Test podvodních fotoaparátů Nikon Coolpix AW130 a Olympus Stylus Tough TG-4
Léto je obdobím, které často trávíme u vody. Proto přinášíme test podvodních fotoaparátů
Olympus STYLUS Tough TG-4
Vybavenější aparát v testu. Sice má prakticky poloviční „hloubkovou“ odolnost, ale hlouběji než 15 metrů se asi na nádech stejně nepotopíte. Naprosto výjimečná je světelnost na širokém konci f/2. Podvodní režimy najdete hned čtyři. Na souši se bude možná hodit i možnost použít režim priority clony. Co mě stejně jako u předchůdce nadchlo – perfektní ukazatel hloubky. (Bohužel jsem se s ním nedostal hlouběji než do 5 metrů. Hloubka prostě zase nebyla…).
Olympus TG-4 kompletní specifikace.
Ukázkové snímky Olympus TG-4
 |
 |
Jak je vidět, Olympusu protisvětlo také nesvědčí. Na druhou stranu snímek štoly Kryštof dopadl výborně (ISO 800).
 |
 |
První snímek je z údolní nádrže Nechranice, druhý z moře. Oba v režimu podvodní fotografie. Je zřejmé (stejně jako u AW130), že na barevnost má vliv především samotné prostředí.
Tahle fotka překvapila. V tisíc let staré cisterně byla prakticky tma a snímek vyšel velmi dobře (ISO 1600).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Režim makro a režim mikroskop.
Snímek vytvořený v režimu P (tedy chybné nastavení) v největší dosažené hloubce 5 metrů.
 |
 |
Porovnání podvodního režimu s režimem P. Rozdíl je naprosto zřejmý.
Tentokrát jsem narazil na komplikace u otvírání. Nedopatřením jsem chvilku nechal fotoaparát v písku (jemném) a nešly otevřít kryty, protože místo, kam se zasunou, bylo plné písku. Ukázalo se, že písek je pro outdoorové fotoaparáty naprosto největší hrozba. Kryty mají „ouška“ pro lepší manipulaci.
Při zapnuté GPS jsem (během dvou dnů) nafotil 200 snímků a natočil cca 15 minut videa.
Pár drobností
Fotografie lze ukládat do RAWu (ORF). Pokud se GPS „nechytne“ neuloží se žádné souřadnice, stejně jako u AW130. Při ponoření pod vodu se naopak dá nastavit ukládání posledních známých souřadnic, což je výborná funkce. AW130 to dělá bez možnosti volby uživatele. Hezké pro orientaci je, že najdeme elektronický kompas, který je poměrně přesný. Přisvícení (led dioda na přední stěně) lze v zásadě použít jako běžnou baterku. No a ovládání poklepem se pod vodou v rukavicích jistě někomu bude hodit; zapíná se v menu přístroje.
Olympus TG-4 – shrnutí
Skvělá světelnost objektivu, manuální nastavení (režim priority clony), GPS, jsou to drobnosti, ale za ty se platí.
A co mi chybělo? Nic.
Shrnutí a závěr
Přiznám se, že favorita v tomto případě nemám. Na focení pod vodou a kolem ní jsou oba fotoaparáty dle mého názoru stejně dobré. Interiéry zvládají bez zjevného rozdílu. V protisvětle mají díky konstrukci objektivu potíže oba. Liší se snad jen podáním barev při zpracování podvodních fotografií. TG-4 je má pro mě líbivější, ale u obou je dobré pohlídat odpovídající nastavení. TG-4 je o poznání dražší, za to však dostanete zmíněnou světelnost, RAW, prioritu clony a přehlednější hloubkoměr. AW130 má větší rozsah zoomu (delší dlouhý konec je někdy dobrá věc). Na druhou stranu je třeba si položit otázku, co z toho opravdu potřebujeme. A to rozhoduje mezi oběma modely.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruTG-4 mám už měsíc, nahradil jsem jím 7 let starý Olympus 1030 SW. A nečekám od něj žádné zázračné fotky, je to prostě outdoorový foťáček, který používám při lezení nebo naopak u vody a ve vodě. Nicméně jsem očekával, že Olympus za těch 7 let udělal podobný pokrok jako třeba zrcadlovky. Ale chyba lávky.
Tady je výčet mínusů, na které jsem narazil:
- režim priority clony je k smíchu, na výsledných fotkách nízká clona skoro není poznat
- změna clony je relativně složitá
- foťák se mi v kapse sám zapíná, něco takového se mi s 1030 nestalo ani jednou
- kolečko volby režimu se otáčí velmi snadno a často se mi stalo, že jsem fotil na jiný než původně zvolený režim
- ve scénickém režimu je po zapnutí potřeba vždy znovu provést poměrně složitý výběr. Při potápění to opravdu potěší.
- v režimu RAW fotí pouze 4:3, nastavit 3:2 nelze
- v režimu RAW není možné nastavit poloviční velikost JPEGu nebo žádný JPEG, takže karta se rychle plní (každá fotka je dohromady až 25 MB)
- výsledná kvalita vzdálenějších částí JPEG obrazu je žalostná - místo skal či lesa jsou jen barevné fleky. V tomto směru za 7 let nevidím téměř žádný posun.
- panoramatické foto je ve srovnání s iPhonem žalostné a už to ani nezkouším
- při natáčení videa foťák nemění expozici, takže nelze pořídit souvislejší delší záběr bez přepalů v obraze
- není možné zcela vypnout softwarový zoom. Po vypnutí v menu se foťák na přechodu sice zarazí, ale zcela vypnout naprosto zbytečný softwarový zoom nelze. Stačí se přehlédnout a podržet tlačítko o chviličku dýl a fotka je jen na smazání.
- k fotoaparátu není dodávána nabíječka baterií. K nabíiení slouží USB kabel s atypickým konektorem CB-USB8 na straně foťáku. Kouzlo univerzálního USB je tím pádem pryč.
Pokračování:
- zapínání foťáku je z dnešního pohledu velmi pomalé, už mockrát jsem ho stačil znovu vypnout v domění, že jsem tlačítko napoprvé nestiskl
- vypínání trvá dlouho a po tu dobu na displeji nesmyslně svítí logo Olympus, namísto aby foťák zobrazil čas, stav baterie a zaplnění paměťové karty
- z menu mám pocit, že prioritu získaly nesmylsné hlouposti jako je wifi na úkor podstatných věcí - např. snadnější volba clony
Ale abych jen nekritizoval:
+ je výdrž zatím nové baterie
+ zpracování krytů konektorů a baterie s paměťovou kartou
+ robusní poutko - i když se ta tenká šňůrka na 1030 SW nikdy nepřetrhla, důvěru jsem v ni neměl
+ umístění objektivu uprostřed foťáku
Většina z popsaných nedostatků jde na vrub slabého software a kdyby Olympus chtěl, dalo by se to snadno zlepšit. Ale konkurence asi Olympus ke zlepšování moc netlačí.
Dovolím si doplnit:
- režim priority clony je k smíchu, na výsledných fotkách nízká clona skoro není poznat
: při dané velikosti čipu je to funkce použitelná nejlépe pro makro, pro krajinky to skutečně efekt má minimální
- foťák se mi v kapse sám zapíná, něco takového se mi s 1030 nestalo ani jednou
- kolečko volby režimu se otáčí velmi snadno a často se mi stalo, že jsem fotil na jiný než původně zvolený režim
: oba přečdchozí mínusy jsem rozhodně nezaznamenal, to se rozhodně nedělo a je tedy možné, že máte "volnější" kus
- ve scénickém režimu je po zapnutí potřeba vždy znovu provést poměrně složitý výběr. Při potápění to opravdu potěší.
: pokud se pamatuji, poslední výběr byl při zapnutí aktivní
- v režimu RAW fotí pouze 4:3, nastavit 3:2 nelze
: což plyne z vlastností RAW a jeho vztahu k čipu
- při natáčení videa foťák nemění expozici, takže nelze pořídit souvislejší delší záběr bez přepalů v obraze
: mám několik videí, které vyvrací toto tvrzení
- není možné zcela vypnout softwarový zoom. Po vypnutí v menu se foťák na přechodu sice zarazí, ale zcela vypnout naprosto zbytečný softwarový zoom nelze. Stačí se přehlédnout a podržet tlačítko o chviličku dýl a fotka je jen na smazání.
: jsem si téměř jist, že vypnout jej lze
- k fotoaparátu není dodávána nabíječka baterií. K nabíiení slouží USB kabel s atypickým konektorem CB-USB8 na straně foťáku. Kouzlo univerzálního USB je tím pádem pryč.
: to je bohužel pravda u všech (novějších) kompaktů této značky
- zapínání foťáku je z dnešního pohledu velmi pomalé, už mockrát jsem ho stačil znovu vypnout v domění, že jsem tlačítko napoprvé nestiskl
- vypínání trvá dlouho a po tu dobu na displeji nesmyslně svítí logo Olympus, namísto aby foťák zobrazil čas, stav baterie a zaplnění paměťové karty
: pamatuji si pouze pocit, neměřil jsem to, ale od zapnutí v natažené ruce (jednoručně a poslepu) do přitažení k hlavě bylo všechno funkční...
Že by již jiný FW?
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.