Nová kniha Martina Stranky

"10 let. 10 let úspěchů a překážek, vzletů a výzev. Uplynulo 10 let od okamžiku, kdy jsem propadl fotografii, která mě zcela pohltila. Neumím si představit, že bych se kdysi rozhodl jinak. Dříve to byla vlastní terapie, která se přeměnila v nutkání a závislost. A díky neustálé touze a dychtivosti vznikly desítky výstav po celém světě a získal jsem desítky mezinárodních ocenění. 10 let a třetina mého života. 10 let poznávání, objevování, ztrácení a opětovného nacházení sebe samého. Máloco dokáže člověka tak formovat a utvářet jako vášeň, které podřizuje tolik věcí. Cítím pokoru a vděk za těch krásných, dlouhých a přesto skoro nepostřehnutých 10 let...

…Po celou tu dekádu mě provázeli lidé, se kterými jsem utvářel společné vzpomínky. Přicházely okamžiky, které měnily můj pohled na svět a já se měnil také. A tak jsem začal tyto vzpomínky a vlastní realitu dokumentovat skrze fotografie. Po chvíli jsem zjistil, že nevědomky skládám jednotlivé, v čase plynoucí, fotografie jako stránky deníku. I přesto, že to byly chvíle osobní a velmi intimní, rozhodl jsem se vše shrnout a vydat v knize s názvem „10 let“. 10 let plných květů a střepů."

Martine, kdy kniha vychází? Kolik bude obsahovat fotografií? A budou tam i fotografie z dob, kdy jsi s fotografováním začínal?

Kniha bude vycházet po létě v září a do té doby tam budou neustále přibývat fotografie, které stihnu ještě udělat. Mám v hlavě ještě pár fotografií. Proto zatím sám nevím jejich přesný počet. Každopádně tam budou i některé fotografie, které prověřil sám čas a mám je už od samého počátku. Větší část obsahu budou tvořit ovšem snímky zcela nové. Půjde o více jak 100-stránkovou knihu.

Kdy jsi přišel na nápad vydat k oslavě tvého desátého výročí fotografování speciální knihu?

Tohle je tak nějak vždy samovolný proces. Minimálně to vnitřní nutkání, že by bylo na čase vše shrnout do knižní podoby a těch 10let fotografování tomu už jen nahrávalo. Není to nic, co bych plánoval roky. Spíš mám pocit, že jsem jisté své série fotografií ukončil, a tak chci vše svázat a dát do jedné knihy. Další důvod je to, že minulá kniha vyšla v limitovaném nákladu 500ks a v podstatě je vyprodaná. A lidi se ptají po další.

Jak dlouho jsi knihu dával dohromady?

Po minulé úspěšné zkušenosti jsem se rozhodl jít opět cestou crowdfundingu. Pro Českou Republiku je dostupný zahraniční web Indiegogo, kde taky sídlí má 2 měsíční kampaň na knihu. Příprava kampaně trvala přibližně měsíc každodenní práce. Další, ta náročnější část, přichází nyní po spuštění kampaně. A to, dát o kampani vědět.

Kde se dá knížka zakoupit?

Pouze zde: https://igg.me/at/book10years

V knize mne asi nejvíce zaujala tvá nejnovější fotografie, kde je na zasněžené vozovce auto převrácené na střechu, do kterého nahlíží bílý jelen. Tato fotografie dominuje nad ostatními naprosto originálním nápadem a snad každý přemýšlí nad tím, zda-li auto bylo za pomoci těžké techniky skutečně převráceno na střechu, či nikoliv? Kde vznikl tento nápad? A jak jsi tuto fotografii realizoval?

Jsem rád, že zmiňuješ tuto fotografii. Je to poslední fotografie z mé série „I Found The Silence“. Dříve jsem si myslel, že do této série už nemám co vytvářet a opak byl pravdou. Neustále mě toto téma ticha a hledání vnitřního klidu a světa, zastaveného okamžiku v častokrát tak napjatých situacích prostě baví. A tak jsem přidal další fotografii do série s názvem „Until You Wake Up“. Myšlenka byla jistá niterní potřeba ztvárnit vzájemnou vazbu mezi člověkem a přírodou. Příběh toho, jak my potřebujeme přírodu, naopak příroda nás tak moc nepotřebuje. Velmi čistá a jednoduchá myšlenka. Vyústil z toho tento snímek.

A jak vznikal? Ideu o starém autě ze 70. let jsem měl už déle v hlavě. Ale byl celkem problém takové auto sehnat, až se mi konečně poštěstilo a já sehnal Jaguara XJ6. Auto jsem měl možnost díky těžké technice převrátit na střechu. Fotili jsme v lednu v ukrutné zimě asi -15°C na jedné odlehlé cestě u Kutné Hory. Věděl jsem, že toto fotit ve studiu by nebylo ono, a tak jsem obětoval pohodlí a šli jsme fotit ven. Bílý jelen je pak otázka postprodukce. Bílého jelena jsem fotil předtím a v počítači vše poté dal dohromady. Jsem za tuhle fotografii velmi vděčný, neboť po uveřejnění na sociální sítě a můj web projevovaly nemalý zájem různé zahraniční galerie. To je něco, co vždy potěší a za co by měl být člověk vděčný.