Recenze Tamron 28-300mm f/3,5-6,3 Di VC PZD

Najdete v e-shopech Tamron 28–300mm f/3,5–6,3 Di VC PZD Nikon od Kč

Najdete v e-shopech Tamron 28–300mm f/3,5–6,3 Di VC PZD Canon od Kč

Úvod

Objektivy s extrémně velkým rozsahem ohnisek jsou velmi specifické. Nenabídnou dobré hodnoty clony a taktéž objevíte kompromisy v optické kvalitě. Co je ale hlavní – musí sednout fotografovu stylu. Více jsem se o tomto rozepsal u konkurenčního Nikonu 28–300 mm. Poslední konkurencí Tamronu je pouze Canon 28–300 mm, který však stojí okolo 45 000 korun.

Testováno na:

• Nikon D610

Poznámka – všechny pořízené fotografie byly vyfoceny bez zapnutých korekcí (vinětace, zkreslení) ve foťáku. Ani v postprocessingu jsem tyto chyby neopravoval. Všechny fotky byly vyvolány z RAWu.

Design a ergonomie

Když zvážíme velký rozsah ohnisek, objektiv nabídne celkem kompaktní rozměry. Rozhodně je znatelně menší a lehčí než konkurenční Nikon 28–300 mm. Důvodem je mimo novější výrobní technologie i mírně horší světelnost. Oproti f/3.5–5.6 u Nikonu má Tamron jen f/3.5–6.3.

Vychází z moderního designu posledních objektivů Tamronu. Disponuje dvěma gumovými kroužky, ten menší a blíže k tělu slouží k ostření, má plynulý chod, je dostatečně citlivý, neklouže, ale nemá pevné zarážky na konci. Druhý kroužek je významně větší a mění ohnisko. Pohyb má dobrou tuhost a navíc lze zamknout na nejkratším ohnisku. Důvod je prostý, přední optický člen se při ostření značně vysouvá.

Pokud zazoomujete až na 300 mm, těžiště se nikterak výrazně neposouvá dopředu. To je dáno i plastovou konstrukcí. Vysunutí je však výrazné, objektiv se prodlouží zhruba dvojnásobně. Právě proto je pojistka proti vysunutí užitečná. Objektiv se sice ve většině situací sám nevysouvá, ale pokud se zoom vychodí, do budoucna se tak stávat může.

Na těle objektivu se nacházejí i další dva přepínače. Jeden AF/MF – tedy mění ostření z automatického na manuální a obráceně. Další zapíná optickou stabilizaci obrazu. Také zhruba ukazuje zaostřenou vzdálenost.

Parametry:

• Zařazení: univerzální zoom
• Rozsah ohnisek: 28–300 mm
• Světelnost: minimální f/3.5 – f/6.3, maximální f/22 – f/40
• Počet lamel clony: 7
• Minimální zaostřovací vzdálenost: 49 cm
• Maximální zvětšení: 0,29×
• Velikost filtrů: 67mm, neotáčí se při ostření
• Ochrana proti prachu: ano
• Optická stabilizace obrazu: ano
• Rozměry, hmotnost: 96×74 mm, 540 gramů
• Bajonety: Nikon F, Canon EF, Sony Alpha A

Optická soustava

Konstrukce zahrnuje celkem 19 členů v 15 skupinách. Součástí jsou i čtyři asférické a čtyři LD (low dispersion, jeden XR a jeden UXR člen mající za úkol snížit zkreslení, chromatickou aberaci a další optické vady. Minimální zaostřovací vzdálenost činí skoro 0,5 metru, což v kombinaci s nejdelším ohniskem dělá 0,28násobné zvětšení. To je obstojné, ale na makro objektivy to ani zdaleka nestačí.

Kruhovitá clona má sedm čepelí a podle ohniska dosahuje minimálních hodnot f/3.5 až 6.3, ty nejvyšší se pohybují mezi f/22 až f/40. Kulatá clona potom zvládne solidní bokeh, ale jen na největší přiblížení, nejnižší clonu a nejkratší zaostřitelnou vzdálenost. Ale o tom více v samostatné kapitole.

Úhel záběru

Není tajemstvím, že v této oblasti bude objektiv vynikat. Pro full frame činí úhly záběru 75°- 8° 10’, pro APS-C potom 53°- 5° 20’. Jak to vypadá pro full frame v praxi, se můžete podívat na obrázky níže. Jsou foceny tak, aby byl snímaný objekt na snímku stejně velký za použití obou krajních ohnisek, přičemž jsem to fotil s různou vzdáleností od objektu.