Nikon D5500 je nástupcem D5300. Zhruba po roce tu máme přírůstek do rodiny řady 5xxx zrcadlovek firmy Nikon, který přináší do amatérské třídy něco nového, ale také o něco přicházíme. Více se dočtete v redakčním testu.

Nikon D5500 Otočné výklopné LCD, Nikon D5500

Mechanické provedení, ovládání

Nikon D5500 je nástupcem Nikonu D5300. A opět tu může padnout otázka, co ještě se dá vylepšit či změnit. A jak se ukázalo, ještě bylo na čem zapracovat. Vezmu to popořadě. Ta nejpodstatnější změna je totiž v oblasti ergonomie. Je vidět na první pohled a nelze ji přehlédnout, když D5500 vezmete do ruky. Přestože je tělo D5500 relativně malé 124 × 97 × 70 mm (D5300 125 × 9­8 × 76 mm) a (včetně baterie) velmi lehké – 470 g (D5300 530 g) má skvělý grip. Je tak hluboký, že je až nepochopitelné, že se to vývojářům vůbec povedlo. Jeho hloubka je totiž větší než u např. D7100, tím spíš v porovnání s D5300. Takže se D5500 drží velmi jistě. Což je při fotografování důležitá vlastnost.

Zadní strana Levá strana

Konstrukce je celoplastová. Není utěsněn proti prachu. Zadní stranu z velké části zabírá 3,2" LCD displej s rozlišením cca 1 mil. bodů (720×480×3 px). V rámci testu jsem použil setový objektiv 18–55 mm 1:3,5 – 5,6G VR II.

Horní strana Dolní strana

Nastavení Funkce Fn dotykem

Na první pohled na Nikonu D5500 zaujme v celé řadě D5×xx použitý otočný LCD. Obraz je díky výbornému rozlišení (720×480) a barevné věrnosti skutečně špičkový. Také jeho polohovatelnost je opravdu vynikající, včetně možnosti složit LCD směrem k fotoaparátu a tím jej chránit proti poškození v případě, kdy jej nepotřebujete. Snad jen ne každému bude vyhovovat množství síly potřebné k odklopení. Osobně mi vyhovovalo vše. Displej je dotykový – prstem lze určit místo zaostření, exponovat (volba v menu), nastavovat parametry funkcí. Dotykovost je novinka. To verze D5300 neměla.

Dostáváme se ke druhé podstatné změně. D5500 má čidlo pro detekci přiložení k oku. Takže LCD zhasíná. To u D5300 nebylo. Máme tu vylepšení na správném místě.

Barevné varianty, Nikon D5500

Samotné tělo je provedeno v tradiční černé barvě a je plastové (bajonet pro uchycení objektivu, botka pro externí blesk, stativový závit i očka pro popruh jsou ale samozřejmě kovové a doufejme, že vždy budou). Ale jak je již u Nikonu obvyklé, existuje i červená varianta. Především červené verze jsou, pokud jsem viděl, velmi oblíbené u ženské části populace.

Horní strana - tělo

Rozmístění ovládacích prvků je téměř shodné s D5300. Pouze se přesunulo tlačítko Info a tlačítko „i“ je nově na zadní stěně u „play“. Vzhledově jiný je zadní roller a již není v těle, ale je na povrchu. Pro mě osobně to je hodně nezvyklé. Spuštění nahrávání videa je tlačítkem u spouště a páčka pro zapnutí živého náhledu je pod hlavním voličem režimů, tedy tak, jak to bylo. Na hlavním voliči režimů je méně poloh (režimy jsou tentokrát dostupné pod režimem SCENE.

Hledáček fotoaparátu je řešen jako zrcadlový, což je u fotoaparátů této kategorie obvyklé. Zobrazuje přibližně 95% fotografované scény a je přiměřeně velký a jasný. <bold>Přiměřeně velký znamená zvětšení 0,82×.</bold> Takže to tady se sice nic nezměnilo, ale alespoň je prostor pro budoucnost (podobně jako D5200 x D5300). Dioptrická korekce je možná od –1,7D do 0,7D. Hledáček nabízí k zobrazení vše podstatné, pokud vám ale nebude vyhovovat, pak jej skvěle zastoupí LCD.
Veškeré hodnoty lze volit buď přes Menu (což ne každý chce), nebo ty základní(ejší) přes volbu „i“. Navíc lze další volby přisoudit tlačítku Fn. Takže v ovládání není a nebude jistě žádná komplikace.

Shrňme to. V porovnání s D5300 se ergonomie změnila výrazně a to k lepšímu. Máme hlubší grip, senzor přiložení k oku a dotykový displej.

Čip, snímání, obrazová kvalita

Tady se zřejmě po HW stránce nic nezměnilo (přeci jen ten pokrok není až tak rychlý). Základním stavebním kamenem je čip typu CMOS formátu DX (APS-C) o rozměrech 23,5 × 15,6 m­ilimetru, tedy se standardním crop faktorem x1,5 a s maximálním rozlišením 24 milionů efektivních obrazových bodů v rozložení 6000 × 4000 pixelů. Nemá antialiasingový filtr, což zvyšuje množství detailů v obraze. V nastavení je k dispozici citlivost ISO 100 až 25600 (maximální hodnota je k dispozici přímo, nepovoluje se v menu). O zpracování obrazových informací se stará procesor Expeed čtvrté generace. Snímky je možné ukládat v obvyklých formátech NEF (RAW – 12 nebo 14-bitový) a JPEG, případně v obou současně a to i s možností nastavení míry komprese, barevného prostoru a dalších parametrů. Snímky se ukládají na paměťovou kartu typu SD (samozřejmě včetně podpory nejnovějších SDHC a SDXC). Závěrka fotoaparátu umožňuje použít rozsah expozičních časů od 1/4000 až po 30 vteřin a nechybí samozřejmě ani čas “B“, tedy trvale otevřená závěrka a Time, který vyžaduje dálkovou spoušť ML-L3. Synchronizační čas pro vestavěný blesk je 1/200 vteřiny. Fotografie lze v režimu sériového snímání pořizovat s frekvencí až 5 snímků za sekundu.

Obrazové výsledky jsou výborné. D5500 zvládá velmi dobře šum a lze doporučit nastavení redukce šumu na „nízká“, případně vypnout zcela. Stejně tak dynamický rozsah je skvělý. A kde nebude stačit, pak jistě pomůže funkce HDR. Při něm fotoaparát slyšitelně snímá dva snímky, které následně složí do jediného. Tato funkce samozřejmě není dostupná pro formát ukládání RAW. U HDR pozor, prakticky stačí volba „normální“. High* je opravdu již omalovánkou. Ještě k vinětaci. Veškeré snímky vznikly s parametrem korekce vinětace automatická. Použil jsem buď dodaný setový objektiv 18–55, nebo Nikkor 16–85. A v některých případech „na plnou díru“ tam vinětace prostě je.

Nikon D5500 lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Karel Omes
    Karel Omes
    01.04.2015 12:21

    pěkné, jen nevím zda ta rychlost neusále nových typů je vůbec odůvoditelá..

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Tip na článek

Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R
Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R

S di­gi­tál­ními bez­zr­ca­dlov­kami s pl­no­for­má­to­vým či­pem a vy­so­kým roz­li­še­ním se roz­trhl py­tel, na­bí­zíme tedy pře­hledné po­rov­nání bez­zr­ca­dlo­vek Ca­non EOS R, Ni­kon Z7, Sony A7R III a Pa­na­so­nic Lu­mix S1R.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace