Test fotoaparátu Nikon D3400

Základní vlastnosti

Hned na počátku se nabízí otázka, co je v porovnání s předchůdcem jinak. Odpověď asi nepřekvapí, ale najdete ji až v dalších odstavcích. Dovolím si napsat, že výkon zrcadlovek v daného segmentu již není moc kam posouvat, proto použitý snímač je stále 24,2 Mpx CMOS bez optického antialiasingového filtru. Tento filtr se staral o „likvidaci“ moaré a tím do jisté míry rozmazával fotografie. Posuny ve zpracování obrazu a rozlišení čipu umožňují filtr odstranit a tím mít ostřejší fotografie. Takže použitý čip je zcela bez připomínek.

Protože i zde obraz zpracovává obrazový procesor EXPEED 4 jsou výkony fotoaparátu obdobné, jako u D3300. Video lze natáčet ve Full HD 1920×1080/60p a nejvyšší frekvence snímání při fotografování v plném rozlišení je 5 snímků za sekundu. Maximální dosažitelná hodnota ISO je dnes standardních ISO 25 600.

V dokumentaci se uvádí, že výdrž na jedno nabití je až 1200 snímků. U modelu D3300 je to jen 700. Takže tento rozdíl je velmi podstatný.

Vlastní tělo je zcela stejně malé jako D3300 – rozměry jsou  124 × 98 × 75­,5 mm. Slovo malé je zde proto, že menší je pouze jeden model Canonu (EOS 100D). Přesto se tělo drží dobře a většině uživatelů bude držení vyhovovat.

Najdete v e-shopech Nikon D3400 od Kč

Oproti modelu D3300 ubyl konektor pro externí mikrofon. To je špatně. GPS lze vyřešit po spárování s chytrým telefonem, BLE je integrován, což je plus. U D3300 cokoliv připojíte pouze volitelným modulem. To může být pro někoho rozhodující.

Navíc bohužel ze zadní stěny zmizelo čidlo pro užití infračerveného dálkového ovládání a to je pro mě velký nedostatek. Pro klasické IR DO tak musí stačit čidlo na přední straně gripu. Jen uživatel, který použije k ovládání telefon, to nepostřehne.

Hmotnost těla v porovnání s předchůdcem klesla o 35 gramů. Takže od verze D3200 celkem o 80 gramů. Přesto nemám pocit, že je to na úkor kvality. Ale neodpustím si poznámku – když mi má vlastní D70 spadla z metru hranou na beton, tak vydržela. U současných modelů bych tuto situaci zažít nechtěl.

Optický hledáček typu „pentamirror“ je také stejný: 95% pokrytí scény a zvětšení 0,85×. V hledáčku najdete veškeré potřebné informace.

Ovládací prvky jsou absolutně stejné. Změny zde jsou nulové.

Od verze D3200 se nezměnilo následující:

• 11 bodů AF (střední je křížový) 
• karta SD/SDHC/SDXC (UHS-I) 
• závěrka 1/4000–30s 
• USB 2.0, microHDMI, NTSC/PAL

Směrné číslo blesku je mi mírně záhadou. Nikon.cz i návod k použití dosah blesku určuje 7 resp. 8 metrů (v manuálním režimu). Předchozí verze má 12 a u zrcadlovek je směrné číslo obvykle vyšší než 10. Takže musíme věřit oficiálním zdrojům.

Kompletní specifikace D3400 najdete na webu Nikon.

Ovládání

Ovládání fotoaparátu je zcela totožné s předchůdcem. Tlačítka tedy najdete na stejných místech (osobně se mi to líbí) a jejich rozmístění je zřejmé z přiložených snímků.

Tradičně pro základní změny vyvoláme nabídku tlačítkem „i“, kdy po druhém stisku lze možnosti editovat. Jinak musíme hlouběji do menu přístroje.

Vlevo na přední straně je stále tlačítko Fn, pod které „schováte“ jednu z nabídek z Menu (např. ISO, WB, aktivace D-Lightingu).

Na hlavním otočném voliči opět najdeme režim Guide, určený absolutním začátečníkům. Ten vedle „protažení nastavením při focení“ funguje i jako nápověda pro nastavení fotoaparátu. Co se mě (opět tradičně) líbí je zobrazení nápovědy, co ta která funkce dělá po stisku tlačítka „?“.

Další polohy a tím i možnosti na voliči jsou již zcela obvyklé a najdeme je vlastně napříč značkami a modely. Tedy režimy P,S,A,M, efektový režim, který fotografii pod dané volby upraví a pak sada automatických přednastavených režimů (včetně automatického a automatického bez blesku).

Pokud byste chtěli, je možné v režimu prohlížení některé efektové filtry aplikovat na již uložený snímek. K tomu přidejte možnost úprav typu ořez, úprava D-Lightingu, rychlé vylepšení a další, které najdete v samostatné záložce. Takže upravovat již nafocené snímky lze v široké škále možností.