Pět důvodů proč tisknout své fotografie doma

Žijeme v době, kdy se kvalita fotografie vyrobené klasickým procesem na světlocitlivý papír srovnala s tiskem na fotografických tiskárnách. Hodně fotografů dnes zvažuje, co jim může přinést možnost tisknout si své fotografie doma. V článku najdete hlavní argumenty i statistiku, jak tisknou v současné době v USA majitelé digitálních fotoaparátů.

Naše země nejsou rozhodně klíčovým trhem pro světové výrobce fotografické a počítačové techniky. Ve střední a východní Evropě však co se týká Internetu a počtu počítačů na domácnost asi vedeme. Jedničkou v elektronizaci jsou Spojené státy. Proto se nejprve podívejme na statistiky, jak tisknou své fotografie majitelé digitálních fotoaparátů v USA z listopadu minulého roku. Do několika let totiž můžeme očekávat podobné výsledky a trendy i u nás.

Je důležité zdůraznit, že chování vlastníků klasických filmových fotoaparátů bude z hlediska tisku zcela odlišné od těch, kdo používají digitální fotoaparát. Barevný film ať už negativní či inverzní doma vyvolá jen opravdový nadšenec a vzhledem k náročnosti technologického postupu (přísná kontrola teploty lázní, chemie) na tom rozhodně moc nevydělá. Běžný fotoamatér nevlastní filmový skener. Jeho snímky proto končí ve více či méně kvalitních minilabech, kde se pak tisknou fotografie nejčastěji rozměrů 9×13 cm nebo 10×15 cm. Pro tyto rozměry snímků jsou analogové i digitální minilaby velice efektivní. Zákazníci si nechávají často dělat snímky z celých filmů, do čehož je laboratoř většinou tlačí i svojí cenovou politikou. Klasická fotografie bez laboratoře neexistuje.

Vlastník digitálního fotoaparátu se chová zcela jinak. Jeho prvním krokem je prozkoumat LCD display hned při fotografování. Po návratu k počítači pak nahraje snímky do prohlížeče, kde je pak pečlivě zkoumá a snaží se ukazovat i svému okolí. Taková prezentace však není zrovna nejpohodlnější, pokud se chcete pochlubit třeba návštěvě. A tak se začíná přemýšlet, jak snímky vytisknout. Jak tiskli v roce 2000 a v roce 2002 majitelé digitálních fotoaparátů v USA ukazuje následující graf, který vznikl na základě průzkumu v amerických internetových domácnostech.

Graf ukazuje několik zajímavých trendů. Přes 10 procent majitelů digitálních fotoaparátů své snímky vůbec netiskne. On-line laboratoře a tzv. foto-kiosky, kam vložíte paměťové médium a vypadnou fotografie, nemají významný podíl a nezdá se, že by měly silný růstový trend. Jasně vítězí domácí tisk.

S rostoucím podílem digitálních fotoaparátů lze i u nás předpokládat podobné trendy. Není však jednoduché odhadnout, jak rychle se to bude vyvíjet u nás. Klasika má své výhody. Potenciál domácího tisku je však veliký. Nedávná anketa na našem serveru ukázala, že 50% lidí uvažuje o koupi fotografické tiskárny. Ostatní buď neuvažují vůbec nebo ji již mají.

Proč tisknout své fotografie doma?

Za hlavní důvody lze považovat následující

Fotografii si mohu vytisknout ihned a kdykoliv a to v klidu domácího prostředí, kde si vyberu jen to, co chci opravdu tisknout Fotografii mohu libovolně upravovat v počítači, nemusím pracovat s nepříjemnými chemikáliemi v klasické temné komoře nebo se dohadovat s obsluhami v laboratořích. Mám k dispozici „přidanou hodnotu“ digitálního zpracování (např. jednoduchý tisk kalendářů, novoročenek atd.) Kvalita tisku z nejnovějších domácích fotografických tiskáren je minimálně plně srovnatelná s dobře udělanou fotografií vyrobenou klasickým procesem. Nejsme omezeni pouze na lesklý či matný fotopapír, ale můžeme tisknout na obálky, samolepky, potiskovat CD apod. Tisky s inkousty na bázi vodou nerozpustných pigmentů (HP Photoret IV, HP Photoret Pro, Epson Ultrachrome) mají větší stabilitu než klasické barevné fotografie Vývoj inkjetových tiskáren pracujících se sedmi a osmi inkousty je přímým ohrožením klasické výroby zvětšenin v temné komoře i z hlediska kvality

Na fotografii je krásné, že to není jen o technice, maximální ostrosti. Proto bych byl osobně moc rád, aby se klasická černobílá komora udržela a žila paralelně s tou digitální. Na výstavách uměleckých fotografů, kteří musí neustále hledat nové výrazové prostředky, se zase začínají objevovat staré tiskové techniky jako třeba platinotisk a snímky pořízené dírkovými kamerami. Velkou perspektivu pro fotografa požadujícího maximální kvalitu bude mít nadále negativní černobílý film díky obrovskému rozlišení, na které digitální fotoaparáty s CCD čidly s barevnou filtrovou mozaikou ještě hezkou dobu nebudou mít. A až třeba budou, můžete ještě utéci do středního formátu. Co se týče tisku, tak to tak růžově nevidím. Tady se totiž začíná ztrácet výhoda v kvalitě, díky již zmíněným tiskárnám s šedivými inkousty vedle základní černé, které nabízejí minimálně srovnatelné množství odstínů šedi jako klasické papíry vyvolané chemicky. Navíc lidé jsou pohodlní. Jen si vzpomeňte jak zatočilo Video s osmičkovými filmy, a to jejich kvalita a rozlišení v porovnání s Videem byla mnohem vyšší.

Nemluvili jsme ještě o nákladech na vytištěnou fotografii. Tady se zatím určitě nedá říci, že by domácí tisk vítězil. Největší rozdíl ve prospěch klasiky a laboratoří je hlavně u malých rozměrů snímků, kde může domácí tisk vycházet jako několikanásobek. Náklady na tisk jsou problémem na samostatný článek, neboť je zde příliš mnoho faktorů, které tyto náklady ovlivňují. Dá se však předpokládat, že s rostoucími objemy prodejů budou tyto náklady klesat. Problém i velmi kvalitních laboratoří je v tom, že mají jen velmi omezené možnosti zpracovávat podle individuálních požadavků fotografa anebo je tento proces přinejmenším hororem pro obě strany. Vzpomínám si svoji elegii v roce 1999, kdy jsem od velkolaboratoře chtěl udělat výřez ze snímku Slunce v okamžiku zatmění. Slunce bylo na diapozitivu mimo střed. Přestože firma inzerovala, že umí dělat výřezy, ukázalo se, že umí jenom středové. Proto jsem stejně musel zvětšeninu pořídit digitální cestou v kombinaci s tiskem. Dnes je situace asi lepší, ale situace s laboratořemi bude vždy bolestná, protože si věci neřídíte sami.

Objevují se proto speciální inteligentní softwary pro vyvolávací automaty, které se snaží poznat, co autor snímku zamýšlel. Přesto se jim to asi jen těžko podaří, pokud jim to nesdělí sám fotograf zakódováním přímo do snímků pomocí speciálních funkcí. Ty však zatím nejsou na běžných digitálních fotoaparátech dostupné.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Andrej Macenauer
    Andrej Macenauer
    Autor
    17.12.2003 22:23

    Eliášovu znám. Vyvolával jsem tam několikrát inverze. Je to o obsluze a já jsem na ní zrovna neměl štěstí... Teď k těm tiskárnám. Argumentujete určitě správně. Já odpovím, že Epson 2100 jev dané kaetgorii asi ten nejdražší. Vynikající tiskárna na A4 je dnes klidně za polovinu. Pokud máte doma počítač nebo v rodinách s většími dětmi i více počítačů, určitě se bez tiskárny stejně neobejdete. Fotografickou tiskárnu stejně dobře uplatníte i na vytištění černobílého článku. Jen nasadíte obyčejnou černou cartridge. Inkoustový tisk je pak sice nákladově dražší než z černobílé laserové tiskárny, na druhé straně máte doma univerzální zařízení.

  • Miroslav Koudelka
    Miroslav Koudelka
    20.12.2003 16:19

    divné názory a jednostranný pohled na věc. V článku chybí nevýhody domácího tisku. Když tisknu doma stojí mě to docela dost času (například už jen to stříhání), velmi velmi moc peněz a kvalita je jen "dobrá" (mám Epson C70). Když dám fotky do labu, tak mám do tří dnů brilantní ostré fotografie 10x15cm za 4,50Kč/ks (oproti domácímu tisku až směšná cena). Z těch pěti "pádnejch" důvodů jsou tři skoro stejný a pravdivej je jen ten, že s tiskárnou mám možnost vytisknout 1 až 2 kusy okamžitě (když už to musí být).

  • Andrej Macenauer
    Andrej Macenauer
    Autor
    29.12.2003 16:53

    V článku jsem napsal, že domácí tisk není pro někoho, kdo chce ušetřit peníze. Na malých formátech je tento rozdíl obrovský. Také neznám moc lidí, kteří by si pořizovali inkjet na tisk malých fotografií. Nevím, proč to stále opakovat. Musíme brát tu věc, že každý fotograf má trochu jiné potřeby. Pokud jedu na dovolenou, nafotím pět filmů a potřebuji 10x15 do alba, určitě je nesmysl tisknout to na domácí tiskárně, i když ji už mám. Pokud si však chcete udělat pěknou zvětšeninu a trochu si s ní pohrát, aby za něco stála, je to jiné. Pokud máte dost času, můžete ho trávit jednáním s obsluhami minilabů. Otázka je, zda je pro vás důležité mit plnou kontrolu nad celým fotografickým procesem podobně jako je tomu v temné komoře.

  • Miroslav Běl
    Miroslav Běl
    05.01.2004 22:59

    Ona pravda bude asi někde uprostřed - zvětšeniny jsou opravdu u většiny minilabů nekřesťansky drahé, pravděpodobně jsou z nich dotovány levné malé fotky. Ale problém s obsluhou? Já chápu digilab jako Internetovou síťovou tiskárnu, která má tu výhodu, že nepovedené fotky jsou zarmo :o)
    Levné fotky jsou stejně skoro všude (naštěstí) bez korekcí, takže kontrola nad procesem je téměř dokonalá.

  • PavelS.
    PavelS.
    24.01.2004 10:19

    Kdo byl zvyklý dělat si své fotky pod zvětšovákem, tomu by určitě chybělo, kdyby si je v digitátní éře nemohl až do konce zpracovávat sám. Pokud ovšem je fotoamater a chce mít pár kvalitních fotek za měsíc a ne spoustu průměrných, či spíše slabých pohledniček. Myslím si, že vlastní odfocení snímku většinou všichni trochu odbydeme_někdy skutečně není ani čas, ale při předtiskovém zpracování si čas zastavíme, zamyslíme se hlouběji. Alespoň mně se stává, že při zpracování "běžných" snímků se náhodně objeví něco až překvapujícího, co stojí za pečlivé dodělání.
    Ale hlavně, je to technická zábava, lepší jedna fotka špočková, než 36 kousků smetí.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (24)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace