Základní charakteristiky objektivů II - lek.9

V minulém díle FotoŠkoly jste se dozvěděli, že ohnisková vzdálenost objektivu a s ní spojený úhel zobrazení jsou pro každého fotografa určitě nejdůležitějšími charakteristikami objektivů. Dnes si povíme o dalších.

Světelnost

Světelnost je parametr charakterizující ztrátu světla při průchodu objektivem. Světlo se při průchodu skleněnými čočkami objektivu nejenom láme, ale dochází i ke škodlivému částečnému odrazu. Proto jsou tak důležité antireflexní vrstvy, které tento částečný odraz značně eliminují. Lze řící, že čím více čoček objektiv obsahuje, tím je obtížnější a dražší zabránit ztrátě světla. Přesnou definicí světelnosti se zabývá článek Co je světelnost objektivu ve FotoRádci. Světelnost bude pro vás důležitá, zejména když fotografujete v podmínkách, kde je málo světla. Příkladem je fotografování reportáží. Když chcete fotografovat hokejisty v letištní hale, nemůžete si postavit stativ a exponovat dlouhým časem. Dav by nejspíš převrátil stativ s fotoaparátem a možná i s vámi. Při použití blesku zase ztratíte ze snímku atmosféru a navíc blesk prosvítí jen do určité vzdálenosti. Kombinace objektivu s vysokou světelností (nejmenší clonové číslo 1,4 nebo 2) a citlivého filmu (ISO 400 nebo 800) umožní fotografovat na koncertech, v divadle, na stadionech atd. Za objektiv s vyšší světelností však zaplatíte nekolikanásobně vyšší částku než za objektiv běžné konstrukce. Z kresby objektivu při maximálně otevřené cloně se dozvíte mnoho o jeho kvalitách a to je, za co se v reportážní fotografii platí. V článku na FotoRádci si přečtěte i o tom, co je zlaté okno objektivu.

Ještě něco málo k transfokátorům neboli zoomům aneb k objektivům umožňujícím měnit ohniskovou vzdálenost. Se změnou ohniskové vzdálenosti směrem k delší hodnotě se obvykle snižuje i světelnost. To je jednou z hlavních nevýhod zejména zoomu s velkým rozsahem, který je obvykle spojen i s poklesem ostrosti kresby na straně dlouhé ohniskové vzdálenosti (ve fotografické hantýrce na dlouhém konci).

Pro představu srovnejte konstrukci a parametry dvou zdánlivě podobných objektivů Nikkoru 28–70mm f/2,8D a Nikkoru 28 – 80mm f/3,3–5,6G. Ten první stojí asi 60 tisíc, váží 935 g, má průměr filtru 77 mm. Všechny prvky jsou skleněné, kontrukce je kovová, některé čočky ze specielního skla s malým rozptylem. Ten druhý je za 5 tisíc, váží 195 g, průměr přední příruby je 58 mm. Většina konstrukce v plastu včetně části přední čočky.

Nejlevnějšími objektivy s vysokou světelností jsou základní objektivy s ohniskovou vzdáleností 50mm. Mají jednoduchou konstrukci a vyrábějí se ve velkých sériích.

Nejkratší zaostřovací vzdálenost

Nezapomínejte na tento parametr, neboť nebudete fotografovat jenom vzdálené předměty. Nasazování pomůcek jako předsádkové čočky nebo mezikroužky, které vám umožní přiblížit se k předmětu, mívají svá úskalí. Platíte zhoršenou kvalitou u první a snížením světelnosti u druhé pomůcky. U objektivů s delší ohniskovou vzdáleností bývá nejkratší zaostřovací vzdálenost delší. Na druhé straně však máte menší úhel zobrazení.

Počet prvků a skupin čoček

Čím má objektiv více čoček, tím je obtížnější eliminovat všechny vady a škodlivé odrazy (reflexy) při zachování požadované kvality zobrazení. Také zoomy mají ve srovnání s objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností složitější stavbu. Složitější objektiv je samozřejmě i dražší. Z praxe vím, že např. pro snímky v přímém protisvětle jsou z hlediska ošklivých vedlejších odrazů mnohem lepší jednoduché objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností, než i velmi kvalitní, ale svou konstrukcí složité zoomy s vysokou světelností. Rozhodněte si tedy nemyslete, že čím má objektiv více čoček, tím je i lepší. Opačné tvrzení však také neplatí. O hlavních vadách objektivů a jak se kompenzují si můžete přečíst v článku Jak je to s vadami objektivů na FotoRádci.

Průměr přední příruby

Průměr přední příruby má souvislost nejenom se světelností objektivů. Pro praxi je důležité, že podle průměru přední příruby si budete kupovat filtry. Čím větší je průměr, tím dražší je i filtr. Kvalitní polarizační filtr pro průměr 77mm vyjde přes 3000 Kč, v průměru 52mm to bude jen něco málo přes 1000 Kč. To jsou peníze, které také platíte za světelnost (objektivy s větší světelností mívají větší průměry předních čoček).

Typ bajonetu

Každý z velkých výrobců má na svém objektivu jiný bajonet. Proto objektivy Nikonu nemůžete nasadit na tělo od Minolty apod. Je to prostě součást obchodní politiky. Existují i výrobci, kteří se na objektivy specializují (Tokina, Sigma, Tamron). Ti vyrábějí objektivy pro hlavní výrobce (Nikon, Pentax, Minolta, Canon) za ceny o něco nižší než originály při velmi dobré kvalitě. U elektronických zrcadlovek však nestačí jen mechanické spojení objektivu s tělem. Clona a automatické zaostřování je řízeno elektronicky. Někde je i informace o nastavení clony v objektivu zasílána elektronicky do těla přístroje. Proto se občas stane, že něco nefunguje. Hůře se tyto problémy řeší, pokud máte tělo a objektiv od různého výrobce.

Rozměry

S rostoucí ohniskovou vzdáleností objektivu roste stavební délka objektivu. S rostoucí světelností roste velikost přední příruby a také hmotnost. Neplatí to však úplně. Vláčet objektiv s ohniskovou vzdáleností 600mm na fotografování ptactva těžce snáší i profesionál, který se tím živí. Proto se objevují specielní konstrukce umožňující zkracovat stavební délku a zlepšit tak ovladatelnost objektivu.

Hmotnost

Větší hmotnost je spojena s delší ohniskovou vzdáleností, množstvím čoček a bytelností konstrukce. Těžší objektiv se více pronese v batohu. Na druhou stranu pokud fotografujete z ruky a pokud zrovna nemáte v ruce teleobjektiv 400mm/f 2,8, který váží 5kg, bude větší hmotnost výhodou proti roztřesení vaší rukou. Objektivy určené pro profesionální použití používají sklo a kov. Aby se snížila jejich hmotnost, uplatňují se magneziové slitiny. Běžné objektivy určené pro fotoamatéry mají hodně dílů z plastu, včetně některých složitějších čoček. Levné objektivy mívají i bajonet z umělé hmoty. Tady se nepředpokládá, že jej fotograf bude často měnit.