Jak fotografovat polární záře

Island se nachází v těsném sousedství severního polárního kruhu. I to však stačí, aby zde bylo možné pozorovat a fotografovat úkaz na pomezí zemské atmosféry a Vesmíru.
Polární záře jsou vděčným objektem fotografů a také filmařů, a to nejen těch, kteří si oblíbili časosběrné snímky, tzv. time-lapse. A jak se takové polární záře fotí?

Polární záře jsou jev, který vzniká v důsledku interakce nabitých částic vyvržených ze Slunce a zachycených v magnetickém poli Země s atomy kyslíku a dusíku ve vysokých vrstvách atmosféry.

Jak ale takový jev fotit?

V první řadě je třeba se obrnit trpělivostí ještě více, než při “obyčejné” krajinářské fotografii. Zatímco v krajině je určitým limitem počasí, tak v případě polárních září je třeba spolupráce hned dvou počasí – pozemského a kosmického. Intenzita a výskyt polárních září závisí na aktivitě Slunce, která kolísá v 11-ti letém cyklu. Navíc, oproti pozemskému počasí je aktivita Slunce hůře předpověditelná. Předpovědi polárních září můžeme sledovat například na stránách České astronomické společnosti pomocí monitoru polárních září: http://www.astro.cz/…ukazy/polar/ nebo na stránkách věnovaných kosmickému počasí, http://www.aurora-service.eu/…ra-forecast/.

Pokud máte “chytrý” telefon, můžete si nainstalovat aplikaci Aurora Forecast, která zobrazuje polohu polárních září, respektive tak zvaného aurorálního oválu, a předpokládanou intenzitu úkazu. Čím je číslo nižší, tím je záře slabší a méně dynamická. Například intenzita 3–4 už téměř zaručuje úchvatnou podívanou. Tedy, pokud předpověď vyjde…

Ukázka polohy aurorálního oválu v aplikaci Aurora Forecast

Ve státech severní Evropy (Norsko, Finsko, Švédsko, Island) lze polární záře pozorovat od podzimu do jara, resp. od konce srpna do dubna, kdy je dostatečně dlouhá tma. Nejen na Islandu to navíc znamená chladné počasí, kdy teploty mohou v noci slézt i na skoro –10oC (ve srovnání s vnitrozemím Švédska/Finska kde může být až –40oC je na Islandu vyloženě teplo…). Teplé oblečení určitě nepodcenit.

Co budeme na fotografování potřebovat? Stativ, dálkovou, kabelovou, spoušť, širokoúhlý objektiv (i typu rybí oko, fish-eye) a náhradní baterie, neboť expozice budou delší.

Důležité je správně a dobře zaostřit. Objektiv přepněte do ručního ostření, AF vám na polární záře nezaostří. Zaostřete pomocí živého náhledu na vzdálenou pouliční lampu, světlo domu nebo jasnou hvězdu na obloze. Pokud váš fotoaparát nemá funkci živého náhledu, zaostřete pomocí automatického ostření na vzdálený objekt a teprve poté přepněte objektiv na manuální ostření.
ISO nastavte například na 1600, clonu co nejmenší, čas třeba 0.5s. To jsou počáteční hodnoty, čas se může měnit až do 30s, podle momentální intenzity záře, někdy je třeba přidat/ubrat citlivost (ISO). To záleží na tom, co se právě děje na obloze nad vámi. Kontrola histogramu je nezbytná. Pravidlo je, že spíše podexponováváme, viz obrázek níže.

Histogram snímku s polární září.

Hodně diskutovaným tématem je nastavení vyvážení bíle (white balance, WB). Fotografování do formátu RAW odsune řešení otázky WB až na zpracování snímků na počítači, ale je dobré o tom vědět něco více už dopředu. Na obrázku níže jsou uvedeny snímky s různým nastavením vyvážení bílé.

denní světlo, 5500 K AWB, 4500 K
zářivka, 3800 K  žárovka, 2850 K
Vliv nastavení vyvážení bílé na barevné podání polární záře, fotografováno Canon 6D, Peleng 9mm, ISO 2500, t=6s, clona 4.

Skutečnosti nejvíce odpovídá poslední snímek, s nastavením na žárovkové světlo. Pokud máte na snímku například sníh nebo bílé auto, lze doladit barvy při zpracování snímku i „kapátkem“.

Polární záře tím, jak jsou dynamické, nahrávají i k pořízení časosběrného záznamu. Výhodou je mít buď programovatelnou dálkovou spoušť a nebo, máte-li zrcadlovku Canon, nainstalovat Magic Lantern, což je jakási nadstavba firmaware ve fotoaparátu. Umožňuje nastavení časosběrného snímání přímo z menu fotoaparátu. Chceme-li mít časosběrné video, tj. zrychlený záznam polárních září, o délce 30 vteřin, tak je třeba naexponovat 30×24=720 snímků (každá vteřina videa je složena z 24 dílčích obrázků). Snímkujeme-li polární záře s expozičním časem 1s každé 3s (je potřeba mít prodlevu na uložení snímku na kartu), tak celková doba expozice vychází na téměr 50 minut. Pořízené snímky můžeme složit do videa například v Lightroomu pomocí pluginu LRtimelase nebo dalších, i volně šiřitelných programů, například http://www.skystudiopro.com. Jedním z nejlepších “časosběračů” polárních září je Goran Strand ze Švédska, a jak vypadá výsledek jednoho časosbírání se můžete podívat na tomto odkaze.

Pokud ovšem vlastníte dostatečně citlivý fotoaparát, jako je Sony A7S, nemusíte se trápit časosběrem a můžete si polární záři natočit v reálném čase. Jak polární záře v reálném čase vypadá se můžete podívat zde.

Na závěr ještě jedno upozornění. Během fotografování za mrazivých nocí se vám může snadno stát, že se vám na objektivu usadí námraza. Ta se dosti těžko odstraňuje a navíc po chvíli se objeví znovu. Proto je lépe se připravit a předem si buď zakoupit nebo vyrobit vyhřívání objektivu svépomocí. Inspiraci, jak si takové vyhřívání sestavit najdete například zde.

Canon 5D MkII, rybí oko Peleng 9mm, ohnisková vzdálenost 9mm, clona 4, t=2s, ISO 1600
     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram