Test fotoaparátu Sony RX100 III

Do dnešní recenze jsem si vybral takový bonbónek mezi malými kompakty od firmy Sony - RX100 III. Model řady, která se dočkala již třetího pokračování, přístroj dostal širší objektiv na začátku zoomu a výrazně vyšší světelnost na delším konci při stávajícím velkém čipu s vysokým rozlišením. Bohužel dostal i podstatně vyšší cenu než u jeho předchůdců - a tak se podívejme, zda mají tyto úpravy svoje opodstatnění a jak se to projeví na kvalitě fotografií.

Čip a ISO

V úvodu jsem se zmínil, že „při stávajícím velkém čipu“, což by mohlo vést k domněnce, že se jedná o stejný čip jako u RX-100 II, ale není tomu tak. RX-100 III používá sice taktéž 20,2Mpix čip s úhlopříčkou o velikosti 1 palce, ale jedná se o novou technologii BSI CMOS, kde zjednodušeně řečeno vrstva s tranzistory a obvody je umístěna až pod světlocitlivou vrstvu, kdežto u klasického CMOS čipu tomu bylo obráceně. Má to své výhody i nevýhody, blíže na http://cs.wikipedia.org/wiki/BSI_CMOS. Rozlišení je tedy 20,2MPix (5472×3648 pixelů). Velikost čipu je 13,2 × 8,8 mm. Poměr stran je 3:2, ale lze přepnout na 16:9 (rozlišení 5472×3080 pixelů), a 4:3 (rozlišení 4864×3648 pixelů) případně využít funkce panorama, kde nejširší snímek má 12416×1856 pixelů. Přístroj používá Steady Shot optickou stabilizaci. Procesor pro zpracování je nový Bionz X, o kterém výrobce píše: “Obrazový procesor BIONZ X fotoaparátu umožňuje vysokorychlostní a vysoce přesné zpracování informací přicházejících ze snímače CMOS. Obrazový procesor umožňuje fotoaparátu poskytnout vysoký rozsah ISO – až ISO 12800, takže dokážete zachytit neuvěřitelné detaily i při nejvyšším nastavení citlivosti.“. Tak mu budeme věřit :). Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 80 až 12800 ISO (v režimu rozšíření s nastavením na vícenásobné ISO až do 25600 ISO). V následujících ukázkách vidíte, jak se hodnota ISO projeví na šumu u snímků ve dne a v noci. Jedná se o snímky ukládané do jpg.

Denní JPG Noční JPG

na snímcích je vidět že v celém rozsahu ISO nedochází k degradaci barev a i při nejvyšším ISO jsou patrné drobné kontrastní detaily. Co se týče ploch s nižším kontrastem nebo jednolitější plochou zde dochází k viditelnějšímu šumu někde u hodnoty ISO 3200 a stejně tak i k slévání barvy. Noční snímky kontrastního typu mi přijdou bez šumu až do hodnoty cca ISO 5000. Ale ani při vyšším ISO nedochází k degradaci kresby nebo velmi rušivému šumu. Další ukázkou je porovnání snímků v podvečer, první sloupec jsou snímky ukládané přímo do jpg a druhý jsou snímky převedené z RAW.

Podvečerní  JPG Podvečerní  RAW

Je zřejmé, že ani u jpg, ani u RAW nedochází k výrazné degradaci kresby ani při nejvyšším ISO. U RAW se šum začíná projevovat zhruba od hodnoty ISO 3200–4000, u jpg je se u této hodnoty začíná projevovat vyhlazování ploch, které u nejvyšších hodnot ISO 10000 a 12800 už je docela silné. Ostatně u RAW je u těchto hodnot šum také docela výrazný. Ale tak jako u denních i nočních snímků nedochází nikde k posunu barev, hlavně při vyšším ISO není to „ujíždění“ do fialového nádechu, jak tomu bývalo donedávna.

Další ukázka s ISO je již známá funkce vícenásobného ISO, kdy dojde k expozici 4–5 snímků naráz a složí a uloží se z nich jeden výsledný snímek, který má díky tomu menší šum. V tomto případě je vidět, že hlavní „úpravu“ to provede s velkými jednobarevnými plochami, kde je šum výrazně potlačen. Druhá ukázka je porovnání ISO 400 a ISO 8000 (nejedná se o vícenásobné), na zmenšených fotografiích. Je vidět, že jediný rozdíl je v zobrazení jednolité tmavé plochy, v tomto případě oblohy, kdy u vysokého ISO už dochází k znatelnějšímu šumu, kdežto na ostatních objektech není patrnějšího rozdílu.

Vícenásobné ISO ISO 400 a ISO 8000

Ještě smysluplné použití vysokého ISO se těžko posuzuje pouze dle digitálního snímku na LCD monitoru, ale řekl bych, že do ISO 6400 nebude na první pohled šum vůbec patrný. Otázkou používání vyššího ISO je tak asi, kromě informačních snímků, vlastní rozvaha zda případný šum bude na závadu či naopak. Co bych asi doporučil, je vypnutí funkce „redukce šumu při vyšším ISO“.

Možná to někomu připadá málo, ale uvědomme si, že se jedná o kompakt s čipem menším než je APS-C. Navíc i zde je silnou zbraní stabilizace čipu, takže není problém nastavit ISO 1000–1600 a udržet i relativně dlouhé časy z ruky, jak ukazují následující dvě fotografie.

ISO 1250, 24mm, 1/8s ISO 1250, 24mm, 1/5s

Objektiv

Jak už jsem uvedl na začátku, objektiv je pevný, typu ZEISS® Vario-Sonnar® T* 24–70 mm /1,8–2,8 s maximální clonou 11. Není to velký rozsah, ale u takto světelného objektivu se ani nelze divit, vždyť v krajních polohách dostáváte 24mm/1,8 a nebo 70mm/2,8.

Další ukázky jsou z minimálního a maximálního ohniska při všech dostupných clonách (u ohniska 24mm 1,8–11 , u ohniska 70mm 2,8–11) pro porovnání jaký je bokeh u jednotlivých clon. Vzdálenost od objektu cca 50cm a rozostřená oblast cca dalších 30cm.

Bokeh u 24mm Bokeh u 70mm

Následuje ukázka vlivu clony na kresbu ve středu a v rohu snímku při vybraných clonách opět při použití na minimálním 24mm a maximálním 70mm ohnisku. Pro ukázku jsem použil nápis na kamenné desce ve vzdálenosti cca 1m. Při ohnisku 24mm je vidět, že kresba v rohu je trochu deformovaná, ale změna clony na to nemá významný vliv. Při ohnisku 70mm je to podobné, snad jen při nejnižší a nejvyšší cloně je kresba lehce měkčí než u středních hodnot.

24mm 70mm

V plném rozlišení má RAW i JPG snímek v poměru 3:2 rozlišení 5472×3648pixel, což většinou plně dostačuje na fotografii formátu A3 (45×30cm) i vyšší. Ukládat snímky je možné na Memory Stick Duo™, Memory Stick PRO Duo™, Memory Stick PRO Duo™ (vysokorychlostní), Memory Stick PRO-HG Duo™, Memory Stick Micro™, Memory Stick Micro™ (Mark2), Memory Stick XC-HG Duo, paměťová karta SD, paměťová karta SDHC, paměťová karta SDXC (UHS-I), paměťová karta microSD, paměťová karta microSDHC, paměťová karta microSDXC karty. Snímek ve formátu RAW má cca 25MB, snímek v nejvyšší kvalitě JPG má 4–6 MB.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Lida Lida
    Lida Lida
    22.11.2014 16:36

    Decka, dnes jsem se prochazela cely den cinskym pavilonem Cinskeho umeni tady v Sanghaji. Obrovsky kolos napechovany od sklepa po strechu umenim a nemala cast je venovana fotografii. 95pct je odpad. Obrovsky, ohromny, nekonecny, vsude se vrstvici obludny odpad, kde kazdy jeden z tech umelcu je pysny ze prave tam ma sve fotky/obrazy a povazuje si to za splneni sve ulohy tady na Zemi.

    A vy, v souladu s tohle filosofii tvoreni odpadu, tu zvanite o velikosti cipu, protoze to je to, co tvori diskusi o fotografii a je to v posledni dobe vlastne jedina zaznamenatelna vaznejsi diskuse.

    Jak priznacne!

    Takhle jsem klesli: az hloubeji nez na kolena.

  • Karel Omes
    Karel Omes
    Autor
    22.11.2014 17:22

    Lido Lido, ano, máš samozřejmě jistě pravdu, spousta fotografií dnes prezentovaných na různých galeriích je z více jak 95procent děsný odpad. Ale zde jsme v sekci FotoTest, pod článkem který řeší další nový fotoaparát,a testy jsou hlavně o tom že testují a zobrazují hlavně ty technické věci, a ani ne tak moc uměleckost fotografie jako takové. Tu musí řešit autor sám, svýma rukama a citem, a pokud umí "vidět" pak je celkem jedno jaký typ fotoaparátu pro to použije, kinofilm,digitál,kompakt nebo profi zrcadlovku. Pokud vidět neumí, pak mu nepomůže ani výbava za stovky tisíc.

  • Lida Lida
    Lida Lida
    22.11.2014 18:54

    To chapu. Byl to jen drobny povzdech nad tim, ze velikost cipu je to, nad cim se nejvice u fotografie vzrusujeme a vyvolava to ty plamenne diskuse :-)

    Proste: merit nebo vazit... to je to oc tu bezi, jak by rekl hamlet.

  • Lida Lida
    Lida Lida
    22.11.2014 19:02

    (budiz ale vam - bojovnikum za kvalitu HO - utechou, ze treba takovy Bohumil Kubista pomoci pravitka a kruzitka a matematiky vskutku stvoril genialni dila.)

  • Karel Omes
    Karel Omes
    Autor
    22.11.2014 23:45

    upřímně nejraději vzpomínám na dobu kdy sem fotil Minoltou X700, manuální kinofilmová kráska..A dodnes používám i 30let staré objektivy, protože kreslí s tou svojí specifickou "nedokonalostí" která je na nich to úžasné..

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (15)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram