Chcete se na nové verzi fotoaparat.cz poprvé přihlásit se svým starým účtem? Použijte prosím aktivační formulář.

Zpracování RAW v Zoner PS 17 - díl 2.

RAW formátu se někdy přezdívá digitální negativ. A stejně jako negativ, ani RAW není hotová fotografie. Už z názvu vyplývá, že je to formát surový, a proto vyžadující další zpracování. V tomto článku navážeme na předchozí díl a povíme si více o "vyvolání" fotografie z RAW v Zoner Photo Studio 17.

V minulém dílu jsme si řekli, co je to RAW a jak na něj V zoner Photo Studio 17. Ukázali jsme si záložky Základní nastavení a Efekty, nyní se podíváme na záložky Objektiv, Nastavení konverze a Globální nastavení.

Záložka třetí: Objektiv

Tato záložka zahrnuje nastavení pro opravu chyb, za které nemůže fotograf, ale objektiv. Ručně zde můžete nastavit korekci deformace, vinětace a aberace, a nebo, od verze Zoner 17, to nechat na automatice.

Transformace je jediný posuvník, kterým korigujete soudkovitě nebo poduškovitě deformovaný snímek. Zatímco poduškovitost je vzácnější, soudkovitost se velmi často vyskytuje na širokém ohnisku zoomovacích objektivů. Platí ale, že pokud deformaci nevidíte, nemá smysl snažit se jí ručně odstranit. Naopak tam kde vadí, typicky fotografie architektury s dlouhými rovnými liniemi, které jsou však na snímku díky objektivu prohnuté, je třeba tuto chybu opravit.

Korekce vinětace umožňuje zkorigovat zatmavené rohy fotografií vznikající hlavně při fotografování s nízkým clonovým číslem. Také tuto vadu má smysl korigovat jen pokud je vidět. Pokud fotografujete na prvních pár clonových čísel, můžete se vsadit, že váš objektiv vinětuje, ale pokud na fotografii (typicky na nějaké ploše jako je obloha nebo stěna) vinětaci nevidíte, nemusíte se tím trápit. Síla určuje, jak moc se mají rohy zesvětlit nebo ztmavit (ztmavování není oprava vinětace, ale efekt populární mezi fotografy, kteří často neumí soustředit pozornost na hlavní objekt jiným způsobem), Poloměr nastavuje, jak daleko ke středu snímku má efekt zesvětlení/ztmavení zasáhnout.

Chromatická vada vzniká díky různému úhlu lomu světla různých vlnových délek (barev) při přechodu z prostředí jedné hustoty do prostředí jiné hustoty – ze vzduchu do čočky objektivu a zpět. A že těch čoček je v objektivu hodně. Všechny současné objektivy se snaží tuto vadu pomocí speciálních elementů co nejvíce korigovat, přesto ji na fotkách najdete. Nejvíce trpí tímto duhovým neduhem objektivy s velkým rozsahem ohniskových vzdáleností. Projevuje se barevnými konturami kontrastních hran v okraji snímku.

Pro ruční korekci máte k dispozici dva posuvníky. Jeden pro červeno-zelené kontury, druhý pro žluto-modré. Další případné barvy jsou jejich kombinací. Doporučuji vyzvětšovat si roh snímku s kontrastní hranou a pak se metodou pokus-omyl pokusit kontury odstranit. Každý objektiv je jiný, takže zde žádná lepší rada není.

Profil objektivu je od Zoneru verze 17 možností, jak se vyhnout ruční korekci tří výše popsaných vad. Zoner k tomu využívá LCP profily (trochu nesmyslné pojmenování, LCP je zkratka a Zoner tak tyto profily vlastně nazývá „Lens Correction Profile profil“). Tyto profily jsou dílem Adobe a poměrně velký balík jich dostanete například s instalací Adobe Camera RAW (spolu s již výše zmíněným DNG Converter ke stažení zdarma zde). Pokud by zrovna profil pro váš objektiv chyběl, můžete zkusit nástroj Adobe Lens Profile Downloader (ke stažení zdarma zde), který umožňuje vyhledáváni a stažení dalších komunitou vytvořených profilů. A nebo si stáhněte rovnou Adobe Lens Pofile Creator (ke stažení zdarma zde) a vytvořte si profil vlastní.

V samotném Zoneru pak nejdřív příslušný LCP načtete tlačítkem přidat profil (ve výchozím stavu se profily (soubory .lcp) nachází v C:\ProgramDa­ta\Adobe\Came­raRaw\LensPro­files\…) a následně ze seznamu zvolíte jako profil použitý pro tento konkrétní snímek. Pak už jen zaškrtnete, které vady má Zoner automaticky korigovat. Pokud nastavíte správný profil, je to přesnější a hlavně výrazně rychlejší metoda než šoupání posuvníků.

Korigujete-li vady objektivu pomocí profilu, doporučuji tak učinit vždy na začátku před jakoukoli další úpravou RAW.

Záložka čtvrtá: Nastavení konverze

Nastavení konverze je pro hračičky, kteří chtějí ze své fotografie dostat po technické stránce maximum. Zde nastavujete parametry týkající se přímo převodu RAW dat na obraz.

Zpracování umožňuje měnit samotnou metodu konverze. V Zoneru 17 bylo totiž zpracování RAW (například co se týče posunu expozice) znatelně vylepšeno. Pokud však máte některé soubory RAW se záznamem úprav ještě ze starších Zonerů, mohl by výsledek po otevření v ZPS 17 vypadat jinak než dřív. A tak zde můžete přepnout na metodu výpočtů obrazu Zoner 16 (a starší). Cokoli nového rozhodně upravujte s nastavením na Zoner 17.

Konverze je zajímavá hlavně pokud chcete fotografie co nejostřejší i při velkém zvětšení. Lze ji měnit pouze pokud jste v nastavení Zoneru vypnuli převod na lineární obraz při převodu do DNG. Pro pochopení problému je třeba trocha teorie:

Samotný snímač digitálního fotoaparátu je schopný zaznamenat jen množství dopadajícího světla na jednotlivé buňky, nikoli však jeho barvu. Aby bylo možné v celkovém obraze zrekonstruovat barevnou informaci, je třeba použít barevné filtry, které na určité buňky snímače propustí jen světlo určité barvy. Většina snímačů digitálních fotoaparátů využívá starou dobrou Bayerovu masku, díky které polovina obrazových bodů vidí jen zelenou složku obrazu, čtvrtina modrou a čtvrtina červenou (ano, tušíte správně, díky tomu vidí fotoaparát RGB kanály, ze kterých se i ve finále obraz skládá). Bayerovy maska vypadá asi takto:

To ovšem znamená, že snímač fotoaparátu za touto maskou nevidí kompletní informaci o obraze. Například takovouto scénu:

Vidí fotoaparát pomocí snímače za Bayerovou maskou nějak takto:

Toto je také obraz, který najdete uložený uvnitř RAW souborů. Vedle toho musí samozřejmě převodník RAW vědět, jak vypadala Bayerova maska, pomocí které obraz vznikal. Třeba ve formátu DNG je tato informace také uložena. Pokud si pro představu obrázek výše překryjeme použitou Bayerovou maskou, dostaneme toto:

To je tedy veškerá informace o původním obraze, kterou má k dispozici program pro převod RAW. V našem případě Zoner. A proces rekonstrukce obrazu s barevnou informací RBG pro každý bod (fotky) z této barevné mozaiky se nazývá demozaikování (Demosaicing). Základním demozaikováním které si můžeme na obrázku výše nasimulovat je obyčejné gausovské rozostření obrazu o jeden bod, které barevnou informaci prostě prolne. Dopadne to nějak takto:

Jak vidíte, s původním fotografovaným obrazem to nemá moc společného. Fotografie z takovéto konverze by byla neostrá, a pokud se pořádně podíváte třeba na stonek listu v levém spodním rohu, uvidíte také barevné artefakty. Aby nebyla každá vaše fotka takovou katastrofou, existují pokročilejší algoritmy pro demozaikování než prosté rozmazání. A tím se dostáváme zpět k nastavení konverze v Zoneru.

V nabídce Demosaicing najdete několik různůch metod. Pokud vás zajímá jak přesně fungují, doporučuji využít Google. Lepší je ale vyzkoušet, co s fotografií dělají. Vyzvětšujte si tedy snímek alespoň na 500% v místě, kde je dostatek jemných detailů. Vypněte doostření a odšumění na první záložce a nejlépe také všechny další úpravy. Posuvník potlačení artefaktů v nabídce konverze nastavte na nulu. A postupně volte různé metody – uvidíte co se bude dít.

V praxi podává nejlepší výsledky AHD nebo AHD+ (každé dělá trochu jiné chyby). Použitelné je ještě tak možná VCD s vyšším potlačením artefaktů. Potlačení artefaktů rozhodně nastavte i u AHD, zde ale stačí úroveň 1–2.

DCP profil, poslední položka nabídky Konverze, je spíše pro profíky, kteří potřebují, aby barvy z RAW konverze Zoneru co nejvíce odpovídaly skutečnosti. Pokud zrovna nefotíte reprodukce obrazů, nemusíte se profily trápit, protože si barvy fotografie beztak nastavíte jak se vám líbí. Chcete-li si ale přesto vytvořit profil svého fotoaparátu, můžete použít nástroj DNG Profile Editor (ke stažení zdarma zde).

Záložka pátá: Globální nastavení

Poslední ale také velice důležité nastavení převodu RAW se týká samotného výstupu. Záložka globální nastavení je, jak již název napovídá, globální. Tedy cokoli zde nastaveného se použije na všechny snímky ve chvíli, kdy je vyvoláte. Stačí tedy nastavit u jednoho snímku. Dokud byla v Zoneru (do verze 16) fronta zpracování RAW, nesla si každá fotka tuto informaci při přidání do fronty. Technicky tak bylo možné vytvořit frontu ke zpracování s výstupem na různá místa a v různých formátech. To už nyní nelze. Pokud spustíte hromadné vyvolání tlačítkem Vyvolat vše, všechny fotografie se řídí aktuálním nastavením.

Změna rozměrů, kde lze nastavit zmenšení (zvětšení je naprostý nesmysl) při vyvolání, nemá příliš smysl. Za prvé výstup z RAW modulu je často teprve zdrojem pro další úpravy a proč tedy zahazovat data, a za druhé když fotografii zmenšujete, volíte většinou přesné rozměry v pixelech podle cílového média, což zde není možné. Raději uložte snímek v plné velikosti a až poté ho v Editoru precizně zmenšete se vším, co k tomu patří (například doostření na výstup).

Formát a cesta určuje, jaký soubor vlastně dostanete a kam se uloží. Pokud žádnou cestu nenastavíte, ukládá se výstupní soubor vedle zdrojového RAW.

Formát souboru nastavte buď na běžný JPEG, pokud už na fotografiích nechcete dělat žádné velké úpravy (protože JPEG využívá ztrátovou kompresi při každém uložení), nebo na TIFF – bezztrátový formát, který navíc může uložit až 16-bitovou informaci na barevný kanál (ve variantě TIFF 48 (3×16=48)). To má při převodu z RAW smysl, protože moderní fotoaparáty zaznamenávají do RAW 14-bitové barvy a tak je velmi pravděpodobné, že při výstupu do 8-bit JPEG o nějakou tu informaci přijdete. Hodí se tedy pro fotografie, se kterými chcete dále intenzivně pracovat a také pro černobílé snímky, ve kterých zůstane uložených více než 256 odstínů šedi. Nevýhodou TIFF je ale velikost uložených dat. Snímky mohou být řádově objemnější než v JPEG.

Barevný profil může být ošemetná záležitost. Pokud nevíte, o co se jedná, volte sRGB. Máte-li kvalitní a nejlépe i kalibrovaný monitor s širokým gamutem (což vylučuje displeje notebooků a LCD s cenovkou pod 15.000 Kč (i většinu těch dražších)) a používáte-li správu barev, můžete použít Adobe RGB. Hlavně zelené barvy budou zelenější. Pokud se s běžným sRGB nehodláte smířit, určitě si před nastavením Adobe RGB přečtěte první stranu článku Pokročilé úpravy v Adobe Photoshop CS6 – 2.díl: Barevné modely, prostory, gamuty aneb jak zobrazovat a nejlépe navštivte i některou z přednášek o správě barev, třeba na Setkání fotografů. Tři další barevné profily nabízené Zonerem použijte jen pokud víte proč.

A to je vše

Nyní máte teoretické znalosti pro dokonalé převody fotografií z RAW v Zoner 17. Praxe je ale vždy něco jiného. Stejně jako při fotografování samotném musíte mít alespoň trochu představu, čeho chcete při vyvolání RAW dosáhnout. Náhodným dováděním s posuvníky v naději na úchvatný výsledek se většinou nikam nedostanete.

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace