Test fotoaparátu Fujifilm X-M1
Fujifilm obohatil trh o další model. Je jím Fujifilm X-M1. Jde o zástupce stále populárnější řady bezzrcadlovek, které mají své nesporné výhody, ale také nevýhody. Jak dopadl v redakčním testu, se dočtete v následujícím článku.
Mezi bezzrcadlovky se zařadil další model Fujifilmu. Je jím Fujifilm X-M1.
U Fujifilmu to není zdaleka první bezzrcadlovka. Mezi našimi recenzemi najdete
Základní vlastnosti
velikost /hmotnost | cca 117mm x 67mm x 39mm/ cca 330 g (včetně baterie) |
velikost čipu/rozlišení | 23.6 mm x 15.6 mm (APS-C) X-Trans CMOS, 16,5 MPx |
rozsah citlivosti ISO | 100–25 600 |
bajonet objektivu | FUJIFILM X mount |
LCD | 3“, TFT LCD, 920 kpx, výklopný |
formát dat | RAW/jpg/MOV |
cena za set s objektivem XC16–50mmF3.5–5.6 OIS (leden 2014) | 20 990,– |
Fujifilm X-M1 je tak trošku v retro stylu. Proč „tak trošku“ ? Stačí se pořádně podívat po ovládacích prvcích a retro je to tam.
Ovládání, ergonomie
Od tvaru typu „cihla“ velkou ergonomii nečekejte. Pod palec pravé ruky se vešla gumová ploška, která umožňuje bezpečnější držení. V přední části je zřetelný grip. Levou ruku prostě někam dáte.
Na horní straně vedle patice pro blesk najdeme základní ovládací prvky. Přepínač pro zapnutí fotoaparátu je mírně menší, než mi vyhovovalo – pro zapnutí jsem musel vyvinout relativně velkou sílu. Spoušť je citlivá přesně tak, jak bych čekal. To znamená, že fungovala zcela bezchybně, odpor byl v obou pozicích „akorát“. Na hlavním otočném voliči najdeme 11 pozic – režimů (to už není retro). P,S,A,M, C (uživatelský), portrét, krajina, sport, SP (scénické režimy), Adv. (rozšířené filtry), Auto a režim SR+ (rozezná 58 režimů a jeden z nich zvolí). Lze říci, že jde o „klasické“ režimy dostupné na fotoaparátech Fujifilm.
Mohutný otočný volič v rohu slouží ke změně nastavovaných hodnot. Obvykle pro kompenzaci expozice. Pak najdeme již jen tlačítko Fn s definovatelnou vlastností (nastavuje se v Menu). Z množství režimů je zřejmé, že cílová skupin bude nejširší fotografická veřejnost. Jako druhý aparát k zrcadlovce bych spíše volil nějaký vyšší model.
Na zadní straně je poněkud netradičně druhý otočný volič – je totiž rovnoběžně se stěnou a na jeho ovládání je třeba si zvyknout. Pravé straně dominuje systém voličů, jejichž umístění a funkce odpovídají zažitým zvyklostem.
Jedním z tlačítek volíme druh ostření – manuální a automatické (více typů). V režimu manuálního ostření lze na LCD zvýraznit kontrast zaostřeného objektu. Nikde jsem však nenašel možnost zobrazit výřez a podle něj posuzovat správnost zaostření. LCD ukazuje pouze zaostřenou vzdálenost a hloubku ostrosti. A to je škoda. Většinu důležitých nastavení najdeme pod tlačítkem Q. Přesto tam nenajdeme například typ měření expozice. Zde pomůže její umístění na Fn tlačítko.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- 4
- Další strana
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.