Chcete se na nové verzi fotoaparat.cz poprvé přihlásit se svým starým účtem? Použijte prosím aktivační formulář.

Test Canon 16-35mm F4 L IS USM

Canon 16-35 F4 je nejmladší verzí "šéstnáct-pětatřicítky" od Canonu. Nabízí na jednu stranu horší světelnost (F4 vs. F2.8), na druhou stranu nižší váhu a rozměry a zejména stabilizaci.
Výrobce slibuje výkonnou optiku a dobrou kvalitu konstrukce. Zda tomu tak je jsme se rozhodli ověřit v naší recenzi. Co za své peníze (v době psaní asi 28 000,-) dostanete, zjistíte v tomto článku.

Jedním z velice rozšířených objektivů mezi uživateli DSLR Canon je klasická 16–35, objektiv určený převážně pro fullframe zrcadlovky. Ve svých starších inkarnacích disponoval stálou světelností F2.8, poslední generace si tak v tomto směru přihoršila.
Je tomu tak ale skutečně? Výrobce totiž přidal na širokáčích ne tak častou stabilizaci obrazu. Ta svým výkonem 4EV vynahrazuje ztrátu 1EV světelnosti několikanásobně.

Samozřejmě to nelze říci takto jednoduše – pro fotografování statických scén to platí – sice musíte nastavit čas o jeden EV delší, ale měli byste ho zase v pohodě udržet (a i delší).

Pro scény pohyblivé pak může být nutnost delšího expozičního času nevýhodou. Musíme pak o 1EV zvýšit citlivost, abychom získali vhodný čas, který zamezí pohybové neostrosti.

Nevýhodou pak může být i nemožnost dosáhnout nízké hloubky ostrosti – F2.8 a F4 je viditelný rozdíl. Je nutno říci, že u širokáče to není nejdůležitější charakteristika.

Výhodou pak zase může být optický výkon – objektiv s nižší světelností klade na konstrukci teoreticky menší nároky, než objektiv světelnější (silně zjednodušeně řečeno).
Je pravdou, že u F2.8 verze nebyl výkon v rozích obrazu žádná sláva. A zejména nyní, po příchodu 50MPx senzorů, se ukazuje každá vada objektivu ještě víc.

Další výhodou tohoto přístupu může být i ušetření na váze a rozměrech. To se v případě testovaného objektivu povedlo tak napůl – co se ušetřilo na optice, vzal si vestavěný stabilizátor:-)
Váha je tak 615g vs. 640g u staršího typu, průměr filtru je 77mm vs. 82mm a objektiv je o pár milimetrů uší. Zároveň je však o pár mm delší.

Poslední, avšak nezanedbatelnou výhodou je cena – objektiv je téměř o 10 000 levnější, a to není málo. Pravděpodobně to můžeme přičíst na vrub optice s menší světelností, protože objektiv jinak v ničem (konstrukce, USM motor, utěsnění…) za starším bratříčkem nezaostává.

Objektiv jsme testovali na dvou tělech – novinka EOS 5DS R a klasika EOS 5D Mk. II.

Náročný 50MPx EOS 5DS posloužil jako nejlepší platforma pro nípání se v pixelech (viz testy níže), na 5D Mk. II (který podobně jako 5D Mk. III má lehce přes 20MPx) ho pak fotograf Kamil Varga otestoval v náročném prostředí pouští a kaňonů jihozápadu USA (viz galerie na konci článku).

Nejprve však:

Specifikace

Objektiv 16–35 F4 IS USM
Formát média: fullframe, APS-C
Rozsah ohnisek 16–35mm
Rozsah clony: F4-F22
Optická konstrukce: 16 členů ve 12 skupinách, 3 asférické, 2 UD
Počet lamel clony: 9
Rozsah ostřících vzdáleností: 0.28m – ∞
Max. zvětšení: 0.23×
Ostřící motorek: Ano, ultrasonický
Filtrový závit: 77mm
Stabilizace: Ano, 4EV
Rozměry/váha: 113×83mm / 615g
Environmentální utěsnění: Ano

Konstrukce, ovládání

V porovnání se starším modelem 16–35mm F2.8 L II si můžete všimnout zejména tří věcí – pocitově menších rozměrů (zejména díky menší váze, přední čočce a filtrovému závitu), daleko širšího ostřícího prstence a kompaktnější sluneční clony. Přibylo samozřejmě tlačítko přepínající stabilizaci (jen dva režimy – vypnuto/zapnuto).

Obě verze mají také okénko zaostřené vzdálenosti – to se může hodit pro hyperfokální ostření. Chybí však už stupnice hloubky ostrosti, což ale není nic divného. Nechybí ovšem značení ostření v infračerveném spektru.

Sluneční clona je bajonetová, tulipánová s tlačítkovou aretací. Je poměrně kompaktní.

Gumový kroužek na bajonetu prozrazuje, že objektiv má minimálně základní utěsnění proti prachu a vlhkosti. Pozor! Na stránkách Canon se lze dočíst, že utěsnění je garantováno pouze s nasazeným Canon Protect filtrem. Přední člen tedy nejspíš zcela utěsněn není. Proti nečistotám a vlhkosti má však povrch chráněn alespoň fluorinovou vrstvou.

Celkově konstrukci a zacházení s objektivem hodnotím kladně – ostatně, málokdy může člověk u Canoní řady „L“ hodnotit jinak (ono L je od slova „luxusy“, ačkoliv značí spíše profesionální objektivy – poznáme je podle známého červeného proužku).

Testy:

Obrázek je za tisíc slov a my vám přinášíme obrázků hned několik; podíváme s na kresbu ve středu a v rozích obrazové plochy, chromatické aberace, vinětaci, zkreslení a protisvětlo:

Kresba – cihlová zeď zblízka




Kresba – reálná scéna ve větší vzdálenosti




Kresba je na všech ohniscích a clonách velmi dobrá, určitě lepší než u starších generací. Pokud se vám z obrázků výše bude zdát, že tomu tak není, uvědomte si, že jde o výřezy o šířce 350px z 50MPx! Narážíme tedy ne na nekvalitu objektivu, ale na nejnáročnější FF senzor současnosti. Vady, které na něm objevíte, na senzorech s nižším rozlišením zkrátka neuvidíte.

Jednou ze zajímavostí je sledovat změny ostrosti s clonou. Při testování se stala jedna zvláštní věc – nejlepší středová ostrost je na cloně F4 (plná díra). Od této clony výše se sice zlepšuje kresba v rozích (vrchol při F5.6 – F8), ale kresba ve středu spíše zhoršuje. Nejvíce je to vidět na cihlové zdi. Proč?
Pravděpodobně jde o vliv difrakce (difrakce = lámání světla při průchodu clonou způsobující rozptyl). Superjemné rozlišení ji zaznamená dříve, než jsme zvyklí z „hrubších“ senzorů. Zkrátka – difrakční kroužek začne být větší než pixel senzoru již při nižší cloně. Při F4 je tedy difrakční kroužek stále ještě menší, než pixel, a pixely se vykreslují ostře. Kvůli zhoršené rohové ostrosti však pouze vprostřed obrazu. Jak cloníme dál, difrakční kroužek se zvětšuje, až je větší, než pixel. Tím dojde ke snížení vnímané ostrosti obrazu, byť velice jemnému – sledujeme ho jen při 100% přiblížení a jen při porovnávání obrázků mezi sebou. Od určité hodnoty clony však začíná být destruktivní natolik, že převáží přínos vyšší clony pro rohovou ostrost. Tato clona je podle mě pro danou kombinaci fotoaparát/objektiv F8. Pokud bychom použili fotoaparát s nižším rozlišením (5D Mk. III, 1D X…), posune se tato hranice k vyšší hodnotě.

V editoru jsem zkusil dvě fotografie (16mm, F4 a F8) zmenšit na rozlišení některých dalších populárních modelů abych tak získal představu, jak se difrakce bude projevovat při nižších rozlišeních. Výsledek vidíte níže. Není to dokonalé, protože tento postup nebere v potaz rozdílnou sílu low-pass filtrů a rozdíly v SW zpracvování (doostřování atd.) u daných modelů, ale pro představu:


…dále se podíváme na:

Aberace:

Na nejširším ohnisku jsou od otevřené clony mírné, ale jsou zde. Vidět jsou i po výrazném zaclonění. Opět jsou zdůrazněny vysokým rozlišením.
Se zoomováním se zmenšují, až na nejdelším ohnisku (35mm) nejsou patrné.

Vinětace:

Na F4 viditelná na všech ohniscích, nejvíce na obou koncových. Se zacloněním však rychle mizí.

Zkreslení:

Zkreslení je na širokoúhlý zoom opticky dobře korigováno (+ lze doladit snadno softwarově, v případě 5DS či 5D Mk. III dokonce i ve fotoaparátu – ovšem nezkoušeno). Na širokém ohnisku jde o viditelný soudek, na středních 24mm zkreslení mizí, aby se objevilo jako velmi mírná „poduška“ na nejdelším ohnisku.

Protisvětlo:

Při testování jsem se v podstatě nesetkal s odlesky, prasátky či ztrátou kontrastu. Antireflexní vrstvy Canon fungují dobře. Jednu fotku s „lens flare“ najdete na konci v galerii fotografií Kamila Vargy (sluníčko přímo do objektivu).

Závěr:

Pokud bych si měl v současné době vybrat širokáč na FF Canon, byl by to tento. Pokud nepotřebujete o krok vyšší clonu F2.8 (například pro bokeh, astrofotografii či akční fotky v horším světle), není důvod Canon 16–35mm F4 IS L nevybrat. Odmění vás nižší cenou a lepší kresbou. Pro focení statických scén v nižší hladině osvětlení z ruky je dokonce F4 + stabilizace 4EV výhodnější, než nestabilizova­ných F2.8.

Ukázkové snínky:

Ukázkové snímky nafotil a zpracoval profesionální fotograf Kamil Varga na FotoExpedici Pouště a kaňony jihozápadu USA 2015. Použito bylo tělo 5D Mk. II (21MPX) a vyvoláno bylo v v ACR s vlastním nastavením, s vypnutou automatickou korekci chromatické aberace.

Canon EOS 5D Mark II, clona F13, 1/125 s , ISO 100, kom. exp. 0, WB Automatické
Canon EOS 5D Mark II, clona F11, 1/125 s , ISO 100, kom. exp. 0, WB Automatické
Canon EOS 5D Mark II, clona F8.0, 1/80 s , ISO 200, kom. exp. 0, WB Automatické
Canon EOS 5D Mark II, clona F14, 1/80 s , ISO 200, kom. exp. 0, WB Automatické
Canon EOS 5D Mark II, clona F11, 1/60 s , ISO 100, kom. exp. 0, WB Automatické
Canon EOS 5D Mark II, clona F11, 1/100 s , ISO 400, kom. exp. 0, WB Automatické Canon EOS 5D Mark II, clona F4.0, 1/13 s , ISO 3200, kom. exp. 0, WB Automatické
Canon EOS 5D Mark II, clona F8.0, 1/500 s , ISO 100, kom. exp. 0, WB Automatické
Canon EOS 5D Mark II, clona F11, 1/250 s , ISO 100, kom. exp. 0, WB Automatické
Canon EOS 5D Mark II, clona F5.6, 1/160 s , ISO 200, kom. exp. 0, WB Automatické
     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (7)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace