Skládání makrofotografií - 2. část

V druhém pokračování článku o skládání fotografií bych se rád věnoval některým technickým problémům, které jsou se skládanou fotografií spojené. Jde spíše o povídání o tom jak jsem některé problémy řešil já.

Tento článek je pokračováním Skládání makrofotografií – 1. část

Je to již řadu let, kdy jsem začal skládat fotografie. V té době šlo o fotografie preparovaných exemplářů hmyzu, a to výhradně pro publikační účely. Díky tomu, že se jednalo ve většině případů o větší exempláře, používal jsem objektiv CANON MP-E 65, resp. CANON 100/2,8. U obou těchto objektivů je hloubka ostrosti relativně velká ve srovnáním s hloubkou ostrosti u objektivů pro mikroskopy. Proto jsem skládal fotografie z maximálně dvaceti snímků, což pro tento účel bohatě stačilo. Při větších zvětšeních, pokud se jednalo například o detail hlavy apod., bylo snímků samozřejmě potřeba více. Vše jsem fotografoval na svém pracovním stole bez větších technických pomůcek. Nejdříve jsem se snažil využít stativ pro upevnění fotoaparátu, ale vznikaly problémy s manipulací nad deskou stolu a tak jsem nakonec vše fotografoval z rýžového stativu. Ten určitě všichni znáte. S fotoaparátem se dalo velmi lehce manipulovat a byl velmi stabilní. Určitě se nyní říkáte, že jsem nějak musel s aparátem posouvat abych mohl fotografovat jednotlivé vrstvy. Já však neposouvám fotoaparátem, ani nepřeostřuji, ale posouvám s fotografovaným objektem. To samozřejmě můžete využít při fotografování doma, ale pokud fotografujete venku, musí se přeostřovat, nebo posouvat fotoaparátem.

Fotografie včely pro publikační účely. Složeno v programu CombineZM.
Fotografie zadečku zlatěnky pro publikační účely. Velká hloubka ostrosti umožňuje pohled na tvar.
Fotografie sbírkového exempláře pro vědecké účely. Drabčík rodu Bledius, velikost 5 mm.

Pro domácí studiové focení jsem využil starý posuvník z mikroskopu s mikrometrem. Je to velmi výhodné, protože máte přehled o délce posunu. Na druhou stranu při fotografování s použitím objektivu pro mikroskop, je ruční posun příliš hrubý a při takto malé hloubce ostrosti téměř nepoužitelný. Posuvník z mikroskopu tedy používám především pro fotografování „větších“ objektů, tedy od velikosti asi 3 mm. Měl jsem tedy rýžový stativ a posuvník a bylo potřeba vymyslet jak uchytit fotografovaný objekt. To je dosti často zmiňovaná a probíraná otázka na zahraničních serverech věnujících se makrofotografii, resp. mikrofotografii. Ač se to třeba nezdá, je uchycení objektu velmi důležité. Při velkých zvětšeních dochází k rozostření obrazu i při sebemenších otřesech. Výborný příklad je panelák. Když jsem fotografoval kutilky a včely pro nový atlas blanokřídlého hmyzu, zjistil jsem, že je pro mne výhodnější použít jako osvětlení zářivku. K tomu určitě také ještě něco napíši, ale zde šlo především o to, že se samozřejmě výrazně prodloužily časy, které byly často delší než 1 vteřina. K rozostření obrázku stačilo jen velmi málo…například aby v bytě někdo chodil, a to dokonce i u sousedů. Pobíhání dětí po bytě fotografování znemožňovalo a tak jsem je stále musel vyhánět do vzdálenějších míst bytu, kdy nebyly otřesy tolik patrné. Po několika pokusech jak preparované ex. uchytit jsem zvolil systém, který používám při preparaci, resp. studiu hmyzu. Na podložní sklíčko jsem nalepil kousek plastazotu, což je materiál, který slouží entomologům jako preparační podložka, nebo jako deska pro umisťování vypreparovaných brouků. Sklíčko jsem pak umístil do posuvníku a tím jsem měl zajíštěný horizontální pohyb ve dvou směrech. Vertikální pozici jsem dolaďoval posunem aparátu v rýžovém stativu.

Fotografie motýlího klřídla. Objektiv NIKON CF Plan 10x/0.3. Složeno z 80 snímků.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • kvejlend
    kvejlend
    07.09.2012 01:25

    Príjemný článok.
    Dosť odborný, pre mnohých ludí zrejme nepochopitelný.
    Ale je fajn že ho píše niekto, kto je v tejto oblasti skutočne "zasvätený"
    Fajn čitanie o niečom v čom sa vdaka bohu orientujem a viem tak porovnať svoje vybavenie a skúsenosti v danej oblasti.
    Len tak dalej a nech sa darí v makro a mikrofotografii ako doteraz :)
    Kvejlend

  • Pavel Krásenský
    Pavel Krásenský
    Autor
    07.09.2012 14:16

    Díky za přečtení Dušane:o) Myslím, že zrovna Tobě bude připadat vše známé a Tebe beru jako jednoho z nej specialistů právě na skládanou fotografii:o) Díky a měj se, Pavel

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Tip na článek

Fotografování polárních září
Fotografování polárních září

Fo­to­gra­fo­vání Au­rora bo­re­a­lis ne­boli po­lární záře na Is­landu. Is­land leží upro­střed au­ro­rár­ního ob­louku naší pla­nety, takže má velmi dobrou prav­dě­po­dob­nost vi­di­tel­nosti po­lární záře i při re­la­tivně sla­bých vý­ro­nech slu­neč­ního vě­tru. Sedm let starý člá­nek o fo­to­gra­fo­vání po­lár­ních září jsem ak­tu­a­li­zo­val o nové fo­to­gra­fie a nové po­znatky, jak fo­to­gra­fo­vat po­lární záře. 

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram