Test fotoaparátu Panasonic Lumix LX100

Není kompakt, jako kompakt. Některé profi-kompakty dnes dosahují téměř výkonu zrcadlovek. Mezi takové patří i Lumix LX100, s čipem formátu 4/3. Má světelný objektiv, kompaktní rozměry a spoustu funkcí. Bude to stačit jako kapesní náhrada (bez)zrcadlovky? Dozvíte se v naší recenzi tohoto zajímavého přístroje.

Kompakty s velkými senzory zažívají v poslední době jakýsi boom – a teď mám na mysli fotoaparáty s napevno přidělanými objektivy, ne bezzrcadlovky, což je kapitola sama pro sebe.

Nalezneme zde různé formáty, ať je to třeba 1“ u Sony RX100 III, 1,5“ u Canonu G1X Mark II, APS-C u Fujifilmu X100s nebo fullframe u Sony RX-1.

Některé mají zoomy, jiné pevná skla, ale jejich charakteristika je pokaždé stejná: kompaktní rozměry (menší, než při výměnném objektivu) a kvalitní sklo za cenu, která je výhodnější, než (bez)zrcadlovka + adekvátní objektiv. Nehledě na to, že většinou zcela adekvátní objektiv ani nenalezneme.

Toto je případ i dnes recenzovaného Panasonic Lumix LX100. Ten přináší kompaktní tělo, skládací objektiv, manuální nastavení, elektronický hledáček a spoustu funkcí.

Co všechno má a umí?

Do vínku dostal 4/3 senzor – tedy stejný formát, jako zrcadlovky a bezzrcadlovky Panasonic či Olympus. Nicméně nevyužívá celou jeho plochu – o tom více dále.

Okem, kterým hledí do světa, je mu objektiv 10,9 – 34mm F1.7 – 2.8. Ekvivalentní rozsah pro fullframe je klasických 24 – 75 mm. To je při dané světelnosti „objektiv snů“ nejen pro příznivce systému m4/3, kde nejbližší ekvivalent Panasonic 12–35 F2.8 stojí blíže ke 30 000,– a je cca 3× větší.

Snímat můžeme při citlivosti 200 (v rozšíření i 100) až 25600 ISO, rychlostí 11 fps (6,5 s průběžným ostřením). Líbit se bude i nejkratší čas až 1/16000 v módu elektronické závěrky (1/4000 mechanických). Nejdelší čas je neméně pěkných 60s. K závěrce se váže i další zajímavost – jedná se o centrální závěrku. Co to znamená? Znamená to, že „nekope“ a je s ní možná synchronizace s bleskem při všech časech, samozřejmě mechanických. Tedy až do 1/4000!

Fotoaparát využívá ostření pomocí detekce kontrastu, nicméně je velice rychlé (a má 49 ostřících bodů).

Samozřejmostí je dnes stabilizace obrazu (optická).

Stejně tak je samozřejmostí video. Ale už není tak samozřejmé rozlišení 4K, kterým Lumix LX100 vyniká z davu.

Když jsme u rozlišení, je třeba říci, že pro fotografie je to dnes podprůměrných, ale stále dostatečných 12Mpx. Proč?

Fyzicky má použitý senzor rozlišení víc než 16Mpx. Panasonic se však rozhodl nepoužít celou jeho plochu, ale jen část, což za a) umožňuje zmenšit rozměry objektivu a za b) použít více poměrů stran. To samozřejmě jde i normálně, ale u tohoto přístupu nejde jen o ořez, ale o změnu používané plochy. Poměr stran 16:9 je tak skutečně širokoúhlejší, než třeba 4:3, který zase zaznamená více pixelů na výšku. A my si můžeme vybrat podle scény, mimo jiné i díky tomu, že je na to dedikovaná páčka na objektivu.

O dobrou konektivitu se stará zabudovaný Wi-Fi a NFC modul.

V neposlední řadě je třeba zmínit i některé nadstandardní softwarové funkce, kterými je 4K Photo pro vytváření framegrabů (8Mpx) z videa, nebo konverze RAWů přímo ve fotoaparátu i s množstvím nastavení.

Ovládání a ergonomie

Přístroj je sice malý, ale má i náznak gripu jak vpředu, tak vzadu pro palec.
Krom toho disponuje dostatečným množstvím ovladačů:

Vzadu nalezneme čtyřsměrný volič s potvrzovacím středem a rollerem kolem dokola, dále programovatelná tlačítka Fn1, 2 a 3 (přičemž Fn1 slouží kromě přiřazené role i pro mazání snímků), krom toho tlačítko přehrávání, tlačítko režimu zobrazení, tlačítko pro rychlé menu, tlačítko zámku expozice a spoušť videa. Dominantou je pak nedotykový a nevýklopný displej s rozlišením 921k bodů a úhlopříčkou 3“. Potěšující je i přítomnost již zmíněného elektronického hledáčku i s optickou korekcí (100%, 1.39×, 2.764 mil. bodů).

Nahoře se nachází patice blesku (klasické sáňky), volič časů, páčka on/off, tlačítko spouště se zoomovacím prstencem, tlačítko režimu inteligentní automatiky, tlačítko pro výběr filtrů a mechanický volič kompenzace expozice.

Po stranách toho moc není, jen na gripové straně je krytka skrývající HDMI a USB konektory.

Zepředu najdeme pak už jen přisvětlovací diodu.

Na objektivu je pak přepínač AF/Macro/MF, přepínač poměrů stran (3:2, 16:9, 1:1, 4:3) a ovládací prstenec, buď pro zoom, nebo pro manuální ostření. Najdeme zde i prstenec nastavení clony (poloha Auto + F1.7 až F16, přičemž po zazoomování se poloha s menší clonou než je aktuální světelnost počítá jako otevřená clona). Krytka je manuálně sundavací, ale má poutko, abychom ji neztratili.

(pokračování na další stránce)