Recenze Sigma 50mm f/1.4 ART

Do redakce zavítala Sigma 50mm f/1.4 z řady ART. Tato řada objektivů se těší velké popularitě díky vynikajícím optickým kvalitám, ale zároveň dokáže držet i velmi dobrý poměr cena/výkon. Podpoří i Sigma 50mm f/1.4 dobrou reputaci řady ART?

Úvod

Mezi objektivy s pevným ohniskem mají „padesátky“ pověst univerzálu, který se hodí téměř do každé situace (byť s určitými kompromisy). Jejich hlavní žánry jsou ale portréty, reportáž a street foto. I když se v tomto případě jedná o objektiv pro full frame zrcadlovky, nesmíme zapomínat, že právě „pevné padesátky“ se velmi dobře dají použít na APS-C tělech, kde se z nich stanou díky crop factoru plnokrevné portrétní objektivy.

Testovaný objektiv Sigma se řadí do oblíbené řady ART – konkrétně mezi modely Sigma 35mm f/1.4 ART a Sigma 85mm f/1.4 ART. A proč to zmiňovat? Pětatřicítka i pětaosmdesátka patří mezi ty nejvychvalovanější. Takže se od testovaného modelu očekává to samé.

Testováno na:

  • Nikon D610

Poznámka – všechny pořízené fotografie jsou pořízeny bez zapnutých korekcí (vinětace, zkreslení) ve fotoaparátu a bez dodatečných úprav v softwaru. Všechny fotky byly vyvolány z RAWu. Při focení do JPEGu foťáky většinu optických chyb opravují.

Design a ergonomie

Řada ART je známá kovovým, pečlivým zpracováním a elegantním designem. Stejně tomu je i v tomto případě. Zpracování je příkladné a pocitově je jasné, že v ruce držíte pořádný kus objektivu a žádného „plasťáčka“.

Na těle objektivu Sigma 50mm f/1.4 ART se nachází několik podstatných prvků, přičemž všechny souvisí s ostřením. Blízko bajonetu se nachází orientační stupnice hloubky ostrosti, kousek od ní přepínač manuálního a automatického ostření. Vepředu zase najdeme velký pogumovaný ostřící kroužek s dostatečně hladkým chodem a pro objektivy s automatickým ostřením typicky nepříliš velkým rozsahem, které však ve většině případů postačí. Přední člen se nevysouvá ani neotáčí a lze použít i filtry o průměru 77 mm.

Kovové tělo se podepsalo na hmotnosti – 815 gramů. To je ještě rozumná hodnota a kombinace s běžným full frame tělem není ani nevyvážená, ani moc těžká. Na menších tělech ale může mít objektiv tendence posouvat těžiště hodně dopředu. I když jsem psal, že je hmotnost ještě v pořádku a ani z delšího focení nebolí ruce, je vhodné podotknout, že konkurence dělá stejné objektivy mnohem lehčí, ale z plastu.

Parametry

  • Ohnisko: 50 mm
  • Úhel záběru: 46,8 °
  • Počet lamel clony: 9
  • Rozsah světelnosti: f/1.4–16
  • Minimální zaostřovací vzdálenost: 40 cm
  • Maximální zvětšení: 1:5,6
  • Průměr filtru: 77 mm
  • Konstrukce: 13 optických členů v 8 skupinách
  • Rozměry (průměr×délka): 85,4 mm×99,9 mm
  • Hmotnost: 815 gramů
  • Pro bajonety: Nikon F, Canon, Sigma, Sony
  • Cena: 21 000 Kč

Testy optického výkonu

Test jsem provedl na Nikonu D610 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.

Na výřezech můžeme vidět, že je objektiv ve středu snímku hodně ostrý už od plně otevřené clony. S přicloněním na f/2.0 se zlepšuje vesměs jen mikrokontrast a dál už se jen zvyšuje hloubka ostrosti, což by mohlo v tomto případě svádět k tomu, že se optická kvalita ještě zlepšuje. Ale ta je výborná na všech hodnotách clony.

Na okrajích se situace malinko horší, na f/1.4 objektiv nemá ideální přenos kontrastu a kresba je trošku měkčí. Od f/2.0 je ale situace znatelně lepší a vlastně by se dalo říct, že od té clony už kreslí výborně a kvůli lepšímu optickému výstupu nemá smysl clonit ještě více. Difrakce mírně nastupuje od clony f/11.

Po stránce přenosu detailů a kontrastu se tedy jedná o výborný objektiv. Rozhodně se nemusíte se Sigmou 50mm f/1.4 ART bát použít plně otevřenou clonu.

Chromatická aberace

Chromatickou aberaci neboli barevné kontury na kontrastních hranách jsem musel chvíli hledat. U Sigmy se totiž neobjevuje ani zdaleka na všech fotkách. Aby se ukázala, musí být hrany silně kontrastní jako třeba protisvětlo (dobrý příklad bude u fotky v kapitole protisvětlo) nebo třeba černá koňská hříva na hodně světlém pozadí, jako je tomu v ukázce.

Celkově ale objektiv aberaci zvládá velmi dobře a v drtivé většině případů ji nebude potřeba odstraňovat. V nějakých situacích se ukáže, ale pouze za specifických podmínek ji bude potřeba odstranit. Tehdy se nevyskytuje jen na okrajích, ale i na středu.

Vinětace

Ztmavení rohů se u testovaného objektivu pochopitelně objevuje, ale vzhledem k vysoké světelnosti není na prvním snímku (f/1.4) moc velké. Druhý snímek (f/2.0) je mnohem lepší a dá se označit za bezproblémový. Poslední snímek (f/2.8) už je v podstatě bez vinětace.

Zkreslení

To je u Sigmy neznatelné, což je jednoznačně velmi důležité – u portrétů nechce mít nikdo deformované tváře.

Protisvětlo

Ve většině situací Sigma nedělá problémy a nesetkáte se s odlesky ani ztrátou kontrastu. Přímo protisvětlo ale někdy nedělá dobrotu a neprojevuje se pouze odlesky, ale i zmíněnou ztrátou kontrastu a v tomto případě i masivní chromatickou aberací.

Ostření

HSM motorek odpovídá tomu, co můžeme vidět v moderních objektivech. Je dostatečně tichý a rychlý, takže spíše než na jeho nedostatky jsem narážel na hranice systému autofokusu na foťáku.

Makro

Objektiv není určený na focení makra a se zvětšením 1:5,6 nelze čekat zázraky, na focení normálních detailů ale postačí.

Noční scéna

V noci se objektiv chová příkladně a nic nenamítá proti tomu, že jej postavíte na stativ a trošku ho přicloníte. Hvězdičky okolo silných světelných zdrojů nemá nějak velké (mimo přímého světla), ale jsou pěkně řízné. Zde tedy není žádný problém.

Bokeh

To je velmi důležitá vlastnost portrétního objektivu. Inženýři ze Sigmy vybavili objektiv 9lamelovou clonou, díky čemuž objektiv hezky maže pozadí, ale také disponuje krásným kulatým bokehem. Ten je krásně plný, bez „cibulových kroužků“ a s rozumně kontrastní hranou. Celkově se jedná o jeden z objektivů s nejpěknějším bokehem.

Praktické poznatky

Padesátimilimetrové ohnisko nemá až tak úzký úhel záběru, takže se do výsledné fotografie dostává více kontextu. Toho je možné využít kreativně a mimo snímaného modela nebo modelku zakomponovat do snímku ještě něco. Nebo naopak jít blíž a využít kratšího ohniska a přidat na dramatičnosti.

Celkově fotograf musí více vnímat i okolí. Padesátimilimetrové ohnisko už může v některých případech donutit fotografa, aby šel od modela či modelky dál, než je třeba. V opačném případě by fotograf už vstupoval do komfortní zóny fotografovaného. Takto se do záběru dostane více kontextu, který může být pochopitelně i rušivý.

Když přejdu konkrétně k Sigmě 50mm f/1.4 ART, tak mi ze začátku trošku vadily větší rozměry a hmotnost. Přeci jen objektivy od Nikonu jsou menší a lehčí. Po chvilce jsem si ale zvykl a nezpůsobovalo to žádné problémy.

S ostřením nebyly v praxi problémy, foťák si se Sigmou dobře rozuměl, takže jsem neobjevil žádný back/front focus. Ostření bylo i rychlé a standardně tiché.

Dobré zkušenosti jsem měl i s plně otevřenou clonou, na kterou jsem fotil po většinu času, abych mohl hledat případné chybky. Na konec jsem téměř žádné nenašel. Hloubka ostrosti není úplně malá, což usnadňuje ostření, ale je dostatečně malá, aby bylo pozadí hezky rozmazané.

Celkově bych poznatky z praxe shrnul jako velmi pozitivní. Sigma se chovala, jak jsem přepokládal a nikdy nezlobila. Optická stabilizace mi za celou dobu testování ani jednou nechyběla, clona f/1.4 a trošku pevnější ruce zvládnou mnoho. A co nezvládnou, umí stativ.

Závěr a konkurence

Když shrnu všechny plusy a minusy, nevypadá to, že má padesátka od Sigmy výrazně slabé stránky. Ve všech disciplínách si vedla velmi dobře a v podstatě bych vytkl jen někdy trošku nepředvídatelné odlesky a výskyty chromatické aberace. Zásadní otázka ale zní, jak si vede v porovnání s konkurencí.

Objektivy Sigma jsou ve většině případů velmi kvalitní a za často významně nižší cenu oproti obdobným „sklům“ Nikonu a Canonu. U tohoto objektivu je ale situace jiná – oba výrobci zrcadlovek nabízejí své f/1.4 padesátky za nižší cenu než Sigma.

Nikon konkuruje s Nikkorem 50mm f/1.4G. Ten stojí o necelých deset tisíc méně než Sigma, mezi jeho přednosti patří malé rozměry a významně nižší hmotnost. Na druhou stranu nenabídne až tak kvalitní optiku. U tohoto výrobce ještě můžeme zůstat a zařadit mezi konkurenci i trošku „pohádkový“ Nikkor 58mm f/1.4. Pohádkový je hlavně kvůli záměrné neostrosti na otevřené cloně, jinak z něj padají hezké fotky, ale stojí skoro padesát tisíc.

Canon nabízí populární EF 50mm f/1,4 USM za zhruba deset tisíc. Ten je na tom podobně jako konkurent od Nikonu – je menší, lehčí, levnější, ale s horší optickou kvalitou. A i Canon nabízí ještě lepší model, konkrétně Canon EF 50mm f/1,2L USM, který je opticky lepší, ale vyjde už na více než 40 tisíc korun.

Mezi trošku alternativnější konkurenci můžeme zařadit plně manuální Zeiss 50mm f/1.4, který má výborné optické vlastnosti, ale někomu může vadit právě manuální ostření.

Tamron nabízí 45mm f/1.8 s optickou stabilizací obrazu. To je zajímavá alternativa třeba pro focení v horších světelných podmínkách, kdy je vyžadována větší hloubka ostrosti. V takovém případě potěší možnost nahradit světlo z otevřené clony delším časem díky stabilizaci.

V souhrnu má zákazník několik různých možností. Lehký a malý objektiv od Nikonu nebo Canonu, který není až tak opticky dokonalý, nebo oba výrobci nabízí drahé alternativy, které Sigma překonává poměrem cena/výkon. Zeiss kombinuje vyšší cenu, ale zase se vyznačuje manuálním ostřením. Tamron má horší světelnost, kterou nahrazuje optickou stabilizací obrazu.

Všechny objektivy tak slouží k trošku jinému účelu či způsobu používání. V univerzálním případě, kdy se objektiv používá na portréty a reportáž a kdy je vyžadována dobrá optická kvalita, má však Sigma nejlepší poměr cena výkon a ideální parametry.

Plusy

  • Výborná optická kvalita (i na „plnou díru“)
  • Rozumný poměr cena/výkon
  • Dobrá použitelnost v noci a hezký bokeh
  • Minimální zkreslení, vinětace
  • Bytelná konstrukce

Minusy

  • Někdy nepředvídatelné chování v protisvětle související s chromatickou aberací
  • Hmotnost (subjektivní)

Galerie snímků


     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • E.B.E
    E.B.E
    12.12.2017 22:16

    Dotaz na autora: Honzo, ty sloupy a strop v pozadí na druhé fotce slečny, jsou ve skutečnosti opravdu tak pokřivený?

  • Jan  Pánek
    Jan Pánek
    Autor
    14.12.2017 09:59
    Reaguje na E.B.E 12.12.2017 22:16:

    "Dotaz na autora: Honzo, ty sloupy a strop v pozadí na druhé fotce slečny,..." - zobrazit celý komentář

    V tomto případě se jedná jen o optickou hříčku :-). V pozadí bylo totiž zrcadlo a očividně nebylo rovné, takže pokřivilo odraz sloupů. Za celou dobu recenze jsem se nesetkal s tím, že bych někde řešil zkreslení, takže se nejedná o problém objektivu.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace