Do dnešní recenze jsem si vybral takový bonbónek mezi malými kompakty od firmy Sony - RX100 III. Model řady, která se dočkala již třetího pokračování, přístroj dostal širší objektiv na začátku zoomu a výrazně vyšší světelnost na delším konci při stávajícím velkém čipu s vysokým rozlišením. Bohužel dostal i podstatně vyšší cenu než u jeho předchůdců - a tak se podívejme, zda mají tyto úpravy svoje opodstatnění a jak se to projeví na kvalitě fotografií.
Jak už jsem psal u posledně testovaného fotoaparátu Sony, stejné a tradiční je i zobrazení pro prohlížení naexponovaných snímků a videí. Zde nečekejme žádné převratné novinky, ale dosavadní klasiku: zobrazení čistého snímku, s informacemi, nebo případně s histogramem spojené s možností až 17× zvětšení. To vše je plně postačující proto, abychom zhodnotili, zda je snímek povedený či ne. Při „oddálení“ snímku se zapne zobrazení náhledů s možností nastavení více snímků. Dalším oddálením se dostaneme do kalendáře, takže máme okamžitý přehled, kdy které snímky vznikly. Poměrně přehledné a jednoduché.
Tak jako u všech fotoaparátů se tlačítkem MENU dostanete do Nabídky nastavení funkcí, rozdělené do 6 skupin, kde každá skupina má i více stránek nabídek jednotlivých nastavení funkcí. Nastavení a používání WiFi pro nastavení funkcí a ovládání fotoaparátu již není nijakou novinkou, stejně tak jako možnost ovládat fotoaparát pomocí vašeho mobilního telefonu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Nastavení funkcí je možné kromě Menu nastavovat i díky tlačítku Fn na zadní straně fotoaparátu a zadnímu 4+2 polohovému kruhovému voliči (čtyřsměrový a dva kruhové pohyby) se středovým potvrzovacím tlačítkem. Pomocí nich je možné upravovat nastavení funkcí a přizpůsobit si je podle sebe. Tlačítkem Fn se vám zobrazí po stranách téměř všechny funkce a po vybrání čtyřpolohovým voličem můžete kruhovým pohybem vybírat přímo hodnoty určitých funkcí. Vše je přehledně zobrazeno na LCD. Každá funkce tak lze vybrat až třemi možnými způsoby, v Menu, nebo přes Fn přímým nastavením, nebo proklikáváním do dané funkce. Možná to zní složitě nebo nesrozumitelně, ale je to poměrně jednoduché.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruDecka, dnes jsem se prochazela cely den cinskym pavilonem Cinskeho umeni tady v Sanghaji. Obrovsky kolos napechovany od sklepa po strechu umenim a nemala cast je venovana fotografii. 95pct je odpad. Obrovsky, ohromny, nekonecny, vsude se vrstvici obludny odpad, kde kazdy jeden z tech umelcu je pysny ze prave tam ma sve fotky/obrazy a povazuje si to za splneni sve ulohy tady na Zemi.
A vy, v souladu s tohle filosofii tvoreni odpadu, tu zvanite o velikosti cipu, protoze to je to, co tvori diskusi o fotografii a je to v posledni dobe vlastne jedina zaznamenatelna vaznejsi diskuse.
Jak priznacne!
Takhle jsem klesli: az hloubeji nez na kolena.
Lido Lido, ano, máš samozřejmě jistě pravdu, spousta fotografií dnes prezentovaných na různých galeriích je z více jak 95procent děsný odpad. Ale zde jsme v sekci FotoTest, pod článkem který řeší další nový fotoaparát,a testy jsou hlavně o tom že testují a zobrazují hlavně ty technické věci, a ani ne tak moc uměleckost fotografie jako takové. Tu musí řešit autor sám, svýma rukama a citem, a pokud umí "vidět" pak je celkem jedno jaký typ fotoaparátu pro to použije, kinofilm,digitál,kompakt nebo profi zrcadlovku. Pokud vidět neumí, pak mu nepomůže ani výbava za stovky tisíc.
To chapu. Byl to jen drobny povzdech nad tim, ze velikost cipu je to, nad cim se nejvice u fotografie vzrusujeme a vyvolava to ty plamenne diskuse :-)
Proste: merit nebo vazit... to je to oc tu bezi, jak by rekl hamlet.
(budiz ale vam - bojovnikum za kvalitu HO - utechou, ze treba takovy Bohumil Kubista pomoci pravitka a kruzitka a matematiky vskutku stvoril genialni dila.)
upřímně nejraději vzpomínám na dobu kdy sem fotil Minoltou X700, manuální kinofilmová kráska..A dodnes používám i 30let staré objektivy, protože kreslí s tou svojí specifickou "nedokonalostí" která je na nich to úžasné..
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.