Test fotoaparátu Nikon D810

Kromě reportážního D4s se na vrcholu nabídky Nikonu usadil nový přístroj D810. Název by mohl naznačovat pouze kosmetický upgrade „osmistovky“ (á la D600/D610), ale není tomu tak. Jedná se o výrazně přepracovaný fotoaparát, byť na principu evoluce a nikoliv revoluce. Ale v tomto případě je to jenom dobře.
Objektiv(y)
K přístroji jsme dostali zapůjčen základní pevný objektiv AF-S Nikkor 58mm F1.4 G. Ohniskovou vzdáleností připomíná slavný manuální F1.2 Noct-Nikkor a díky všemožným optickým korekcím by měl být také „noct“ (pro fotografii za špatných světelných podmínek, bodové zdroje světla, hvězdy atd.).
Je velmi drahý (přes 40 000,–), což zajisté s přihlédnutím k tomu, že se jedná o klasickou „padesátku“ zvedne nejedno obočí.
Jedná se však o specialitku – objektiv se nehoní za rekordním rozlišením, místo toho je konstruován na minimum optických vad a kvalitní bokeh. Za mě, jako milovníka „padesátek“ a focení na „plnou díru“ se jedná o výborný objektiv. Na 36Mpx snímači není kresba na F1.4 nic moc, s trochou přiclonění se však znatelně vylepší a objektiv má příjemný přechod od ostrého k neostrému a krémově rozostřené pozadí. Dalo by se říci „charakter“. Po výraznějším zaclonění je velmi ostrý – zcela dostatečný pro 36Mpx.
Ostření je tiché a rychlé, je možný permanentní manuální override, objektiv je pečlivě zkonstruovaný (byť z větší části z plastu) a utěsněný proti rozmarům počasí.
Kresba:
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Optické vady:
Barevná vada:
![]() |
![]() |
Koma:
Jednou z vlastností objektivu by mělo být i potlačení optické vady zvané koma (sférická aberace). Zkuste si při F1.4 běžnou „padesátkou“ vyfotografovat třeba lampy v noci či jiné bodové zdroje světla a uvidíte, že v rozích snímku budou roztaženy do zvláštních tvarů. Ne toliko však u testovaného Nikkoru:
![]() |
Bokeh:
![]() |
![]() |
Zkreslení:
Mírné zkreslení patrné je, zejména při focení rovných linií zblízka, jako třeba tady:
![]() |
Vinětace:
![]() |
K vinětaci dochází při otevřené cloně, viz:
Makro:
Minimální ostřící vzdálenost je 0,58m od roviny snímače, což při daném ohnisku (zvlášť na FF) nedává příliš velké zvětšení pro práci zblízka – 0,13×.
Shrnutí:
Objektiv AF-S Nikkor 1:1.4G je zajímavým a trochu netradičním kusem skla – precizní zpracování, minimum optických vad a „charakter“ výsledných fotek s příjemnou barevností a bokehem jsou všechno jeho velké plusy. Mínusem pak je horší kresba na „plnou díru“, plastová konstrukce a hlavně cena.
Další objektivy
Na přístroji jsme zkusili i jeden starší filmový objektiv – zvědaví, jak bude na nejmodernějším Nikonu fungovat. Ukázky několika fotek vidíte níže.
AF Nikkor 85mm F1.8 D:
![]() |
![]() |
![]() |
Shrnutí:
Staré objektivy s hřídelkou umí přístroj v režimu focení přes hledáček dobře a poměrně rychle ostřit. Pouze je to hlučnější. V live-view ovšem dochází k daleko výraznějšímu zpomalení, objektiv dělá rámus a zaostření může trvat několik vteřin.
Opticky je testovaný objektiv pro fotoaparát celkem vhodný – samozřejmě horší jsou antireflexní vrstvy, kresba při otevřené cloně není pro 36Mpx dostatečná (ale to ani u 58mm) a i ostatní vady více vyniknou oproti lépe korigované 58mm. Ale zahazovat svou starou výbavu Nikkorů ani při koupi D810 nemusíte. Z více důvodů je ale samozřejmě vždy dobré držet se, zvlášť s takto náročným tělem, poslední generace objektivů.
Micro Nikkor AF-S 105mm 1:2.8 VR:
Zkusili jsme i moderní makroobjektiv od Nikonu – známou „stopětku“:
![]() |
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruZaměření Nikonu na obrazovou kvalitu se mi líbí, i když fotím Canonem. Určitě bude zajímavé, jak se bude vyvíjet hon za stále lepší obrazovou kvalitou v budoucnu. Tzv. dostupný středoformát Pentax 645D totiž nemá sensor 6x4,5cm, ale o hodně menší, i když se snaží - CMOS, výhody zrcadlovek v nejnovějším modelu. Hlavní omezení bude zatím v nabídce a ceně kvalitních objektivů. Velikost sensoru však jednou může limitovat, jako to bylo u filmu.
Tak tak, Pentax Hasselblad a spol. používá cca 44x33mm senzor, což sice není plná velikost jako u 120 filmu u původního modelu 645, ale pořád je tam teoretická možnost téměř dvojnásobného limitu rozlišení než u full-frame - také mě zajímá, kam až se počet pixelků dostane, než bude naraženo na fyzikální limit. Běžné kompakty už ho na malých senzorech v podstatě dosáhly, u full-frame je ještě prostoru dost.
Canon před pár lety testoval senzor s cropem 1.3x (APS-H) při 120Mpx (!). Prý byla kresba na pixelové úrovni stále dobrá. FF by tím pádem snesl tak 200 a středoformát zase skoro 2x tolik. Otázka je, k čemu by to komu bylo:-)
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.