Test Nikon 28mm f/1.4E: zvláštní ohnisko pro zvláštní fotografie

Testy optického výkonu

Test jsem provedl na Nikonu D610 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.

Jestli tento objektiv v něčem exceluje, je to optický výstup. Fotky na clonu f/1.4 jsou velmi ostré od středu snímku až do rohu. Výborné a bez výtek jsou od f/2. Více k tomu snad ani nemusím psát, protože by to byla jen kupa chvály.

Chromatická aberace

Zelené a fialové zabarvení kontrastních hran se u tohoto objektivu asi jako u všech či naprosté většiny širokáčů objevuje. Střed snímku je vesměs čistý, ale na okrajích lze aberaci najít. Není výrazná, ale ani slabá, každopádně není problém ji u problematických snímků odstranit při postprocessingu.

Větším problémem může být nafialovělý odstín všeho, co se nachází před rovinou zaostření, a nazelenalý odstín toho, co se nachází za ní. To nemusí být vždy vidět, ale třeba na vodní hladině to silně vynikne.

Vinětace

Dalším optickým nedostatkem je ztmavení v rozích snímků. To je častým problémem širokoúhlých objektivů a tento není výjimkou, navíc když má tak extrémně dobrou světelnost. Na f/1.8 je ztmavení znatelné, ale po zaclonění postupně mizí. Okolo f/4 téměř není.

Zkreslení

To je na tomto objektivu mírné soudkovité. Musím uznat, že se v tomto případě poprali inženýři Nikonu s fyzikálními zákony dobře a mimo rovné linie a možná ani na nich nepůjde v mnoha případech zkreslení vidět.

Odlesky

Při focení s tímto objektivem jsem se rušivým odleskům nevyhnul, ale objektiv na ně trpěl jen velmi málo. Jako většině podobných skel dělá problém silné boční světlo, jak je tomu na obrázku níže. Jinak je objektiv vůči odleskům dobře zajištěn.

Makro

Jak jsem psal výše, minimální zvětšení není na makro fotografii vhodné.

Noční scéna a bokeh

I díky minimálnímu množství odlesků je objektiv velmi dobře použitelný na noční fotografii. Pokud mu pochopitelně pomůžete stativem, vykreslí hezké světelné čáry po rušném městském nočním životě. Pokud u tohoto použijete vysokou hodnotu clony, odvděčí se i velkými hvězdičkami okolo silných světelných zdrojů.

Pokud vsadíte třeba na clonu f/1.4, dostanete celkem povedený bokeh. Má sice trošku roztřepané okraje, ale je pěkně plný, tvar je kruhový a „cibulové kroužky“ tam sice jsou, ale v podstatě nevýrazné a na první pohled stěží viditelné. Na širokoúhlý objektiv to je hezký bokeh.

Astrofotografie

Nízké ohnisko a dobrá světelnost? To je ideální pozvánka udělat si výlet do hor do nějaké málo světelně znečištěné oblasti a namířit objektiv vzhůru.

Ukázkové fotky jsou neupravované, takže zkušený astrofotograf jisté tuší, že by se z nich dalo dostat hodně. Jistě by bylo potřeba odstranit vinětaci, nepěkná je i aberace v rozích, tam je viditelné i mírné coma.

Ostření

To je kámen úrazu tohoto objektivu. Pravděpodobně si řeknete, že s ostřením u širokoúhlého objektivu v podstatě nemůže být problém, protože má hodně velkou hloubku ostrosti. Ano, ale jen pokud nefotíte třeba na clonu f/1.4. To je hloubka ostrosti malá a objektiv musí ostřit velmi přesně.

První problém nastal při zhoršených světelných podmínkách. Rozhodně ne úplné tmě, ale řekněme šeru. Objektiv i přes dobrou světelnost hledal a často nenašel focený objekt.

Druhým kamenem úrazu byl pohyb. Jakmile byl směrem od nebo k objektivu, nastal problém. Klasicky pro rychlost ostření používám naši fenku, která zrovna něco chytá nebo běží ke mně. Zde se dokázal chytit i Nikon 105mm f/1.4 s mnohem menší hloubkou ostrosti.

Je zde možnost, že to bylo pouze tím, že jsme testovali jeden z prvních kusů, který navíc nebyl určený do prodeje. Proto bych zde doporučil obezřetnost při nákupu. Nicméně pokud objektiv nepotřebujete na focení rychle se pohybujících objektů, což portrétovaní lidé, krajinky a hvězdy (aspoň většinou) nejsou, nemusíte mít moc obavy.

Závěr

Objektiv se povedl – hlavně po optické stránce, kde má jen minimum slabin. Trochu trpí na vinětaci a na aberaci před a za hloubkou ostrosti. Netrpí na odlesky nebo zkreslení a jeho použití bude hlavně krajinářská fotografie, portréty a astrofotografie, kde nevadí pomalejší ostření.

Konkurence tohoto objektivu není početná, zato je však silná. Všechno to jsou 28mm objektivy, jelikož kdo by se zajímal o tento objektiv, zřejmě bude vyžadovat přesně 28mm ohnisko. První a základní volbou je dvacet osmička od Nikonu, nicméně se světelností f/1.8. I to je velmi kvalitní sklo a jeho hlavní výhodou zůstává třetinová cena oproti testovanému kousku. Nižší verzi lze koupit pod dvacet tisíc korun.

Druhým sokem je Zeiss Otus 28mm f/1.4 ZF.2. Ten sice vyjde na dvojnásobek co Nikon 28mm f/1.4E, ale má několik zásadních předností – hlavně kovové tělo a excelentní optický výstup. Za cenu 120 tisíc Zeiss ale nemá automatické ostření, což může být pro někoho nepřekonatelný problém. Když však uvážím, že se po něm budou dívat jen profesionální fotografové, mezi testovaným Nikonem a Zeissem to bude velmi těžké rozhodování a největší vliv asi budou mít čistě osobní preference.

Za zapůjčení Nikkoru 28mm f/1.4E děkujeme společnosti Nikon!