Test fotoaparátu Nikon D7100

Obrazová kvalita, čip

Jednou z nejdůležitějších součástí každé zrcadlovky je její snímací čip. U D7100 je to osvědčený typ CMOS formátu DX (APS-C) o rozměrech 23,5 × 15,5 m­ilimetru, tedy s crop faktorem x1,5. S rozlišením se nešetřilo – 24Mpx. Ale, a to je podstatné, vliv na nárůst šumu jsem nezaznamenal (viz. testové snímky). Standardně je k dispozici ISO 100 až ISO 6400. V menu lze povolit hodnoty až ISO25600 (Hi.2). O zpracování obrazových informací se stará procesor Expeed třetí generace. Snímky je možné ukládat v obvyklých formátech NEF (RAW Nikonu) a JPEG, případně v obou současně a to i s možností nastavení míry komprese, barevného prostoru a dalších parametrů. Protože D7100 má opět dvě pozice pro SD karty, lze je využít buď „nejprve jedna, pak druhá“, nebo se ukládá na obě současně, případně na jednu NEF na druhou jpg. Odděleně lze ukládat i videa.

Čip neobsahuje antialiasingový filtr. A to je docela důležitý fakt pro maximální ostrost fotografie. Teoretickou nevýhodou je možnost vzniku reálně neexistujících struktur při focení velmi jemných detailů, např. peří. Domnívám se, že to nastane skutečně výjimečně, pokud vůbec. „Moje normální kachnička“ je v pořádku (viz. foto).

Závěrka fotoaparátu je testována na 150.000 cyklů a umožňuje použít rozsah expozičních časů od 1/8000 až po 30 vteřin a nechybí samozřejmě ani čas “B“, tedy trvale otevřená závěrka. Fotografie lze pořizovat rychlostí až 6 snímků za vteřinu, ovšem lze ji také natavit v menu přístroje. Nechybí ani dva propracované časovače. První z nich je spojen se samospouští, kde lze zvolil sérii jednoho až devíti snímků a definovat lze i prodlevu mezi jednotlivými fotografiemi. Tím lze dosáhnout opravdu dlouhé prodlevy mezi prvním a posledním snímkem v sekvenci. Druhým je klasické intervalové snímání.

Funkce

Vybavenost funkcemi je obrovská. Pro začátečníka rozhodně v první chvíli až přespříliš :-). Zmíním jen ty nejpodstatnější, nebo ty, které mě zaujaly. Obecně jsem se již výše vyjádřil k systému ostření („přes hledáček“ – s využitím detekce fáze). Zde jen doplním, že samozřejmě umožňuje vybrat libovolný ostřící bod, ale i režim Dynamická volba zaostřovacích polí (s využitím 9, 21 nebo 51 polí), 3D sledování objektu a režim Automatická volba zaostřovacích polí. V režimu živého náhledu, kdy se uplatňuje systém detekce kontrastu, výrobce slibuje také zlepšení. To se špatně objektivně určuje, ale subjektivně to mohu potvrdit.

Ne nezajímavý je režim výřezu 1,3×. Zrychlí se sekvenční snímání na 7 sn. za sekundu, u videa se také posune maximální frekvence snímání. Především se však posunou ostřící body téměř ke krajům snímku.

Za poměrně zdařilou považuji funkci HDR (při ukládání do RAW není dostupná), která má celkem tři úrovně a poskytuje překvapivě dobré výsledky. Technicky aparát exponuje dva snímky a ukládá sloučený výsledek.