Astronomická fotografie III.

V předchozích dílech jsme se seznámili se základy astronomické fotografie. Umíme již fotografovat Slunce, Měsíc, seskupení planet a souhvězdí. Nyní se podíváme, co je třeba, chcete-li fotografovat další objekty na noční obloze, například galaxie a mlhoviny.

V předchozích dílech jsme se seznámili se základy astronomické fotografie. Umíme již fotografovat Slunce, Měsíc, seskupení planet a souhvězdí. Nízká intenzita světla od jiných nebeských objektů, jako jsou galaxie a mlhoviny, vyžaduje vysoké citlivosti (ISO 800 a více) a dlouhé expoziční časy (minuty až desítky minut). Pokud bychom chtěli fotografovat ze stativu, tak jsme omezeni maximální dobou expozice, kterou vyjadřuje vztah:

Při delší expozici než udává uvedený vztah se obrazy hvězdy protáhnou z bodů do obloučků. Prodloužení délky expozice tmax můžeme dosáhnout použitím objektivu s menší ohniskovou vzdáleností (široké zorné pole). Pokud však chceme na snímku zachytit detaily mlhoviny/galaxie, musíme naopak použít teleobjektiv (menší zorné pole) a vztah pak vede k velmi krátké expozici. Jedna možná cesta je udělat několik expozic kratších z nehybného stativu a ty pak přeložit přes sebe. To je však velmi pracné, neboť vlivem zemské rotace se objekt v zorném poli objektivu posouvá a je nutné po pár expozicích ručně nastavit objekt zpět do zorného pole. Navíc je fotografovaný objekt často vidět až na výsledném snímku a nikoliv v hledáčku.

Potřebujeme nějakým způsobem zajistit, aby objektiv sledoval objekt na obloze. Toho lze dosáhnout několika metodami. Jednou z metod pro kutily je konstrukce tzv. pantového stolku (barn-door tracker). Ten může být vybaven i motorovým pohonem. Fotografie takového stolku je na obrázku.

Pantový stolek s ručním pohonem Pantový stolek s ručním pohonem

Pantový stolek se konstruuje pro danou zeměpisnou polohu a umožňuje prodloužení expozice na několik minut. Na uvedeném obrázku je pohon řešen ručním otáčením matice na ohnuté závitové tyči. Na matici je pomocný disk s měřítkem, jak rychle se má maticí otáčet. Osa, kolem které se pantový stolek otevírá (můžeme si jej představit jako rozevírající se písmeno V) by měla být co nejpřesněji nastavena ve směru sever-jih (na obrázku 1 míří kratší strana obdélníku ve směru S-J, kdybychom se podél kratší hrany podívali za tmy, mířila by k Polárce).

Pantový stolek je jednoduché řešení na fotografování velkých celků oblohy širokoúhlými objektivy. Na fotografování galaxií a mlhovin to rozhodně nestačí.

Pokud to s fotografováním oblohy myslíme vážně neobejdeme se bez speciálního stativu. Tomu se říká astronomická montáž a od běžného stativu se liší tím, že je vybavena motorickým pohonem, který automaticky kompenzuje otáčení Země kolem své osy.

Schéma rovníkové astronomické montáže

Montáž je nutné před samotným používáním na daném pozorovacím místě tzv. ustavit. Pod tímto termínem se rozumí nastavení zeměpisné šířky (podle výšky Polárky nad obzorem, laicky řečeno). Polární osa montáže by měla být co nejlépe rovnoběžná s rotační osou Země. Osa míří do blízkosti hvězdy zvané Polárka v souhvězdí Malé medvědice. Pro fotografování širokými ohnisky a expozičními časy, řekněme 1–2minuty, stačí ustavení méně přesné než pro focení teleobjektivy. Přesnějšího nastavení lze dosáhnout pomocí dalekohledu připevněného na montáži tzv. driftovou metodou. Popis metody je však už mimo téma nad rámec úvodního pojednání. Detailní informace lze nalézt například na stránkách předního českého amatérského astrofotografa ing. Martina Myslivce, http://foto.astronomy.cz/fot.htm.

Astronomické montáže umožňují nejen fotografování oblohy objektivem/te­leobjektivem, ale také skrze astronomický dalekohled. Ten funguje jako velký teleobjektiv. Oproti běžným teleobjektivům mají astronomické dalekohledy větší průměr objektivu (desítky centimetrů, běžně 20–25cm) a jsou světelnější. Ohniskové vzdálenosti dalekohledů jsou 4–500mm a větší. Velká plocha objektivu zachytí mnohem více světla, než běžný teleobjektiv s průměrem objektivu ~ 8 cm. Tím můžeme na snímku zachytit i velmi slabě svítící objekty. Určitou nevýhodou je finanční náročnost takové astrofotografické sestavy.

Dnes lze pořídit montáže určené „jen“ pro astrofotografii. Podle přesnosti ustavení umožňují fotografování i teleobjektivy s ohniskovou vzdáleností ~300mm s expozičními časy ~3 minuty. Pro široká ohniska lze dosáhnout expozice i desetiminutové. Takovými jednoduššími montážemi jsou například Vixen Photo Guider nebo AstroTrack.

Montáž Vixen Photo Guider s teleobjektivem Canon 300/2.8L a 350D.

Pokud už máme pantový stolek nebo motorem poháněnou montáž můžeme se vypravit pod hvězdnou oblohu a začít fotografovat. Pro základní orientaci na obloze nám může pomocí tzv. otáčivá mapa oblohy, jako jednoduchou vystřihovánku ji lze nalézt na tomto odkaze. Mapku lze také zakoupit v knihkupectví, popřípadě na každé hvězdárně.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram