Zpracování tématu: "Poezie obyčejné ulice"
Prosincové téma oblíbeného seriálu "Okem profesionála" mělo název "Poezie obyčejné ulice". Tentokrát na náš redakční stůl snesla pěkná hromádka zajímavých fotografií. V článku najdete jejich zhodnocení od profesionálního fotografa Milana Šusty.
K poezii ulice bezesporu patří i portréty lidí a lidiček. Vybral jsem dvě fotografie které mají blízko již k sociálnímu dokumentu, k dokumentárnímu portrétu.
 |
Na pozadí večerní ulice je tento výrazný portrét. Jeho předností je velice dobrá práce s hloubkou ostrosti. U portrétu je vždy kladen důraz na oči, ty musí být dokonale ostré. A to se zde povedlo. Dokonalá ostrost a zachycení světélek v očích na neostrém pozadí dává portrétu vyniknout, vystoupit. Velice vhodný výřez, pohled přímo do kamery a kontrastní scéna, to diváka přímo vtahuje do děje.
Na této druhé fotografii, která je velice podobná námětem i zpracováním, bych chtěl dokumentovat, jaká je možná nepozornost, možná i neznalost některých autorů. Na veřejnosti by se od vás neměly objevit fotografie nevyretušované, neupravené.
 |
Celkem zajímavou fotografii zcela degradují světlé skvrnky hlavně v pravé horní části snímku.
Nejsilnější zastoupení měly snímky z kategorie momentka. Zachycení živého dění na ulici, zachycení lidí v jejich běžném prostředí a v různých situacích. Těch bylo opravdu hodně a většinou byly kvalitní, ale nemám tolik místa, abych se mohl vyjádřit ke všem.
 |
Zakladatel moderní fotoreportáže H. C. Bresson říkal, že nejdůležitější je vystihnout ten správný okamžik. Těch bývá velice málo a je na postřehu a pohotovosti fotografa je zachytit. To se autorovi tohoto snímku dokonale povedlo. Vrcholná fáze pouliční produkce je zaznamenána. Dobře zachycený pohyb, dobře zachycená atmosféra, hlavní hrdina obklopen diváky. Momentka jak má být.
 |
U této fotografie pracoval autor spíše s výtvarnými prvky, které na ulici objevil. Hlavní prvek fotografie, harmonikář, je zdánlivě ukryt v pozadí, ale jeho položení ve zlatém řezu snímku, na nejsvětlejším místě spodní části fotografie, a navíc v přesně uzavřeném prostoru, jej naopak nechává vyniknout. Velká šedá plocha téměř přes celý snímek neodvádí pozornost a kruhové otvory vedou oko diváka.
 |
Záhadně vypadá tato fotografie s názvem „Turisté“. Pro mne to jsou vznášející se turisté. Autor má neobyčejný smysl vidět to, co je zajímavé, zvláštní a záhadné. Na fasádě domu, což je jedna rovina, se objevuje řada pochodujících turistů – druhý plán, druhá rovina – a za nimi ještě v dalším plánu jiná výtvarná díla. Vlastně nevidíme, kam řada turistů jde, můžeme jenom tušit. Snímek provokuje a zároveň budí emoce.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruA ještě k vítězné fotografii... stojící postava v pozadí se tam spíš připletla a více ruší než cokoliv jiného. Technická kvalita (postprocessing) je fakt zoufalá. Prakticky nijak mne to nezaujme. Jestli bych mohl volit fotografii já, tak mi jistě kdejaký motocyklista dá za pravdu, že tématické zadání krásně vystihuje snímek předposlední. Možná právě proto, že to není tak přímočaře to první, co každého napadne na dané téma (streetfoto), ale přitom je námět tak geniálně trefný. Technické zpracování je také zdařilé ve všech ohledech včetně postprocessingu, pro mne jasný vítěz.
Jsem jen prostý venkovan z města 300 000 obyvateli. Proto se má představa OBYČEJNÉ ulice může lišit od představy Newyorčana. Např. vítězná fotka mou představu OBYČEJNÉ ulice nesplňuje (úhlem záběru se mi líbí). Je na ní zřejmě James Street v centru Londýna. Viděli jste někdy někdo živou sochu na nějaké OBYČEJNÉ ulici? Já pouze na hlavních třídách a hlavních turistických trasách. Nebo ta fotka třetí odspoda na této stránce. Je na ní bazilika Sacre-Coeur. Zkuste říct nějakému Francouzi (kteří jsou proslulí silným patriotismem), že se jedná o obyčejnou ulici s obyčejnou kapličkou. Výsledek by mě docela zajímal (počet stehů nemusíte udávat přesně, stačí zaokrouhlit na desítky). A do třetice ta fotka, o níž píše Lida Lida. Vždyť je na ní Staroměstské náměstí. Pro mě je to snad ta nejméně OBYČEJNÁ ulice v celé republice. Jasně, že i neobyčejnou ulici lze vyfotit tak, aby vypadala obyčejně. Ale ne tehdy, když se na ní odehrává performance, která se na OBYČEJNÉ ulici NIKDY konat nebude. Pro mě je to podobně nepochopitelné, jako kdyby se tématu "Portrét OBYČEJNÉHO člověka" účastnily fotky Davida Camerona, Nicolase Sarkozyho a Miloše Zemana.
Viz Raul Zelený a ostatní přede mnou.
Vítězná fotka mi přijde jako naprosto nejmíň zajímavý tuctový turistický cvak, stejně jako vychvalovaná "Street show pro všechny".
Plus:
Nechápu výtku o chybějící retuši u této fotografie: http://www.fotoaparat.cz/image/41194.
Nepletu-li se, je to sníh. Pak prosím o přesnou specifikaci k retušivhodných vloček, nejlépe v mikrometrech.
Osobně se mi v rámci tématu a kladů, jež zdůraznil sám autor článku, nejvíc líbí fotka fotbalisty na sloupu (byť úpravu bych mohla jemnější) a pruhované slečny na schodech.
Ale je fakt, že ten fotbalista taky není zrovna moc z obyčejné ulice. :-))
Díky, že fotbalista a motocyklista zaujal, přinejmenším někoho. :) Schody před Sacre Coeur sice možná nejsou "obyčejná" ulice, ale dramatický a zajímavý moment ze života okolo nás, snad ano. Tak jsem pochopil zadání já.
Z ostatních podle mě velmi dobrá fotka bezdomovce (i když mi v ní trochu chybí nějaký příběh) a pruhovaná. Kdyby vítězná měla trochu lepší výřez, zpracování a postrádala toho kolemjdoucího mohla být vítězná i pro mě.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.