Jak na produktovou fotografii – díl 3

prvnímdruhém díle jsme se seznámili se základními předpoklady a podmínkami k vytvoření kvalitní produktové fotografie. V tomto třetím díle se zaměřím na fotografování skla, kovových rekvizit a na speciality, jakými je fotografování bílé předlohy na bílém pozadí a černé na černém.

Fotografování skla je samostatná a poměrně obtížná disciplina, která vyžaduje trpělivost, technickou vyspělost fotografa, několik specifických technických pomůcek a pořádek a čistotu na pracovišti. Nejlépe je začít fotografovat čisté, průhledné sklenice bez výbrusu, leptu, barevného dekoru, zlacení apod. Podíváte-li se na takové sklo proti světlu, stačí proti oknu, uvidíte průhledné, průsvitné „nic“. Abychom toto „nic“ mohli zobrazit, musíme zachytit odrazy světla od okrajů sklenice.

Skleněné rekvizity se většinou fotografují na silnější, dokonale čisté skleněné desce, na které se krásně zrcadlí, většinou na nebarevném světlém, nebo černém pozadí. Na fotopřístroj nasadíme objektiv o relativně delší ohniskové vzdálenosti, stativ je bezpodmínečně nutný. Pro osvětlení jsou ideální tři světelné zdroje, dostatečně velké rozptylovače, odrazné desky, černá stínidla, jako pozadí hladká bílá deska (kapa, forex a pod. – struktura bíle zdi a nebo papíru by celkový dojem ze snímku znehodnotila), černé pozadí, přesný expozimetr. Málo kdo má doma světelný park s několika světly, softboxy apod. a tak si povíme, jak pracovat s minimálními technickými pomůckami.

Vyčištěnou, vyleštěnou skleničku položíme na vodorovnou skleněnou desku a bílé pozadí nasvítíme jedním světelným zdrojem pomocí „klapek“. Světlo směrujeme pouze na část pozadí, čímž docílíme efektu pozadí přechodového. Odrazy světla od bílé stěny vytvoří na obvodu sklenice tmavé kontury, čímž ji zviditelníme.

Zdůraznění tmavých kontur docílíme přiložením černých stínidel po obou stranách skleničky. Šíře linek závisí na vzdálenosti stínidel od rekvizity.

Čistě bílé pozadí získáme rovnoměrným nasvícením bílé desky dvěma světelnými zdroji, nebo svícením jakýmkoliv světlem do transparentní plochy umístěné za fotografovaným předmětem. Jako průsvitná plocha nám stačí rovný pauzovací papír.

Bílé a nebo světlé pozadí zdůrazní na skle objem a plasticitu výrobku. Pro správnou expozici měříme vždy hlavní světlo, v tomto případě je to odraz od bílého pozadí.

Fotografujeme-li sklo na černém pozadí, ohraničujeme okraje sklenic světlými liniemi. Velkými rozptýlenými světelnými zdroji svítíme na rekvizitu a tím vytváříme bílé ohraničení proti černému pozadí. Ideální jsou dva stejné světelné zdroje, které svítí z boku na sklo.

Šíři světlých linií měníme pomocí šíře rozptylných ploch a jejich pozicí. Světlé linie na skle můžeme udělat i jen jedním světelným zdrojem – na dostatečně veliký softbox umístěný za skleničkou tak, aby svítil přímo do objektivu, dáme pruh černého papíru, nebo černé látky, jejichž kraje nebudou zasahovat přes celou plochu. Na okrajích softu necháme po obou stranách stejně široké pruhy, jejichž světlo bude na skle vytvářet bílé linie, střed je pak vlastně černé pozadí. Jelikož tyto pruhy světla svítí i na podložku, kde vytváří nežádoucí světelný efekt, musíme fotografovanou skleničku podložit tak, aby nestála přímo na podložce. Podkládá se tak, že se vezmou dvě stejné sklenice, jedna se položí nožičkou nahoru a na ni se postaví sklenice, kterou fotografuji.

Jak na fotografování kovu a kovových předmětů.

Lesklý kov, třeba jídelní příbor, dává přímé odrazy světla. Nejprve si musíme uvědomit, že ať fotografujeme cokoliv, zaznamenáváme pouze odrazy světla od určité rekvizity – odrazy jsou přímé a nepřímé.

Na pozadí si položme dva zcela odlišné materiály – list bílého papíru a vedle plochý kov, třeba nůž. Na tuto scénu posvítíme jakýmkoliv světlem a budeme pomalu kolem obcházet. Papír má ze všech stran stejnou světlost, je tonálně stálý. Odráží světlo stejně na všechny strany – má nepřímé odrazy světla. Kov se chová úplně jinak. Z jedné strany je absolutně v lesku, úplně bílý, z jiné strany zase tmavý. Odráží světlo tak, že úhel odraz se rovná úhlu dopadu světla, má odrazy přímé. Navíc lesklý kov se chová jako zrcadlo – odráží vše co je kolem.

Před samotným fotografováním si musíme ujasnit, jak vlastně chceme, aby kov na fotografii vypadal. Má být zcela světlý, černý a nebo něco mezi tím? Fotografové většinou chtějí, aby byly kovové povrchy jasné, světlé a proto používají veliké rozptýlené světlo, které se po dopadu na kovový předmět odrazí do objektivu fotoaparátu.

Chceme-li, aby kov na snímku byl co nejtmavší, musíme svítit z místa, odkud se světlo neodrazí do objektivu. To je jednodušší, protože přímé odrazy jsou vždy jen z jednoho místa (úhel dopadu a odrazu).

Nejpoužívanější je kompromisní svícení. Svítí se pomocí dvou světelných zdrojů, z nichž jeden odráží světlo přímo a druhý z jiného směru, většinou blíže k přístroji k vyvolání odrazu od pozadí. Velikost odrazu světla ovlivníme i nepřímo ohniskovou vzdáleností objektivu a tím vlastně vzdáleností přístroje od rekvizity. Čím jsme blíž, tím je úhel odrazu větší.

Svícení byť i hodně rozptýleným světelným zdrojem má ale i jednu nevýhodu, a to tonalitu pozadí. Pozadí blíže ke světelnému zdroji je vždy světlejší. K vyrovnání tonality se používá před rozptylku světla ještě další veliká rozptylná plocha, která světlost pozadí vyrovnává.

Černé na černém pozadí, bílé na bílém aneb trocha psychologie.

Nyní se dostávám již více k reklamní fotografii, tyto postupy jsou však elegantní, luxusní a působí velice čistě.

Všichni víme, že papír je většinou bílý, některé hygienické prostředky zrovna tak, a velice efektně působí, jsou-li vyfotografovány na bílém pozadí. Vezměme si jako příklad papírové kuchyňské utěrky. Jestliže je na bílém pozadí budeme exponovat tak, jak nám velí expozimetr, neuvidíme vlastně nic, bílá se bílém pozadí ztratí. Dáme-li je od pozadí dál a budeme správně exponovat, vytvoříme bílý papír na světle šedém pozadí. My ale chceme bílou na bílém. Proto pozadí alespoň o dvě clonová čísla přesvítíme, dostaneme čistě bílé pozadí, a naše papírové utěrky budou světle šedé. Lidský mozek má ale zafixováno, že utěrky jsou bílé, nechá se zmást, a vlastně vidíme bílou na bílém. Podobně působí černé na černém. Opět je to šalba a klam. Dobře víme, že většina fotopřístrojů jsou černé. Dáme přístroj na černé pozadí a většinou je výsledek černá na tmavě šedém. S černým pozadím je většinou potíž, protože pouze černý samet pohltí 98% světla. Jiné černé materiály vždy velké procento odráží. Předmět proto musíme dát od pozadí tak daleko, aby na něj žádné světlo nedopadalo. Tak vytvoříme černou. Rekvizitu nasvítíme tak, aby na výsledné fotografii byla tmavě šedá. Mozek ví, že fotoaparát je černý a tak vidí černou na černém.

Můžeme si ještě pomocí zadního světla udělat světlejší linku na krajích rekvizity. Světlo ovšem nesmí být vidět a nesmí svítit do objektivu.

K čemu se tento způsob používá? Hojně ho využívají právě třeba výrobci fotoaparátů pro produktové fotografie novinek – třeba zde nový Nikon D5:

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Marcela Wolfova
    Marcela Wolfova
    16.08.2016 17:48

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jakou techniku fotografování by podle vás bylo nejlepší použít při focení reflexní doplňků. Ty je totiž potřeba vyfotit jak za denního světla tak i za tmy s odrazem světla. Nevím, jestli to popisuji srozumitelně.. :-)

  • Helena Macenauerová
    Helena Macenauerová
    19.08.2016 11:35

    přeposílám odpověď od autora: Reflexní doplněk, aby splnil svůj účel, musí odrážet světlo a to nejlépe ostré, směrové, které nejlépe vygeneruje fotografický blesk. Takže bych použil externí blesk a to tak, že za denního světla je nutno dobře proměřit expoziční světlo pro celkovou expozici předlohy a do této expozice použít záblesk o vyšší intenzitě než je daná expozice. Pozor ale na synchronizační čas závěrky, který nesmí být rychlejší než 1/250 sec.

    U nočního fotografování bych použil dlouhé expoziční časy pro prokreslení sceny a do dlouhého času opět intenzivní směrový blesk.

  • Taky..
    Taky..
    19.08.2016 12:29
    Reaguje na Marcela Wolfova 16.08.2016 17:48:

    "Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jakou techniku fotografování by podle vás..." - zobrazit celý komentář

    Reflexní prvky svítí tehdy, když je nasvětlení čelní - z tvého směru (z pohledu řidiče, jehož auto svítí). Noční vzhled tak nejlépe nasimuluje interní blesk tvého foťáku (není potřeba externí). Je potřeba jen nastavit vhodnou kombinaci korekce expozice a korekce síly blesku (tím ovládáš, jak hodně tmavé oblečení na fotce bude). Když budeš fotit ve tmě, budou reflexní prvky bílé a všechno ostatní černé, což je přesně to, co v noci vidí řidič.

    Pro focení denního vzhledu je naopak potřeba nasvětlovat z jiného úhlu než čelního, aby prvky nesvítily.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (3)

Tisknout článek

Tip na článek

Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R
Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R

S di­gi­tál­ními bez­zr­ca­dlov­kami s pl­no­for­má­to­vým či­pem a vy­so­kým roz­li­še­ním se roz­trhl py­tel, na­bí­zíme tedy pře­hledné po­rov­nání bez­zr­ca­dlo­vek Ca­non EOS R, Ni­kon Z7, Sony A7R III a Pa­na­so­nic Lu­mix S1R.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace