Test fotoaparátu Canon EOS 5DS R

Fotografické testy:

Obrazový šum

Začneme tradičně obrazovým šumem.
Šum vzniká při zvyšování citlivosti, a to u každého fotoaparátu. Některé to zvládají více, jiné méně. Řada 5D patřila v tomto směru ve všech svých generacích k premiantům. Pravda ale je, že podobně radikální nárůst rozlišení zatím nezažila a je také fakt, že menší fotodiody z toho plynoucí mohou vést k zvýšení šumu. Zatím se to vždy dařilo pokrýt technologickým pokrokem, který způsobil, že i přes nárůst rozlišení mezi Mark. I a Mark. II měl ten druhý nižší hladinu obrazového šumu. U Mark. III pak rozlišení zůstalo stejné a díky pokroku ve zpracování signálu měl tento ještě kvalitnější výstup na všech citlivostech.
Nyní přichází trochu krok stranou v podobě 5DS, který přináší razantní navýšení rozlišení, ale lepší výkony v šumu se slibovat nesnaží. Naopak, jeho rozsah citlivostí je oproti předchozímu modelu omezenější.

Podívejme se tedy na výsledek (bohužel jsme neměli v době zápůjčky k dispozici 5D III pro přímé porovnání, ale snímky jsou myslím vypovídající samy o sobě dost):

Shrnutí: Škarohlídy prorokovaná katastrofa se nekoná. Pokud budeme fotografie zkoumat podrobně, můžeme si všimnout velmi mírného nárůstu šumu od ISO 800 a viditelného při ISO 1600. ISO 3200 a 6400 sice nevypadá při 100% úplně hezky, ale zkuste si fotku downsamplovat na dnešní normál 24MPx a uvidíte, že to nic hrozného není. Zkrátka vidíme podobnou úroveň šumu, na kterou jsme dnes zvyklí z jiných FF DSLR, jen více přiblíženou. Jedinou problematickou citlivostí tak zůstává ISO 12800, které je už softwarové. Skoro by se chtělo zatleskat, že Canon tentokrát odolal marketingovému pokušení a nabídl skutečně jen ty citlivosti, na které má s fotoaparátem smysl fotit. Nic není trapnějšího, než např. údaj „ISO až 25600“ u malého kompaktu. Podobně tomu někdy bývá u zrcadlovek a bezzrcadlovek, jen nesmyslné hodnoty ISO se posouvají k vyšším číslům.

Rozlišení

Rozlišení je téma, které se v souvislosti s 5DS skloňuje nejvíce. Zároveň se často řeší rozdíl mezi oběma verzemi 5DS a 5DS R. Podíváme se tedy, zda skutečně nějaký rozdíl najdeme.

Náhled celých fotografií:

Shrnutí: 5DS R opravdu nabízí o něco větší ostrost, ale je to skutečně rozdíl jen v těch nejjemnějších detailech. Troufnu si tvrdit, že při tisku se to neprojeví, pokud nebudete dělat hodně velké zvětšeniny a tam se stejně rozdíl neprojeví z pozorovací vzdálenosti. Na druhou stranu je pravda, že avízované moaré se ani u verze „R“ téměř nekoná (viz níže). Takže pokud bych měl oba modely rozsoudit, bylo by to nerozhodně. Jsou velmi vyrovnané a rozdíly v kresbě jsou spíše kosmetické a projeví se jen při určitých scénách, s určitými objektivy a na určitých clonách. Ale jsou. Osobně bych asi vzal „erko“ pro dobrý pocit:-)

K výhradě části fotografické obce, že 50MPx je moc a že by chtěli trochu méně kvůli práci se soubory a jejich skladování, vězte, že Canon u 5DS na vás myslí také. Disponuje možností fotografování ve sníženém rozlišení nejen v JPEG, ale i v RAW (M-RAW 28MPx, S-RAW 12MPx)

Pokud vás zajímá, jak moc velký rozdíl v rozlišení jsme za 10 let dostali, níže je ukázka 12MPx (první 5D) a 50MPx (5DS R) vedle sebe (JPEG)…

Moaré

Za celou dobu testování jsem se ani u jednoho modelu nesetkal s rušivým moaré u běžných scén. Musel jsem se snažit nějaké „vydojit“ a nezklamaly tradiční vyplétané židličky. Podívejte se níže (EOS 5D R):

Pokud se musím o nějakou obrazovou vadu snažit, abych ji vůbec vyvolal, nebude příliš závažná.

Dynamický rozsah

Dalším často opakovaným problémem, který se může k menším fotodiodám vázat, je snížený dynamický rozsah. Zkušenost s menšími formáty (APS-C, m4/3…) nám říká, že zde ve skutečnosti žádná přímá úměra není. Vždyť některé bezzrcadlovky s čtvrtinovými senzory mají lepší DR, než některé fullframy!
Canon podle nezávislých měření za nejlepší konkurencí v tomto směru v minulosti maličko pokulhával, ale o nic tragického nešlo. Otázka se nabízí, jak se situací pohnul nový senzor.

Exaktní měření jsme neprováděli, ale pokud bychom měli věřit nezávislému měření DxO, dosahuje 5DS rozsahu 12.4 EV, což spadá do dnešního průměru. Konkurenční Nikon D810 pak exceluje s 14.8 EV. Oba dva senzory tedy mají své pro a proti, Canon vyhrává mírně lepším rozlišením, Nikon mírně lepším DR.

Podívejte se na dva obrázky níže, první je převod z RAWu ve standardním nastavení Adobe ACR se zapnutou signalizací shadow/highlight, druhé je pak srovnání standardního převodu v ACR a převodu s maximálním vytažením světel a stínů.

RAW a JPEG:

Zde vidíte srovnání výřezů z fotek. JPEG i RAW nastaven „dle chuti“ s ohledem na maximum detailů.

Shrnutí: Z RAWu již tradičně vytáhnete více, ale rozdíl v množství detailů je v kontextu 50MPx fotky marginální.
Ostatní výhody RAWu (kontrola nad odšumováním, vyvážením barev, doostřováním, kontrastem…) samozřejmě platí i zde.

Doostřování v JPEG

Porovnání vypnutého doostřování a nastavení „dle chuti“:

Vyvážení bílé:

Vyvážení bílé v automatickém režimu funguje dobře. Samozřejmostí je možnost nastavit si bílou ve stupních Kelvina či změřit na barevně neutrání plochu.

Foto níže zkoušeno v místnosti osvětlené pouze žárovkou:

Multiexpozice

Přístroj disponuje i multiexpozicí. Můžete si vybrat hned z několika způsobů prolnutí a také, zda se vám uloží všechny fotky, nebo jen výsledná. Ukázka bude stačit asi jediná. Jsem to já a trávník:

Intervalové snímání

EOS 5DS přináší rovněž intervalové snímání. Jednoduše vše nastavíte a fotoaparát pak po určitou dobu v určené frekvenci snímá sám snímky a ukládá na kartu:

Video

Byť na to není Canon EOS 5D S primárně zaměřen, neznamená to, že s ním kvalitní video nenatočíte. FullHD 30p záznam dnes patří sice k horšímu průměru, ale zase díky velkému senzoru umožňuje hrátky s nízkou hloubkou ostrosti nebo má menší obrazový šum, než fotoaparáty menších formátů. Ukázkové video z ruky s ukázkou zoomu při videu a přeostření máte níže (zároveň si díky rekonstrukčním pracím v ulici můžete „užít“ kvalitu nahrávání zvuku:)

Framegrab z videozáznamu v plném FullHD rozlišení je zde:

Objektiv:

Jak již jsme psali výše, objektivu budeme věnovat vlastní test. Jenom v rychlosti se tedy podíváme na zkreslení, kresbu a vinětaci:

Na plnou díru objektiv vinětuje na všech ohniscích, nejvýrazněji na nejširším, pak na nejdelším, nejméně na středních. Zaclonění vinětaci eliminuje.

Kresba je excelentní už od „plné díry“. Samozřejmě při F4 nejsou rohy obrazu rovnocenné středu, ale jsou nadprůměrně dobré. Po zaclonění je kresba v rozích špičková ve své kategorii (opět připomínám, že koukáte na 50MPx vyřezané na 1:1!).

Zkreslení je viditelné zejména na nejširším konci, kde je soudkovité. U 24mm se ztrácí, aby se na 35 mm konci objevila velice mírná poduška.

S bodovými zdroji světla objektiv problém nemá, odlesky téměř nevznikají.

Chromatické aberace se v extrémních krajích obrazu vyskytuje ne všech clonách – je třeba si však uvědomit, že zde ji máme nazvětšovanou na 50MPx, ve skutečnosti nijak drsná není. Spíše je zajímavé, že není na „plnou díru“ výrazně horší.

Objektiv dále také disponuje stabilizací s účinností až 4 expoziční kroky.

(pokračování na další stránce)