Test fotoaparátu Panasonic Lumix LX100

Není kompakt, jako kompakt. Některé profi-kompakty dnes dosahují téměř výkonu zrcadlovek. Mezi takové patří i Lumix LX100, s čipem formátu 4/3. Má světelný objektiv, kompaktní rozměry a spoustu funkcí. Bude to stačit jako kapesní náhrada (bez)zrcadlovky? Dozvíte se v naší recenzi tohoto zajímavého přístroje.

Shrnutí, závěr

Přístroj na pomezí kompaktů a zrcadlovek svým výkonem, ale patřící jasně mezi kompaktní fotoaparáty svými rozměry. Jeho nejsilnější stránkou je (relativně) velký senzor a hlavně objektiv: 10,9–34mm F1.7–2.8, což znamená 24–75mm F3.7–6,2 ekvivalent kinofilmu co se úhlu záběru a hloubky ostrosti týče. To není špatný výkon pro téměř kapesní strojek. Maximální rozlišení 12Mpx a šum nad 1600 ISO jsou asi největší limity modelu. Kontrastní AF je dostatečně rychlý, video je výborné (byť neumožňuje všechno co GH4), hledáček je velký a jemný, byť ne tak rychlý v překreslování, jako některé jiné… Někomu také může chybět výklopné LCD, chybějící vestavěný blesk (což LX100 nahrazuje sáňkami pro externí) či nesednout ovládání – na malém těle lze občas něco zmáčknout omylem a některé knoflíky, jako „filter“ jsou téměř zbytečné. Osobně „kreativní“ filtry nevyužívám a tlačítko nelze přeprogramovat, takže slouží skutečně jen jako „omylem mačkaný knoflík“. Podobně i tlačítko „iA“, spouštějící inteligentní automatiku, které se podobně nachází v nejnahuštěnějším prostoru poblíž spouště s páčkou zoomu, voliče kompenzace expozice, voliče časů a vypínací/zapínací páčky. Také ovladače na objektivu (poměr stran a režim ostření) nejsou úplně snadné na přepnutí kvli umístění a tuhosti.
Celkově však přístroj nelze hodnotit jinak, než na výbornou – určitě patří k tomu nejlepšímu, co mohou dnešní kompakty nabídnout. Dovedu si ho představit jako hlavní fotoaparát pro rodinu i druhý přístroj pro nadšeného fotografa, když zrovna musí nechat zrcadlovku doma.