
    do jednoapůl tunového auta strčí nadopovaný motůrek, co to
    sním po krátké době udělá? Prostě ho uštvou...
    A s tvou poslední větou v tvém příspěvku se nedá, než souhlasit.
    Nemáme toho moc na výběr, ber, nebo neber. Někdo ještě jezdí
    se starým a dobrým autem, ale to se také jednou odebere do
    věčných lovišť. Někteří máme doma staré a dobře sloužící foťáky,
    ale za pár let už do nich třeba nekoupíme film, nebo vývojky,
    a co potom...? Takže nezbude, než si koupit to nové, "zpotvořené"
    auto a nebo chodit pěšky. Koupit moderní "nadupaný" foťák a nebo
    se na focení vys*at... :-)

  • E.B.E
    E.B.E
    24.01.2018 08:52
    Reaguje na kikiris 24.01.2018 07:40:

    "Nyní to už chápu, co jsi mi chtěl říci. Ano, samozřejmě, když do jednoapůl..." - zobrazit celý komentář

    Přesně :-) ...resp. nejen, že si nekoupíme součástky nebo příslušenství, do našich starých vraků, ale že nebude novodobá náhrada na výběr. Prostě jen to, co je na trhu a to se vyrábí proto, že o to "máme zájem" (kecy.Protože na tom víc vydělají)

  • kikiris
    kikiris
    24.01.2018 09:33

    Ne nadarmo se říká, že reklama je navoněná zdechlina
    a proto k ní tak rád čuchá konzument :-).
    Bylo mi potěšením si s tebou poklábosit, ale myslím,
    že už stačilo, jsme přece jen na fotofóru a tady se auta
    moc nehodí...
    Měj dobrý a pozitivní den :-)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (11)

Tisknout článek

Kurz rekvalifikace fotoreportér

Tip na článek

Rozhovor: Praktické tipy na fotografování
Rozhovor: Praktické tipy na fotografování

V tomto článku si před­sta­víme trošku ne­tra­diční fo­to­gra­fické rady, pro­tože To­máš Gá­lik ze Zo­ner Photo Stu­dia po­radí, jak nej­lépe na­sta­vit fo­ťák a fo­tit, aby se fotky co nej­jed­no­du­šeji upra­vo­valy v po­čí­tači a aby vý­sledky byly co nej­lepší.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram
Setkani fotografu

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace