Zpracování tématu: "Večerní krajina"

Drazí přátelé fotografové. K tématu Večerní krajina se tentokrát sešlo poměrně hodně fotografií, avšak velice rozdílné kvality. Od vyloženě mizerných až po opravdu kvalitní práce.

Je potřeba si uvědomit, že krajina jako fotografický žánr má své zákonitosti a poměrně přesně daná pravidla, která je nutno alespoň částečně dodržovat (viz nová kniha Andreje Macenauera “Naučte se fotografovat krajinu – Šumava“). Bez alespoň základních znalostí takovýchto pravidel se krajina nedá slušně nafotografovat.

Za vaše snažení jsme ve spolupráci s Centrum FotoŠkoda připravili malou odměnu pro autora vybrané fotografie. Tentokrát ji za svou fotografii „sunset v ChanChan dia“ získal Stanislav Hořínek.
Fotografie do tématu na prosinec 2012 „Slavnost“ můžete posílat do konce měsíce.

Začnu fotografiemi, na kterých si ukážeme jedno ze základních pravidel. A to hloubku ostrosti.

Kombajn

Večerní snímek, na kterém je hlavním prvkem osamocený kombajn. Zemědělský stroj může být v krajině považován za určitý civilizační prvek, ale nemůže být takto dominantní a zabírat převážnou část snímku. Večerní náladu představují rozsvícená světla kombajnu a červená obloha v pozadí. Autor použil velice malé clonové číslo a tím zmenšil hloubku ostrosti, ostré pásmo na fotografii. Ostrá zůstala pouze nedokonale osvícená přední část stroje a zbytek je v neostrosti. Takže nemůžeme mluvit ani o fotografii zemědělského stroje, ani o fotografii krajiny.

Také krajina s určitými civilizačními prvky. Použití širokoúhlého objektivu a vyššího clonového čísla vytvořilo pohled „do“ krajiny. Obraz má určitou hloubku, prostor. Horní část fotografie úhlopříčně rozdělují dramatické mraky, dolní část, velice správně na okraji tmavá, se otevírá do prostoru. Horizont je přerušen ve třetinovém dělení dvěma komíny. Kompozičně vyvážená fotografie jasně definující určitou průmyslovou krajinu.

Dalším důležitým pravidlem krajinářské fotografie je správné použití citlivosti, chcete-li ISO. Každý zkušenější fotograf ví, že dramatické zvýšení citlivosti vede u filmové technologie ke zvětšení zrna, u digitální technologie ke zvýšení šumu. Krajina, a večerní zvlášť, je o podání jemných barevných valérů a právě zvýšení šumu toto degraduje.

U této fotografie nastavil autor citlivost na 6400 ISO. Takovou citlivost si dovolí nastavit na svůj přístroj sportovní reportér při fotografování ve špatně nasvícené tělocvičně. Zde nám šum úplně „zničil“ atmosféru večerního záběru. Snímek má ovšem ještě navíc velmi malou ostrost a to proto, že byl použit velký clonový otvor.

Dolomity

Podobná situace jako u fotografie předchozí. Kompozičně i záběrem docela povedená fotografie je zničena. Tmavé partie jsou zcela degradovány vysokým šumem, který vznikl při nastavení fotoaparátu na citlivost 1600 ISO, což je pro fotografování krajiny zcela nevyhovující.

Nastavení citlivosti na co nejmenší možné číslo nechá vyniknout na snímku všechny detaily a to jak věcné, tak i barevné. Fotografie je pro oko velice příjemná, působí ostře a barevně vyrovnaně.

Svatá Trojice

Barevně i kompozičně vyrovnaný snímek, na kterém protisvětlo vytváří dlouhé stíny a tím krajinu modeluje. Právě světlo a stín, světlé a tmavší plochy, vytváří dojem prostoru, reliéf krajiny.

Pamukkale

Na této fotografii vytvořil autor silný dojem hlubokého prostoru střídáním světlých a tmavých ploch, tonálním řešením. Tmavé části uprostřed snímku navíc tvoří nejdelší možnou linii v obraze, křivku „S“, o které se říká, že je linií krásy a elegance. Úsporné barevné řešení fotografii velice pomohlo.

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Ladislav Renner
    Ladislav Renner
    10.12.2012 09:06

    Děkuji za zhodnocení!

  • Petr Beneš 4
    Petr Beneš 4
    10.12.2012 18:30

    Dobrý den, také děkuji za zhodnocení fotografie, nicméně bych si dovolil nesouhlasit se závěrem u fotky Dolomity. Fotka byla záměrně focena na vysoké ISO a clonu 4, a to proto, aby byly hvězdy zobrazeny jako tečky. Pokud bych dal delší čas než cca 30 vteřin, pak by se hvězdy rozmázly do krátkých čárek, což jsem nechtěl. Fotografii mám vytištěnou ve formátu A4 a rozhodně netrpí ztrátou kresby dole ve stínech a "degradujícím" šumem. Druhým extrémem je pak použití hodně dlouhého času, aby hvězdy vytvořily dlouhé části kruhu. Takovou fotku jsem po této exponoval také...
    Jsem rád, že se Vám snímek "Večerní život pod hladinou" líbí.

  • Ladislav Renner
    Ladislav Renner
    11.12.2012 09:50

    uprimne, vitezna fotka je technicky podstatne horsi ( a imho nejen technicky), nez napr. ty Dolomity, kde byl zamer autora ohledne hvezdne oblohy zrejmy.

  • Taffey
    Taffey
    22.12.2012 19:14

    No, k fotce Dooomity Petra Beneše. Přesněji k jejímu hodnocení. Je zcela zřejmé, že hodnotící nemá absolutněš tušení, co píše. Naprosto jasně to napsal výše autor fotografie. Prvotní je vždy záměr a jemu přizpůsobujeme nastavení vercajku. Pokud hodnotící postupuje opačně, tak se nedivím tomu, co tady píše. Obzvlášť dnes, kdy třeba já se svým Nexem 5N si mohu dovolit nastavit 1600 ISO a přesto je fotka jako dětská prdélka. Navrhuji, trochu si prolouskat teorii fotografování hvězdné oblohy a též být v obraze, co se týče dnešní techniky. To, co hodnotící napsal, platilo možná ještě před pár lety, ale ne dnes a co se týče focení oblohy tak to platí odjakživa. Nemůžu uvěřit, že to někdo takto napsal. Opravdu ne.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (4)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Články v sérii:

Další články ze série

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace