Cestovatelská fotografie: Světlo je základ

V našem novém seriálu Cestovatelská fotografie bychom vás rádi seznámili se základy, které bude každý fotograf potřebovat na svých cestách za krásnými fotografiemi. A čím jiným začít, než od nejdůležitějšího prvku - světla.

Pro fotografa je světlo základ. Může pocházet z poledního slunce, světlo nezmizí ani za bezměsíčné noci, je jiné pod vodou, nebo třeba přicházející z olejové lampičky v tibetském klášteře. Pro cestovatele je to ten nejlepší suvenýr, který je vždy jedinečný. Naučit se najít dobré světlo je základním uměním fotografa-cestovatele.

Hlavními charakteristikami světla z pohledu fotografa jsou:

barva světlaúhel dopadu světlazpůsob rozptýlení a odrazu světla

Barva světla

Vidění barvy světla často klame. Mozek provádí, podobně jako fotoaparát, kompenzaci na měnící se barvu světla. Proto papír ve žlutém světle žárovky vnímáme jako bílý, stejně jako barvy západu slunce se nám zdají mnohem bělejší, než jsou ve skutečnosti. Světlo však má vždy svojí barvu. Vyjadřuje se tzv. barevnou teplotou, udávanou ve stupních Kelvina (K). Čím je barevná teplota nižší, tím je ve světle obsaženo více červené barvy. Se vzrůstající barevnou teplotou pak paradoxně vnímáme světlo jako studenější, tedy s větším obsahem modré. Nejčervenější bývá např. světlo svíčky (1000 – 2000K), denní světlo má zhruba 5500K, světlo odražené od modré oblohy má zhruba 10000K. Důvod používání stupnice teploty v Kelvinech je tento: “Barva světla odpovídá vždy barvě, kterou by vyzařovalo hypotetické dokonale černé těleso po zahřátí na určitou hodnotu (v K)”.

Jak bude fotoaparát tyto odlišnosti kompenzovat nastavujeme v položce “Vyvážení bílé” (WB, White Balance). Většinou si vystačíme s automatikou a přednastavenými režimy. Ty jsou označeny symboly: stín, zataženo, slunečno, blesk, zářivka, žárovka…

_____________­________________________­________________________­______________________

FotoTIP: Jak nastavit barevnou teplotu WB

  1. Automatické nastavení barevné teploty obvykle dobře funguje pouze při denním světle.
  2. Fotografujete-li při umělém světle nastavte barevnou teplotu pomocí symbolů jako „žárovka“ či „zářivka“. U pokročilejších přístrojů pak můžete přímo nastavit barevnou teplotu v Kelvinech (K).
  3. Pokud budete fotografovat do formátu RAW, barevnou teplotu jednoduše nastavíte zpětně v počítači.
    _____________­________________________­________________________­______________________

    Nezapomeňte…

  4. Přesné vyvážení barevné teploty nemusí být vždy záměrem fotografa. Pokud ponecháte při fotografování barevnou teplotu vyváženou na denní světlo (5500K, symbol “slunce”), bude západ nebo ulice osvětlená wolframovými žárovkami žlutější – světlo si zachová svou barvu.
  5. Teplé barvy světla pří východu a západu Slunce jsou atraktivní a vyplatí si přivstat. Světlo je ale méně intenzivní a budete potřebovat stativ. Do 30 minut se za jasného dne barva rychle posune směrem k modrému konci.
  6. Často se zapomíná, že velmi zajímavé je světlo odražené od oblohy před východem a po západu Slunce.
Kdysi zde totiž bývala mělká pánev pravěkého moře. Usazený vápenec je dnes erodován větrem a vytváří fantaskní tvary. Když se řekne Sahara, představí si člověk spíše jednotvárné masy písku a velbloudí karavany. Tento svět jak z představ Salvátora Dálího však tuto představu boří.
Jednotvárnost zde nehrozí – Díky tomu, že vápencové sedimenty mají různou horninovou strukturu, eroze zde vytvořila různé tvary: například oblast vápencových hub, stolů, mořských vln…

Pokud zde člověk chce zachytit opravdu ty nejlepší snímky, vyplatí se zde přespat – kvůli večernímu a rannímu světlu. To je totiž docela jiné, než světlo, které trvá přes den.

Na snímcích, které jsme pořídili v bílé poušti, se podíváme, jak umí různá barva světla atmosféru snímku změnit. Pro všechny snímky tedy bylo nastaveno 5000K (neutrální denní světlo, symbol „sluníčko“). Díky tomu si světlo na snímcích zachová svou barvu (není kompenzováno)

Foto 1: Snímek 10 minut před východem Slunce, směrem na západ (světlo modré oblohy). Vyvážení bílé je nastaveno na neutrálních 5000K. Teplota světla je však vyšší, a my tak fotku vnímáme v tónech modré.
Foto 2: Snímek 10 minut před východem Slunce, směrem na východ (světlo modré oblohy míchané se Sluncem pod obzorem). Díky neutrálnímu nastavení WB (5000K) opět vnímáme barvy světla živě.
Foto 3: Východ Slunce (opět při neutrálních 5000K, automatika fotoaparátu by kompenzovala a pracovala se skutečnou teplotou světla, asi 2800K, čímž by světlo ztratilo žlutočervenou­ barvu)
Foto 4: 30 minut po východu Slunce již vnímá oko světlo bíle – jeho barevná teplota odpovídá nastaveným 5000K.
Foto 5: Umělé světlo bývá mnohem méně vypočitatelné než sluneční. Uvidíme to na fotce fasády Palau de la Musica v Barceloně. Z ulice je osvětlena rtuťovými výbojkami, díky jejichž světlu má zelené zabarvení. Interiér je osvětlen žlutým žárovkovým světlem (cca 2800K).
     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

FotoAparát.cz - Instagram