Podvodní Nikon Coolpix AW110 a Olympus TG-2
Rok se s rokem sešel a na trhu se objevují odolnější a odolnější kompaktní fotoaparáty. Test fotoaparátu Nikon Coolpix AW110 a Olympus TG-2 najdete v tomto článku. Rovnou lze napsat, že vydrží opravdu hodně.
Olympus TG-2
Olympus TG-2 kompletní specifikace.
Olympus vyrábí odolné kompakty již řadu let a u tohoto modelu se dosáhlo velmi zajímavých hodnot. V zásadě jde pouze o vylepšený model TG-1, který jsme recenzovali před rokem. Základem je objektiv se světelností od hodnoty f/2,0. Tím se podstatně odlišuje od AW110 a v reálném prostředí je skutečně za horších podmínek vidět vzdálenější mez pro ostření. Vodotěsnost je opět skvělá. V uváděném maximu patnáct metrů jsem sice nebyl (a pochybuji, že se šnorchlem budu), ale v pěti ano. Ale „ráchal“ jsem se s ním opravdu často.
Ovládání spouště (nic jiného není pod vodou podstatné) fungovalo výborně. Navíc jej lze ovládat poklepem, stejně jako předchozí modely. Takže v rukavicích to bude také skvělé. Hodně se mi zalíbil režim inteligentní automatiky. Přepínal z podvodního režimu na krajinu přesně podle reálných potřeb a přiznám se, že jsem další režimy využil jen ze zvědavosti. Na focení, snad kromě režimu A, opravdu stačí jen iAuto. TG-2 disponuje jedním poloautomatickým režimem – režimem priority clony. Reálně jsou tři. Minimální, maximální a jedna mezi. Fantastický je režim SuperMakro. Při něm se dá nejen snímat od 1 cm (kde ale vezmeme světlo, když aparátem nutně musíme stínit), ale i použít maximální zoom. To ve spojení s větším odstupem dá skvělé výsledky. Režimu panorama bych vytknul snad jen to, že se snaží „slepit“ tři snímky a to i na výšku. Takže 180° není právě vždy k dispozici. Ale kladem je to, že neřeší, zda to slepit jde. Prostě vždy máme nějaký výsledek. Na vybavení fotografickými funkcemi (automatickými) a jejich výsledky si nelze stěžovat. Naopak.
Jako velmi dobře vyřešené se ukázalo nabíjení – nabíjet lze přímým připojením k USB, takže pokud máte notebook, stačí jen kabel a adaptér necháte doma. Bohužel USB není klasické mini, takže musíte mít speciální kabel. Pro mě je excelentní možnost ukazovat hloubku (prakticky ji fotoaparát určuje z tlaku vody) číslem. Ukazoval ji správně a „číslofilům“ jistě udělá informace o hloubce radost. Dokonce lze přes redukci připojovat i předsádky (kolem objektivu je pod kroužkem prostor pro bajonet).I tento kompakt lze rozhodně doporučit pro jakéhokoliv (a to i náročného) uživatele.
Funkce GPS je tu především proto, abychom věděli, kde jsme snímek pořídili. Samozřejmě, že pod vodou jsme bez signálu. Na displeji je kvalita signálu vidět. Když „vidíme satelity“, do snímku se uloží souřadnice místa vzniku fotografie. V prohlížeči pak doma klikneme a jsme zase zpět… Příjem signálu je stále za kvalitou dobrých GPS navigací. Nečekejte, že po zapnutí lze ihned fotit se správnými GPS souřadnicemi. Ovšem je zde jeden rozdíl oproti TG-1. Nyní dokud nemá souřadnice, nezapisuje je do exifu. Takže „na nulách“ nebudete.
Ukázkové snímky TG-2
Srovnání obou typů panoramatických snímků. Fotoaparát „na šířku“ a „na výšku“. Se „slepením“ je občas problém. Ve variantě „na výšku“ se stále omezuje na tři snímky, a proto je úhel záběru menší, než 180°.
Všehochuť. Snímky dopadly skvěle. Na čtvrtém, který byl pořízený až po návštěvě okraje Sahary (třetí snímek) zkuste najít nějaké nečistoty. Já nenašel.
„Zátiší s pitím“. Pohotovost kompaktů může být vynikající. Druhý snímek s kolegy, kteří také čekali, až se letadlo uráčí dorazit… O chvíli později byly plechovky pryč.
Západ Slunce (režim iAuto) a krajinka s vodní hladinou (iAuto). Já bych západ ještě podexponoval. Ale na automatiku je to dobrý výsledek. (Omluvte středovku a absenci něčeho rozumného na obloze…).
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.