Balaklava, bývalá základna jaderných ponorek, Krym

Sklad jaderných hlavic pro torpéda a opravna ponorek hluboko ve skále. Cesta do dob studené války, kdy v Balaklavě na Krymu žili jen zaměstnanci základny. Dnes se věci zdají absurdní, ale víme, že kyvadlo dějin se vrací. Strategické místo je nyní zpět v rukou Ruska. Nevím, zda bude dále přístupné veřejnosti.

Do Balaklavy se dá dojet autobusem městské dopravy ze Sevastopolu a pak kousek pěšky k díře ve skále, která je spojena s mořem. Objekt s názvem 825 GTS nebo také objekt 820 byl vybudován vojáky sovětské Rudé armády v letech 1953 až 1963. Sloužil k opravě ponorek a zároveň k jejich vystrojování torpédy s jadernými hlavicemi. Ve skále, která byla schopna ochránit objekt vůči přímému útoku jadernými pumami do 100 Kt, bylo skladováno údajně 6 typů jaderných hlavic. Do prostor ve skále o ploše 9200 m2 se mohlo vměstnat až 3 tisíce lidí.

Poslední ponorka odtud vyplula v roce 1994. Po té byl závod uzavřen. Důvodem byla především malá hloubka kanálu – kolem 8 metrů, kvůli které sem nebylo možné dostat velké strategické ponorky.

V době, kdy Krym patřil Ukrajině, bylo místo zpřístupněno pro veřejnost. Pokud vím, je to jediný bývalý sklad jaderných zbraní na území někdejšího Sovětského svazu, který si lze takto prohlédnout a můžete zde i fotografovat. Samozřejmě jen bez stativu, což je totiž znak tzv. profesionála. Získat povolení je v Rusku či na Ukrajině záležitost velmi složitá. Naštěstí si lze pomoci různými podpěrami a hlavně vyšším ISO…

Krásný záliv v Balaklavě je dnes rekreačním místem s řadou hotelů.

Obr. 1 Záliv v Balaklavě – obdélníkový otvor do skály z moře je dobře vidět i z dálky (mírně vpravo od středu)

Obr. 2 Vstup do Balaklavské zátoky z otevřeného moře

Obr. 3 Primitivní umělecký výtvor z betonu nedaleko vjezdu do skály označující, že objekt patří Černomořskému flo­tu

Obr. 4 Kanál ve skále sloužící jako přístav a místo po opravy ponorek

Obr. 5 Voda gazirovanaja neboli česky sifon. Na poličce stávala jedna sklenička. Tu jste si zde nejprve malým proudem vody trochu opláchli a po té tento stroj ji po vhození jedné kopějky naplnil sifonem. Pokud jste vložili kopějky tři, byla sklenice naplněna sifonem s trochou sladké šťávy. Byla to sovětská náhrada Coca Coly. Tyto stroje stávaly ve městech, v továrnách a jeden skončil i zde. Byl to ideální nástroj na šíření chřipky.

Většina lidí, kteří pracovali jako opravárenští technici, neměla tušení, že na druhé straně kanálu je rozsáhlé skladiště jaderných hlavic.

Obr. 6 Chodba ke skladišti jaderných zbraní

Obr. 7 „Neříkej vše, co víš, ale vždy věz, co říkáš“ – nápis na zdi v bunkru

Obr. 8 Propustka pro vstup do objektu 820

Obr.9 Koleje pro převoz torpéd, jaderné hlavice se skladovaly odděleně

Obr. 10 Pancéřové dveře ve skladu jaderných hlavic

Obr. 11 Hlavice pro montáž na torpéda

Po třech hodinách toulání ve vlhkých a studených chodbách vylézám zpět do příjemného podzimního odpoledne. Na světě je pořád mnoho takovýchto zařízení, které jsou stále plné ostré jaderné munice. Doufejme, že se nikdy nenajde žádný šílenec, který se rozhodne je použít.

***

Použitá technika: Canon EOS 5D Mark II, objektiv canon EF 24–70mm f/2.8L USM

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Robert Kujan
    Robert Kujan
    25.08.2014 12:15

    Zajímavé fotky. Líbí se mi černobílé provedení. Nejspíš je to jen z nouze cnost kvůli zoufalému vyvážení bílé v bůhví jakém umělém osvětlení a barevnému šumu (sám to tak občas řeším) nebo možná skutečný plánovaný záměr autora, nicméně díky tomu celá rerpotáž vyzněla opravdu stylově. Skoro si představuju, jak tam autor pobíhá se starým Zorkijem nebo FEDem a nasazeným Jupiterem.

  • Andrej Macenauer
    Andrej Macenauer
    Autor
    26.08.2014 21:58

    Musím říci, že jsem u některých fotek váhal s převodem do černobílé neboť z hlediska reportáže to znamená vlastně ztrátu informace. Z fotografického hlediska však barvy ruší.Možná je pak trochu cítit i ten chlad a vlhkost v bunkru hluboko pod zemí. U podobných snímků v prostředí, kde je málo světla s 5D Mark II držím ISO do 3200. Hlavně při zmenšení pro web pak s šumem není problém.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace