Rozhovor s Petrem Slavíkem nejen o fotografování v divočině

Petr Slavík je fotograf divokých zvířat. Organizuje náročné expedice za vymírajícími druhy živočišné říše, ať už je to k horským gorilám do Ugandy, putování s himalájskými pastevci za sněžným levhartem nebo hledání „šedého ducha pralesa“ v zelené džungli Bornea. Přinášíme rozhovor nejen o "wildlife photography".

Petr Slavík je fotograf divokých zvířat a řady snímků na obálce časopisu Koktejl. Organizuje náročné expedice za vymírajícími druhy živočišné říše, ať už je to k horským gorilám do Ugandy, putování s himalájskými pastevci za sněžným levhartem nebo hledání „šedého ducha pralesa“ v zelené džungli Bornea. Patří mezi lidi, kteří se s láskou k divočině narodili. Výstavy, které pořádá, nejsou pouhým představením jeho tvorby. Výtěžek z pravidelně pořádaných aukcí při zahájení je věnován na chov vzácných a ohrožených druhů. S Petrem jsme si povídali nejen o wildlife fotografii.

Co tě přivedlo k fotografování?

Petr Slavík with cheetah, Namibia

Cestování. Nejdřív byl fotoaparát jen něčím v batohu, co zaznamená okamžik, aby se nevytratil ze vzpomínek. Toulal jsem se po světě a užíval si volnosti a dobrodružství. Dnes mám expedice přesně plánované a tím kdo velí nejsem já, ale fotoaparát.

Víme, že jsi Nikonista. Jakou techniku nejčastěji používáš?

Je to různé. Podle cíle cesty. Podle náročnosti terénu, ve kterém se budu pohybovat. Nikdy s sebou nevezu veškeré vybavení. To by ani nešlo. Vozím dvě těla, v současné době jsou to D3 a D800. Objektivy 14–24/2.8,70–200/2.8 a 600/4, ten jsem v poslední době začal nahrazovat sestavou 400/2.8 s tele­konvertorem TC-20E III.

Jsi proslulý tím, že fotíš hodně rád a dobře divoké a nebezpečné šelmy. Proč?

Lidé šelmy obdivují odjakživa. Tak jsem vlastně jen normální vzorek populace. Stačí se podívat na značky aut nebo na reklamy. Najdete v nich polonahé dívky nebo divoké šelmy. Navíc se musím přiznat, že trochu toho adrenalinu mám při focení rád. Jsem pak schopen ze sebe víc vyždímat.

Giant otter, Río Cuiabá, Brasil Gray wolf, Minnesota, USA

Měl bys pro nás nějaký nezapomenutelný příběh spojený s fotografováním v divoké přírodě?

Vloni v únoru na mě zaútočila v Botswaně slonice. Dodnes nevím proč. Zcela tiše, bez troubení. Hnala se buší jako přízrak, jen odletovaly keře. V otevřeném džípu bez střechy jste úplně bezmocní. Řidič měl problémy se startováním. V jednu chvíli už byla tak blízko, že mi prolétlo hlavou: „Tohle už je fakt v ******!“ Naštěstí motor naskočil a my jí ujeli. Pronásledovala nás skoro sto metrů. Nemám pro její chování jediné vysvětlení. Takové momenty jsou při focení zvířat ale spíše vzácností.

Jaká místa na světě pro fotografování zvířat jsou tvoje nejoblíbenější a proč?

Já jsem zamilovaný do Afriky. Už dlouho. A pokud bych měl zvolit místo v ní, tak je to Botswana. Zvlášť soukromé licence jsou pro fotografa ideální, protože se zde můžete pohybovat mimo cesty. Tyto soukromé parky mají omezenou návštěvnost, a tak i jízdou offroad nedochází k narušování přirozeného prostředí ani chování zvířat. Po loňském létě se mi ale na první místo dere Kurilské jezero na Kamčatce. Dokonalé podmínky na focení s neuvěřitelnou koncentrací medvědů.

Prozradil bys nám recept na dobré fotografie zvířat?

Jasně, rád. Žádný neexistuje. Fotografie zvířat, pokud budeme hovořit o volné přírodě, moc naplánovat nejde. Můžete jet s pevnou vizí, jak bude fotka vypadat, ale zvíře není modelka. Na dobrou „wildlife“ fotku se vám musí sejít tolik faktorů, že se to zdá až nemožné. Druh, který chcete vyfotit, světlo, akce. Příroda si hodně rozmýšlí, než vám něco z toho ukáže. Ale přece jen mě jedna věc napadla. Musíte to milovat. Pak se to ve vašich fotkách odrazí. To ale platí o každém oboru.

Kamchatka brown bear, Russia Lion, Kalahari, Botswana

Alespoň jednu užitečnou radu pro začínajícího fotografa zvířat?

Ať radši fotí akty. To si samozřejmě dělám legraci, ale fotografování zvířat není zrovna lukrativní obor. Za fotku, kvůli které jedete na konec světa, nikdy nedostanete tolik, jako za zvracející celebritu. Ale pokud to nechcete brát jako zaměstnání, je focení přírody nádherný koníček. Dobrou průpravou k focení v divočině může být i zoologická zahrada. Udělat dobré snímky zvířat ve výbězích není vůbec jednoduché.

V současné době probíhá v Muzeu v Ústí nad Labem tvá výstava s názvem Setkání v divočině. Jaké fotografie zde převažují a do kdy výstava trvá.

Výstava je sestavena z fotografií z různých koutů světa. Velký prostor dostali medvědi z Kamčatky a šelmy všeobecně. Najdete zde ale i drobného primáta z Filipín, slony od řeky Chobe nebo lamy z jižní části Chile. Snažil jsem se udělat výstavu pestrou pro návštěvníka. Zda se mi to povedlo,můžete do 20. února 2013 posoudit sami.

Springbok, Kalahari, Botswana Wild dogs, Namibia

Chystáš letos nějakou další výstavu nebo přednášku pro veřejnost?

Výstava Setkání v divočině pokračuje od 21. února v Drážďanech. Kde se objeví potom zatím nevím. Přednášky dělám jen výjimečně, protože je moc nestíhám časově. 22. května bych měl povídat v Národním muzeu v rámci cestovatelských střed o Velikonočním ostrově a přírodě Chile. Na přednášky a výstavy pravidelně upozorňuji na svých stránkách a facebooku.

Můžeš nám prozradit něco o svých dalších fotografických plánech?

Zítra odlétám do Indie, abych svými fotografiemi podpořil výstavbu školy pro chudé děti v jižní části země. Hned první víkend v únoru mám workshop v Bavorském lese – focení vlků. Pak mě čeká Norsko a dvakrát Botswana, kde povedu fotoexpedice organizované společně s CK Periscope Skandinávie. V září pravidelné focení v Alpách pro Swiss Tourism Board. Většinou se do takového programu přimotají i cesty neplánované.

Stránky Petra Slavíka
Facebook Petra Slavíka
Výstava Setkání v divočině
Workshop Petra Slavíka v Bavorském lese – focení vlků 

Petr nám poslal své odpovědi cestou na letiště. Stihl to :). Děkuji za rozhovor a držím palce!

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R
Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R

S di­gi­tál­ními bez­zr­ca­dlov­kami s pl­no­for­má­to­vým či­pem a vy­so­kým roz­li­še­ním se roz­trhl py­tel, na­bí­zíme tedy pře­hledné po­rov­nání bez­zr­ca­dlo­vek Ca­non EOS R, Ni­kon Z7, Sony A7R III a Pa­na­so­nic Lu­mix S1R.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace