Recenze fotoaparátu Fujifilm X100T

Na našich stránkách jsme vám již přinesli testy obou předchozích verzí X100 od Fuji: původní X100, která tak trochu založila vlastní kategorii a později X100S, která znamenala vylepšení v mnoha směrech (zejména X-Trans senzor). V poslední X100T se senzor nemění, naopak se zlepšují věci kolem – a nutno říct, že k lepšímu.

Na první pohled toho moc nového nebude – rozhodně ne design a ovládání, které na pohled působí totožně již od první generace. Ale po bližším ohledání se pár novinek najde i v tomto směru.
O tom ale dále.

Stejně jako si povíme, jak Fuji dotáhlo téměř k dokonalosti hybridní hledáček nebo další věci. Nejprve ale krátce specifikace:

Typ: kompakt s pevným objektivem Snímač: APS-C X-Trans CMOS 16,3 milionů pixelů ISO 200–6400 (51200 softwarově v JPEG) Závěrka: centrální/elek­tronická Rozsah časů: 30s – 1/32000s Sériové snímání: 6 sn./s Objektiv: 23mm F2 Max. clona F16 Počet lamel clony: 9 Min. zaostřitelná vzdálenost: 50cm (10cm v režimu Macro) Autofokus: Hybridní (PDAF/CAF) Video: FullHD/60p LCD: pevné, nedotykové, 3“, 1040000 bodů Hledáček: hybridní optický (tunelový s průhledovou LCD vrstvou) / EVF 92%, 0,5×, 2360000 bodů

Produktové fotografie:

Vypadá hezky, viďte. Podobně, jako už předchozí generace…

X-Trans senzor:

Rozmístění barevných masek je v matici 6×6, namísto klasických 2×2 u ostatních senzorů s Bayerovou maticí – způsobuje to menší pravidelnost v jejich rozmístění, což má podle Fuji potlačovat vznik digitálních artefaktů, především moaré. Není pak potřeba low-pass filtr.

Pro koho je a k čemu se hodí:

Tentokrát mi dovolte místo „rýpání“ se v ostrosti, rozlišení a šumu se trochu zamyslet nad přístrojem samotným.
Proč?
Protože objektiv, procesor a snímač jsou stejné, jako u dříve recenzovaného modelu X100S. V podstatě mohu říci „přečtěte si test X100s a víte o obrazové kvalitě všechno“.
To Vám ale neudělám, nějaké obrázky, výřezy a komentáře budou:-)

Nejprve ale více o účelu přístroje. S objektivem 23mm přístroj spadá do kategorie reportážního nářadí. Je třeba vzít v potaz crop faktor 1.5× a dostáváme klasickou „pětatřicítku“. Tedy objektiv příliš široký na klasické portréty, příliš úzký na krajinné celky – a jak už víme i z předchozí generace – příliš měkký a s malým zvětšením na macro a close-up. Nevysvětlujte si to špatně – objektiv je skvělý a ostrý, jen u makra to neplatí, na to zkrátka nebyl dělán.

Zpočátku mnoho fotografů váhalo nad smysluplností podobného přístroje. Stojí to jako zrcadlovka a nenabízí to její variabilitu. Je to jako si koupit DSLR a pak na ní vteřiňákem přilepit širokáč (a to ještě „nudnou“ pětatřicítku). A k tomu modely X100 trpěly zpočátku na firmwarové chyby. Navíc to vypadá jako foťák po dědovi a vy tak nevypadáte jako seriózní fotograf, ale jak nějaký hipster.

Ale takové uvažování se ukázalo jako liché. Kdyby nebylo, neměli bychom dnes třetí generaci a spoustu věrných fanoušků této řady (a že není jednoduché kolem digitálu = spotřebního zboží vytvořit komunitu).

To, že nevypadáte jako klasický fotograf s černou zrcadlovkou, je naopak pro spoustu lidí výhoda, protože malou stříbrnou krabičkou lze vyfotit ledacos ledaskde, kde by zrcadlovka (či cokoliv s vyčnívajícím objektivem) znervózňovalo lidi či bylo vůbec příliš nápadné.

Navíc se tato řada dokázala prosadit i vedle různých malých bezzrcadlovek, jejichž účel i efekt je podobný, ale s přidanou hodnotou výměnných objektivů.

Stájový kolega X-Pro 1. Má také hybridní hledáček, ale zároveň i výměnné objektivy.

Čím je obliba X100 dána?

Myslím, že je zde několik faktorů:

Hybridní hledáček
Ten má řada X100 již od první generace. Volné přepínání mezi průhledovým optickým s překrytými informacemi na průhledném LCD a plně elektronickým je bezvadná věc, kterou zatím žádný jiný fotoaparát v takové míře nenabídl (stájový kolega X-Pro 1, ale novinka X100T ho v dotaženosti hledáčku překonává) Více si o něm povíme dál.

Kompaktní rozměry
X100/S/T není mýdlová krabička ale pořádný kus foťáku – nicméně nikde z něj nic nepřečnívá a je kvůli nevysouvacímu objektivu velmi skladný. Díky většímu tělu je ale dost místa na pohodlné držení a ovládání.

Pevný objektiv
Co se zdá být největším limitem přístroje ve skutečnosti zjednodušuje práci. Netřeba přemýšlet nad tím, jaké ohnisko použiji – je to svým způsobem osvobozující, nemuset zoomovat. Navíc vás to nejvíce naučí. Kdo nevěří, zkuste to i s DSLR a uvidíte sami. Na chvíli si zakažte zoomy a nasaďte pevný záklaďák nebo mírný širokáč. Zkuste ho vytáhnout na různé příležitosti – tam, kde obvykle používáte 18 – 55 nebo 24 – 70.

Retro design
Zkrátka se líbí – v záplavě beztvarých černých hrbolatých přístrojů byl už první X100 jako zjevení. A byť už se trochu okoukal, stále ještě má něco do sebe.

Nenápadnost
Před zrcadlovkou budou lidi uhýbat, hledáčkový kompakt je bude stresovat méně. Navíc nikdo nepozná, že jste světový reportážní fotograf pracující pro lifestylové deníky s milionovými náklady; budete vypadat spíše jako hipster nebo jako fotřík se starým fotoaparátem… zkrátka podle celkové vizáže:-))))

Obrazová kvalita
Ať si kdo chce co chce říká, je dobrá. X-Trans funguje, 16Mpx je pořád dost, přístroj kdovíjak nešumí a objektiv je velmi dobrý. Barvy jsou kapitola sama pro sebe a nastavování barevného režimu podle imitací klasických emulzí je bezva věc (Provia, Velvia, Astia, nově Classic Chrome (aka Kodachrome ale psst!) PRO Neg Hi, PRO Neg. Std, Monochrome, Monochrome + žlutý filtr, Monochrome + červený filtr, Monochrome + zelený filtr, sépie).

Centrální závěrka
Tohle vaše zrcadlovka neumí:-)
Centrální závěrka je tichá, nekope a nemá omezení pro synchronizaci s bleskem. Mechanicky zvládá až 1/4000s. Kratší časy pak řeší elektronická, do které se samozřejmě bleskat nedá. Nevýhoda je pak omezení krátkých časů při otevřené cloně, kde se dá s jistotou fotit jen na 1/1000s. Více v tomto článku.

(pokračování na další stránce)

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL
ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL

Sedmý díl no­vého se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván 1. části té­matu „Barva jako sym­bo­lický i lé­čivý ja­zyk“. Cvi­čení: Vy­tvořte kre­a­tivní fo­to­gra­fie, kde klí­čo­vou roli bude hrát šedá (již jako hlavní ná­mět nebo po­zadí), pří­padně v kom­bi­naci s další bar­vou (barvami). Snažte se po­cho­pit, jak dů­le­žitá je právě kom­bi­nace ne­ut­rální barvy a jiné vý­razné barvy, která může být vůči šedé na­prosto mar­gi­nální a přes to jí ne­pře­hléd­neme (prin­cip ba­revné do­mi­nanty).

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram