7 tipů, jak zlepšit své fotografie přírody

Každý jednou začíná, žádný učený z nebe nespadl. To jsou určitě velmi pravdivá rčení, která nám od malička vštěpují. V článku najdete několik jednoduchých rad pro začínající fotografy. Najdete tu doporučení nejenom pro zlepšení vašich technických znalostí, ale i jak důležité je hodnotit a prohlížet vaše výtvory třeba s kamarády. Třeba některé z rad, které se mohou zdát až triviální, pomůžou i vám.

Většinu svého volného času trávím v přírodě, zejména v horách. Jsem pravidelným čtenářem National Geographic, kde obdivuji ty fantastické fotografie. S tím se musí něco udělat! Zde je můj postup.

Studovat fotografickou literaturu.

Odebírám Fotografii – magazín a Fotolife. Oba časopisy jsou určitě velmi dobré. Ani zde však nesmíte všemu věřit. Zejména hodnocení výrobků bývá až příliš pozitivní. S bohatými výrobci si to nikdo nechce příliš rozházet. Aktuální literatury v češtině mnoho neexistuje. Proto je výborný Internet. Photozone.de a photo.net jsou to nejlepší, co jsem zatím našel.

Hodnotit fotografie s kamarády.

Chodím do fotoklubu, kde vidím, jak to dělají druzí. Zajímavé je hodnocení fotek z tzv. mapových okruhů, kde si členové jednotlivých klubů hodnotí navzájem své fotografie. Mám rovněž několik kritických kamarádů, kteří jsou schopni rozptýlit iluze. Perfektní jsou společné fotovýpravy. Jediným nebezpečím je zde to, aby člověk nezačal kopírovat druhé, vytvořil a rozvíjel vlastní styl.

Používat inverzní filmy.

U fotografií z negativu nikdy nevím, co je způsobeno vlastní expozicí a co je laboratoře. Ostrost a barevná škála je na inverzním filmu výrazně lepší. Zároveň prohlížení fotografií v procházejícím světle je o něčem jiném než sledování odraženého světla z papírových fotografií. Doporučuji zejména inverzní filmy s nízkou citlivostí s ISO 50 až 100.

Učit se správně stanovovat expozici.

Fotografování na diapozitivy vás donutí přesně stanovovat expozici. Každý fotoaparát má trochu jiný měřící systém. V situacích, kde si nejsem jist a mám jedinečný záběr, udělám raději tři i více expozic, posunutých po půl nebo po stupni clony. Tento postup se nazývá bracketing a některé fotoaparáty střední a vyšší třídy mají na to program.

Zapisujte si expozice.

Na kontrastní scény používám obvykle bracketing + nebo –1EV. Zapisování expozic vyžaduje dosti discipliny, kterou často nemám. Proto je dobré nafotografovat si určité modelové situace, vyhodnotit je a takto získané poznatky používat.

Zakoupit pořádný stativ.

Stativ mi umožňuje fotografovat v jakémkoli počasí v podmínkách s malým množstvím světla. Mohu fotit ve fotografických časech – ráno a pozdě odpoledne. Nevadí mi ani deštivý den, spíše naopak.

Fotit. Fotit. Fotit…..

Co si budeme povídat, fotografování leze do peněz. Jiné cesty ale není. Snažím se vždy podrobně vyhodnotit snímky a sledovat vliv zapsané expozice. Koupil jsem si malý světelný stůl asi za 1000Kč od firmy Foma. Pro kontrolu kresby ve světlech a stínech používám ruskou lupu Krasnogorsk s osminásobným zvětšením. Ve skutečnosti mi tento postup šetří peníze, neboť dělám méně snímků naslepo.

Ještě jednu radu. Na důležitou dovolenou nikdy nejezděte s nevyzkoušeným fotoaparátem!

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram