Pět důvodů proč tisknout své fotografie doma
Žijeme v době, kdy se kvalita fotografie vyrobené klasickým procesem na světlocitlivý papír srovnala s tiskem na fotografických tiskárnách. Hodně fotografů dnes zvažuje, co jim může přinést možnost tisknout si své fotografie doma. V článku najdete hlavní argumenty i statistiku, jak tisknou v současné době v USA majitelé digitálních fotoaparátů.
Naše země nejsou rozhodně klíčovým trhem pro světové výrobce fotografické a počítačové techniky. Ve střední a východní Evropě však co se týká Internetu a počtu počítačů na domácnost asi vedeme. Jedničkou v elektronizaci jsou Spojené státy. Proto se nejprve podívejme na statistiky, jak tisknou své fotografie majitelé digitálních fotoaparátů v USA z listopadu minulého roku. Do několika let totiž můžeme očekávat podobné výsledky a trendy i u nás.
Je důležité zdůraznit, že chování vlastníků klasických filmových fotoaparátů bude z hlediska tisku zcela odlišné od těch, kdo používají digitální fotoaparát. Barevný film ať už negativní či inverzní doma vyvolá jen opravdový nadšenec a vzhledem k náročnosti technologického postupu (přísná kontrola teploty lázní, chemie) na tom rozhodně moc nevydělá. Běžný fotoamatér nevlastní filmový skener. Jeho snímky proto končí ve více či méně kvalitních minilabech, kde se pak tisknou fotografie nejčastěji rozměrů 9×13 cm nebo 10×15 cm. Pro tyto rozměry snímků jsou analogové i digitální minilaby velice efektivní. Zákazníci si nechávají často dělat snímky z celých filmů, do čehož je laboratoř většinou tlačí i svojí cenovou politikou. Klasická fotografie bez laboratoře neexistuje.
Vlastník digitálního fotoaparátu se chová zcela jinak. Jeho prvním krokem je prozkoumat LCD display hned při fotografování. Po návratu k počítači pak nahraje snímky do prohlížeče, kde je pak pečlivě zkoumá a snaží se ukazovat i svému okolí. Taková prezentace však není zrovna nejpohodlnější, pokud se chcete pochlubit třeba návštěvě. A tak se začíná přemýšlet, jak snímky vytisknout. Jak tiskli v roce 2000 a v roce 2002 majitelé digitálních fotoaparátů v USA ukazuje následující graf, který vznikl na základě průzkumu v amerických internetových domácnostech.
Graf ukazuje několik zajímavých trendů. Přes 10 procent majitelů digitálních fotoaparátů své snímky vůbec netiskne. On-line laboratoře a tzv. foto-kiosky, kam vložíte paměťové médium a vypadnou fotografie, nemají významný podíl a nezdá se, že by měly silný růstový trend. Jasně vítězí domácí tisk.
S rostoucím podílem digitálních fotoaparátů lze i u nás předpokládat podobné trendy. Není však jednoduché odhadnout, jak rychle se to bude vyvíjet u nás. Klasika má své výhody. Potenciál domácího tisku je však veliký. Nedávná anketa na našem serveru ukázala, že 50% lidí uvažuje o koupi fotografické tiskárny. Ostatní buď neuvažují vůbec nebo ji již mají.
Proč tisknout své fotografie doma?
Za hlavní důvody lze považovat následující
Fotografii si mohu vytisknout ihned a kdykoliv a to v klidu domácího prostředí, kde si vyberu jen to, co chci opravdu tisknout Fotografii mohu libovolně upravovat v počítači, nemusím pracovat s nepříjemnými chemikáliemi v klasické temné komoře nebo se dohadovat s obsluhami v laboratořích. Mám k dispozici „přidanou hodnotu“ digitálního zpracování (např. jednoduchý tisk kalendářů, novoročenek atd.) Kvalita tisku z nejnovějších domácích fotografických tiskáren je minimálně plně srovnatelná s dobře udělanou fotografií vyrobenou klasickým procesem. Nejsme omezeni pouze na lesklý či matný fotopapír, ale můžeme tisknout na obálky, samolepky, potiskovat CD apod. Tisky s inkousty na bázi vodou nerozpustných pigmentů (HP Photoret IV, HP Photoret Pro, Epson Ultrachrome) mají větší stabilitu než klasické barevné fotografie Vývoj inkjetových tiskáren pracujících se sedmi a osmi inkousty je přímým ohrožením klasické výroby zvětšenin v temné komoře i z hlediska kvalityNa fotografii je krásné, že to není jen o technice, maximální ostrosti. Proto bych byl osobně moc rád, aby se klasická černobílá komora udržela a žila paralelně s tou digitální. Na výstavách uměleckých fotografů, kteří musí neustále hledat nové výrazové prostředky, se zase začínají objevovat staré tiskové techniky jako třeba platinotisk a snímky pořízené dírkovými kamerami. Velkou perspektivu pro fotografa požadujícího maximální kvalitu bude mít nadále negativní černobílý film díky obrovskému rozlišení, na které digitální fotoaparáty s CCD čidly s barevnou filtrovou mozaikou ještě hezkou dobu nebudou mít. A až třeba budou, můžete ještě utéci do středního formátu. Co se týče tisku, tak to tak růžově nevidím. Tady se totiž začíná ztrácet výhoda v kvalitě, díky již zmíněným tiskárnám s šedivými inkousty vedle základní černé, které nabízejí minimálně srovnatelné množství odstínů šedi jako klasické papíry vyvolané chemicky. Navíc lidé jsou pohodlní. Jen si vzpomeňte jak zatočilo Video s osmičkovými filmy, a to jejich kvalita a rozlišení v porovnání s Videem byla mnohem vyšší.
Nemluvili jsme ještě o nákladech na vytištěnou fotografii. Tady se zatím určitě nedá říci, že by domácí tisk vítězil. Největší rozdíl ve prospěch klasiky a laboratoří je hlavně u malých rozměrů snímků, kde může domácí tisk vycházet jako několikanásobek. Náklady na tisk jsou problémem na samostatný článek, neboť je zde příliš mnoho faktorů, které tyto náklady ovlivňují. Dá se však předpokládat, že s rostoucími objemy prodejů budou tyto náklady klesat. Problém i velmi kvalitních laboratoří je v tom, že mají jen velmi omezené možnosti zpracovávat podle individuálních požadavků fotografa anebo je tento proces přinejmenším hororem pro obě strany. Vzpomínám si svoji elegii v roce 1999, kdy jsem od velkolaboratoře chtěl udělat výřez ze snímku Slunce v okamžiku zatmění. Slunce bylo na diapozitivu mimo střed. Přestože firma inzerovala, že umí dělat výřezy, ukázalo se, že umí jenom středové. Proto jsem stejně musel zvětšeninu pořídit digitální cestou v kombinaci s tiskem. Dnes je situace asi lepší, ale situace s laboratořemi bude vždy bolestná, protože si věci neřídíte sami.
Objevují se proto speciální inteligentní softwary pro vyvolávací automaty, které se snaží poznat, co autor snímku zamýšlel. Přesto se jim to asi jen těžko podaří, pokud jim to nesdělí sám fotograf zakódováním přímo do snímků pomocí speciálních funkcí. Ty však zatím nejsou na běžných digitálních fotoaparátech dostupné.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruPěkný článek, jen mám stále dojem jakési jednostrnnosti a účelovosti, ale když si najedu na samý spodek stránky, tak je to jasné (powered by hp) :-).
Pane Macenauere, poněvadž jsem pracoval deset let v branži, a tomto případě se výjimečně neskromně považuji za znalého poměrů, dovolil bych si zapochybovat nad účelovostí tohoto článku, stejně tak jako autor předchozího komentáře.
Fenomén domácího tisku v USA skutečně existuje, ale už bych nesouhlasil s procenty, ktere uvadí Váš zdroj. Na konferenci PMA2003 zazněla poněkud odlišná data a co je zajímavé, i trendy dalšího vývoje. K těmto datům se také osobně kloním. Viz: http://www.slavicinsky.cz/temp/img-6716.jpg
Přestože technologie inkoustového tisku je dnes na špickové úrovni s možností dosažení i voděodolných fotografií a zárukou stálosti barev 100 let, trend domácího tisku je sestupný ve prospěch veřejných vyvolacích služeb. Dalo by se na toto téma napsat více a poskytnout dostatečnou argumentaci. Pokud by redakce fotoaparat.cz měla zajem, mohl bych o tom dodat celý článek...
Obecně - nemám nic proti reklamě - bez ní dnes nejde nic, ale mám trochu námitky proti skryté reklamě. Ale myslím, že na tomto místě se zdržují dost inteligentní lidé ... .
To Renoz: Díky za link na zajímavý graf. Ukazuje, že v současné době je domácí tisk v USA jedničkou. Jak rychle tenhle trend bude klesat, to je podle mne dost spekulace. Veřejné sběrny mohou mít určitě perspektivu pro masového zákazníka. Digitální fotografie zpřístupňuje lidem, kteří by nikdy neprovozovali chemickou temnou komoru, možnost tvořit. Proto si myslím a doufám, že ten trend levných fotek z drogerií možnosti domácí tvůrčí práce ve vlastní digitální komoře nezlikviduje. V Čechách, kde se tiskne doma minimálně, nám možná tak trochu hrozí, že lidi rovnou skočí ke Droxy a ztratí tak trochu možnost obohatit sám sebe prací s obrazem. Pokud mám hovořit za sebe, fotografickou tiskárnu jsem si pořídil z důvodu, že jsem neměl čas ani náladu dohadovat se s laby a fotku chci mít hned. Pokud jde o ty čísla, jsou vyšší než ta Vaše. Nemám k dispozici detailní data, jak ten průzkum dělali. Vyšší hodnoty jsou podle mne způsobeny tím, že výzkum prováděli v Internetových domácnostech, kde mají lidi tiskárnu odjakživa jako základní příslušenství k počítači. Proto je to procento asi tak vysoké. Pokud máte zájem pro nás napsat článek nebo máte zájem o jinou spolupráci s naším serverem, určitě to uvítáme.
To Zinedi: máte pravdu v tom, že tenhle článek je reklamou pro fotografický tisk. Doufám, že snad není skrytá. Věřím, že si ji fotografický tisk za svůj velký skok v kvalitě určitě zaslouží. Až si vytisknete fotku na pořádné fotografické tiskárně, věřím, že budete velmi překvapen a možná, že mi dáte i za pravdu.
Jistěže vám dám za pravdu - dokonce už před rokem jsem vám mohl dát za pravdu, protože tak dlouho si doma tisknu sám. Ale vy moc dobře víte, jak jsem to myslel :-)).
To Zinedi: Tak to jste mě překvapil. Myslel jsem, že jste zastánce klasiky a temné komory. Tady je to hodně bolavé téma. Jsou lidé, kteří jsou opravdovými mistry v oboru. Stálo je to obrovské množství úsilí, než se tam dopracovali. Dnes je tak trochu štve, že se digitální cestou dosahuje srovnatelných výsledků s menší námahou. Pokud vlastníte fotografickou tiskárnu, možná byste mohl napsat, co jsou podle vás stinné stránky a v čem co jsem napsal nemám pravdu. Každý čtenář si stejně udělá svůj názor sám. Máte naprostou pravdu v tom, že na Fotoaparát chodí dost inteligentní lidé. Musíme všichni snést nějakou tu palbu :-)).
Ten graf v clanku je jednak asi ponekud zastaraly, a jednak se v nem ztraci kvantitativni slozka. Asi maloktery uzivatel internetu nema doma nebo v praci zadnou tiskarnu a tudiz si nejakou tu fotografii obcas nevytiskne sam, ale na tisteni vetsiho poctu fotografii formatu 10x15 do alba a pro pribuzne je tisteni doma ztratou casu a penez. Podle mne se znacna vetsina tisku bude brzo realizovat v minilabech pokud tomu tak uz neni. Tohle souvisi nejen s faktorem ekonomickym ale i pocitacovou analfabetii.
K udajnym vyhodam domaciho tisku: 1. Pokud budu mluvit ze sve zkusenosti, tak z domova uploaduji fotky do fotografickeho obchodu, a do tri hodin je maji udelane (behem pracovni doby). Samozrejme by to slo tam i soubory donest na CD, ale to bych musel zvednotu zadek dvakrat. Sam si samozrejme vyberu, co chci tisknout, takze tohle neni vyhoda tisteni doma. To same plati o bodu 2, sam si upravim. K bodu tri - kvalita inkoustovych tiskaren je vyborna, podle mne ale chemicky udelany tisk vypada lepe. Vyhodou inkoustoveho tisku je moznost tisknout na nejruznejsi druhy papiru. 4. Pro drtivou vetsinu lidi neni stabilita v rozsahu kolem 50 let tak dulezity aspekt. Zaroven oproti vetsine inkoustoveho tisku maji chemicke fotky stale jeste vetsi stalost. Tisky pigmetnovymi inkousty s sebou nesou znacne nevyhody - omezeny gamut, malo cerna cerna, prakticka nemoznost tiisknout opravdu leskle fotky. Vyrobit cernobilou fotku, ktera by vypadala cernobile pri ruznem osvetleni je temer nemozne. Navic digitalni predloha dava moznost pretiskout fotky znovu v nezmenenne kvalite, coz je mozne pouzit jako argument jak pro nestaly inkoustovy tisk, nebo i prostredne staly chemicky tisk. 5. Pro klasickou cestu mozna, ale pro chemickou digitalni ani tak ne.
S tím omezeným gamutem u pigmentových tiskáren to dnes nemusí již být tak docela pravda v případě fotografických tiskáren s 8 mi inkousty a malými objemy kapiček (Epson Stylus R 800 s 1,5 pikolitru či HP 7960 - jejich termohlavy myslím umí 4,5 pikolitru).
Pigmentem proste neni mozne nektere (jasave a jine) barvy vyrobit, to vubec nesouvisi s velikosti kapicek. Jeslti ta neco ovlivnuje (podle me je to do znacne miry parametr teoreticky a marketingovy), tak to je kvalita barevnych prechodu, a ostrost.
Jeste dodam, ze me vyhrady k pigmetovemu tisku jsou zalozeny na mem Epsonu 2200 (v Evrope 2100) a srovnani s Epsonem 1270, ktery mam k dispozici. Tim nechci rici, ze pigmentovy tisk je ve vsech smerech horsi, ale pro tisk na leskly papir ho muzu smele nedoporucit (Wilhelm mel pred par mesici clanek v Shutterbugu, a jeho nazor je vlastne totozny - clanek ma spoustu dobrych postrehu, tak jsem ho pro poteseni pripadnych zajemcu vyhledal - http://www.shutterbug.net/features/1103sb_thearchival/ ).
Je fakt, že velikost kapičky se bude marketingovým expertům lépe prodávat než gamut nebo širší barevný prostor, což je věc, která vyžaduje větší technické znalosti. Podle mne menší velikost kapky umožní lepší kontrolu saturace což rožšiřuje barevný prostor. S vyšší ostrostí přechodů a lepšími přechody jak píšete určitě souhlasím.
Souhlasím, že lesklé papíry s pigementovými papíry budou fungovat spíše hůře. Asi máte tuhle zkušenost s papírem Epson Glossy. Hlavní problém je větší náchylnost k metamerismu díky horší nasákavosti a vysoké odrazivosti povrchu lesklého papíru.
Kontrola saturace se tezko dosahne mimo saturaci inkoustu, kapicky nekapicky. Nebudou fungovat hure, funguji hure.:-( Papiry Epson Glossy jsem nezkousel, pouze Epson Premium Glossy a radu dalsich lesklych papiru (Ilford Galerie Smooth Glossy, Pictorico Photo Gallery Gloss Paper, Pictorico Pro Photo Gallery Hi-Gloss Film). Metamerismus, nebo jak se toto slovo vetsinou uziva, je zavislost barev na pouzitem osvetleni. Tohle nesouvisi jen se ztratou lesku zpusobenou tim, ze pigmenty se do papiru obtizneji a ne zcela vsaknou (Epson Premium Glossy Paper je z tech jmenovanych v tomhle ohledu zdaleka nejhorsi ukazkou, i kdyz ma zase jine prednosti). Metamerismus vykazuji vsechny, prechody mezi mistnosti osvetlenou zarovkou, sluncem nebo zarivkou muzou byt jen pro lidi se silnym zaludkem.:-)
rt, Andrej : zdá se, že oba se snažíte šermovat odbornými parametry, ale oba máte poněkud zůžené spektrum na 2 značky. Já nejsem žádný odborník na tiskárny, mám však dlouholetou uživatelskou zkušenost s tiskárnami více značek, v práci i doma, poslední rok i s fotografickým tiskem a leccos jsem si přečetl, tak jen malé glossy : poslední řada fototiskáren Canon - zde zcela (záměrně?) opomíjená má kapiču 2pl - lepší než HP - HP to dohání větším počtem barev, což je velmi nákladné a výsledný efekt, dle mnoha testů není lepší - samozřejmě je možno nalézt různé testy a různé výsledky - to jen svědčí o tom, že rozdíl v kvalitě není patrný, leč v nákladech velmi patrný !.
Budeme-li se bavit o kategorii domácích tiskáren pro amatéry (tedy cenová kategorie do 7.000,-) potom foto-tiskárny Canon mají mnoho dalších výhod - např. oddělené barvy, tudíž (a nejen proto) mnohem ekonomičtější provoz. Garantovaná stálost na papírech Canon 25 let mně bohatě stačí.
Zinedi, neprevadej to na debatu typu "moje 2pl jsou lepsi nez tvoje 2pl". Povez mi, ktery Canon pouziva pigmetove inkousty, o nichz tady s Andrejem diskutuji.
rt : nepřeváděj to na diskusi, zda pigment nebo inkoust. Tento článek pojednává o tom, zda "domácí" tisk ano, nebo ne. Pověz mi, se kterou tiskárnou vytisknu jako amatér doma fotku A4 se srovnatelnými náklady jako v labu a bez velkých kompromisů v kvalitě. Chcete-li se bavit o profesionálním tisku - pak to nesouvisí s meritem tohoto článku a mne to nezajímá.
To Zinedi: Canona jsem určitě záměrně nevynechal. Souhlasím, že v domácích tiskárnách existuje něco jako velká trojka a tou jsou zatím jednoznačně Epson, HP a Canon. Každá z těchto technologií má své výhody a nevýhody. Právě proto jsou důležité tyto diskuze, aby si každý mohl vybrat to, co mu nejlépe vyhovuje. Co je důležité je umět vyrazit ze své tiskárny maximum co umí. Je to jako se vším. Mohu mít Hasselblada, ale když neumím fotit, je to k ničemu.
To je článek zavánějící reklamou a poněkud klamavými argumenty. Za prvé, nejsme v USA a náklady na opravdu kvalitní tisk (tiskárna, cartdridge a odpovídající fotopapír) jsou zatraceně velké, navíc ne každý má doma počítač. Za druhé, zanechme konečně hloupého strašení typu "v každém fotolabu vám akorát dokáží zkazit snímky". Není to až tak pravda, používám digitální cestu z kinofilmu přes dva roky a z několika tisíc fotek mi zkazili 2, slovy DVĚ. Pokud je podklad slušný, výsledek odpovídá. A to jsou mé nároky někde mezi úplným začátečníkem a profesionálem (jsem obyčejný fotoamatér).
Navíc souhlasím s diskutujícími, že sebelepší tisk se zatím nevyrovná dokonale lesklé fotografii, bohužel.
Jak v článku píši, doma se tiskne, nikoliv proto abych ušetřil. Zejména v malých formátech je rozdíl mnohonásobný, u velkých zvětšenin A3 či A4 to zase až tak zlé není. A3 není u tiskáren běžné, ale umí to třeba Epson Stylus 2100, což je poloprofi či profi kaetgorie za 21 tisíc. Osobně nejvíce fotografuji na inverzní film a skenuji. Vytisknu si jen nejlepší kousky. Tímhle způsobem mám vše: záznam v nejlepším možném rozlišení (inverzní film), CD s digitálním záznamem a pokud to stojí za to, tak i kvalitní zvětšeninu s trvanlivostí překonávající fotky z labu. Jen se prosím koukněte, jak vypadají barevné fotky z minilabů po deseti letech uložení v běžných domácích podmínkách. Proto si myslím, že fototiskárna dnes nemusí být špatná alternativa pro ty, kteří chtějí kvalitu. Dejte mi prosím vědět tu laboratoř. Vyzkoušíme je. Jaké zvětšeniny u nich tisknete?
Laboratoř, vyzkoušíme ji ... To je pěkné, ale vždy je to o lidech. Jedná se o Ultralab v Eliášové (mám ho totiž za prací). Celkem mi dělali přes 4000 fotek 10 x 15 cm, pár desítek 30 x 20 cm, a pár 30 x 40 cm. Fotografuji na diakinofilm (většinou) a skenuji na Nikonu LS-40. Pro mé potřeby jsou cenově přijatelní, pro potřeby jiných existují dražší a dokonalejší řešení. Nechci jim dělat reklamu, ale jsou prostě přiměřeně vstřícní a v pohodě.
Jinak jsem nechtěl polemizovat, ale právě váš příspěvek mi nahrál na smeč. Pokud vezmu pořizovací cenu uvedené tiskárny 21.000,- Kč tak si nemohu obhájit pro vlastní potřebu její koupi. Fotolaboratoř je z tohoto pohledu dlouhodobě výhodnější, je to prostě o penězích. A to se nedívám na spotřební materiál, ono je třeba také čtenářům říci, že ta dokonalá fotka musí být na dokonalém papíru a ten není levný.
Trochu si rýpnu, ale výrazně levnější je tu fotku za pět let nechat udělat v labu znova s modernější technologií, než mít doma tak drahou a v tuto dobu již starou tiskárnu.
Pozdravuje JanHl
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.