Test fotoaparátu Sony RX10

Hledáček a LCD

Hledáček je již standardně elektronický typu XGA OLED Tru-Finder™, s vysokým rozlišením 1,44mil. bodů a zvětšením 0,7× se zobrazením 100%, s dioptrickou korekcí. Je velmi příjemný. Velký, přehledný, jasný a velmi jemný. Tím že je hledáček elektronický, vidíte, jak výsledný snímek bude vypadat, stejně tak případnou korekci expozice a hloubku ostrosti. Je tu i možnost zvětšit si kterékoliv místo až 17× pro přesné MF doplněné barevnou detekcí ostrých hran. A navíc máte možnost si v Menu nastavit, co vše chcete, aby se v hledáčku zobrazovalo. Vše, co se objevuje na LCD, je možné zobrazit i v hledáčku – grafický displej, zobrazení všech informací, prázdný displej, digitální vyrovnání, histogram, vodováha, zobrazení čtvercové nebo třetinové mřížky. V základním nastavení je zapnuté automatické přepínání mezi hledáčkem a LCD.

LCD je širokoúhlé, 3“ s vysokým rozlišením 1,228 mil. bodů. Opět je možné zobrazení barev a jasu upravit manuálně. Tak jako u hledáčku je možné zobrazení ve stylu: Grafický displej, Zobrazení všech informací, Prázdný displej, Úroveň, Histogram, Pro hledáček, vodováha a zobrazení mřížek. Výklopný systém vám umožňuje vyklápět LCD nahoru o 90° a dolů o cca 45°. LCD by si zcela jistě zasloužilo pořádnou antireflexní úpravu, jeho lesklý povrch není až tak vhodný. To je bohužel typické pro skoro všechny LCD od Sony. Jeho zobrazení a velikost je však dostatečné a kvalitně zobrazuje potřebné informace i fotografovaný předmět. Zobrazení informací je možné v mnoha režimech. Pokud máte nastaveno zobrazení informací „pro hledáček“, je základní zobrazení podobné jako na jiných předchozích DSLR. Další možná zobrazení jsou již spojena s živým náhledem.

Základní výběr expozičního programu je pomocí kruhového voliče na levé straně, stejně tak i korekce expozice, která je umístěna na opačné straně přístroje. Nastavení vybraného expozičního režimu se provádí kruhovým voličem vedle tlačítka záznamu videa. Všechny další hlavní funkce jsou skryta pod tlačítkem Fn, kdy se následně přepínáte mezi nimi pomocí spodního čtyřsměrného kruhového voliče. Vyberete funkci, potvrdíte středovým tlačítkem a opět vybíráte dílčí nastavení vybrané funkce, buď 4 směry nebo kruhovým pohybem vpravo nebo vlevo. Zní to možná složitě, ale celkem je to jednoduché a rychle návykové. K tomu je tu ještě – i když jen jedno – programovatelné tlačítko C na horní straně, kterému můžete přiřadit vámi zvolenou funkci. Pro vše ostatní je tu Menu, rozdělené do 5 skupin až po 7 stranách,kdy na každé straně může být až 6 řádků s funkcemi, a některé i víceúrovňové. Což už je docela dost a fotoaparáty se tak čím dál více podobají počítačům. V následující ukázce je několik pohledů do Menu.

V minulém testu Sony A7 jsem psal o novince, a to Wifi s možností komunikace s vaším „chytrým“ telefonem, ze kterého si můžete udělat „chytré“ dálkové ovládání pro fotoaparát a další zobrazovací zařízení, jako třeba TV. V souvislosti s tím mě také napadla otázka, jak to je s kapacitou baterie a její výdrží při zapnutém Wifi… A opět několik ukázek z Menu k Wifi.

Stejné, tradiční, je i zobrazení pro prohlížení naexponovaných snímků a videí. Zde nečekejme žádné převratné novinky, ale dosavadní klasiku: zobrazení čistého snímku, s informacemi, nebo případně s histogramem spojené s možností až 17× zvětšení. To vše je plně postačující proto, abychom zhodnotili zda je snímek povedený, či ne. Při „oddálení“ snímku se zapne zobrazení náhledů s možností nastavení více snímků. Dalším oddálením se dostaneme do kalendáře, takže máme okamžitý přehled kdy které snímky vznikly. Poměrně přehledné a jednoduché.