Astronomická fotografie II. - Noční obloha

Minulý díl Astronomické fotografie byl věnován fotografování Měsíce a Slunce. Dnešní díl věnujeme noční obloze – podíváme se na to, jak fotografovat planety, souhvězdí a polární záři.

V předchozím článku jsme si také uvedli několik matematických vztahů, které nám mohou pomoci při fotografování. Pomocí jednoho z nich jsme určili velikost objektu na čipu/filmu v závislosti na použitém objektivu, respektive jeho ohniskové vzdálenosti:

d značí velikost obrazu objektu na senzoru v milimetrech, f je ohnisková vzdálenost objektivu (také v mm) a θ je úhlový rozměr objektu na obloze v úhlových vteřinách. Slunce i Měsíc mají na obloze úhlový rozměr asi půl stupně a pro f=400mm vychází velikost kotoučku na senzoru asi 4 mm.

V případě planet sluneční soustavy jsou jejich úhlové velikosti podstatně menší, jak uvádí následující tabulka:

Úhlové průměry planet na obloze v úhlových vteřinách.

Pokud dosadíme maximální hodnotu (Venuše, 64”) do vzorečku, vychází velikost obrazu planety na senzoru d=0,16 mm, což je na pozorování detailů velmi málo.

Naštěstí na obloze patří planety mezi jasné objekty, můžeme tak použít širších ohnisek k zachycení planety poblíž nějakého dalšího objektu. Vhodnými úkazy jsou tzv. konjunkce, kdy se na obloze zdánlivě přiblíží dvě (nebo i více) kosmických objektů – např. Měsíc a planeta, popř. planeta s jinou planetou a podobně. Ukázky takových snímků jsou na následujících obrázcích.

Konjunkce Merkura s mladým Měsícem nad Středohořím.

Na obrázku je zachyceno přiblížení planety Merkur a mladého Měsíce. Kopec se svítícím vrcholem je Milešovka. Měsíc byl jen několik desítek hodin po novu, Sluncem je ozářený jen úzký srpek. Zbytek jeho kotouče je velmi slabě osvícen světlem rozptýleným v zemské atmosféře. Tomuto úkazu se říká popelavý svit Měsíce.

Konjunkce Venuše a Měsíce.

Na druhém snímku je zachycena planeta Venuše v těsném sousedství Měsíce. Opět je pozorovatelný popelavý svit Měsíce.

Ostření

Dříve než přejdeme k fotografování hvězdné oblohy, dovolím si malou poznámku o ostření. V minulém díle jsme si uvedli, že můžeme při fotografování Měsíce a Slunce použít ke správnému zaostření živý náhled (Live View). V případě fotografování noční oblohy to ale někdy nelze. Pokud není na obloze nějaký velmi jasný objekt (Měsíc, planeta Venuše nebo Jupiter), živý náhled selhává. Fotoaparát namíříme na nějakou jasnou hvězdu, kterou vidíme v hledáčku, ale živý náhled ji nedokáže zobrazit. Zde si musíme pomoci jinak.

Jednou z mnoha metod je použití tzv. Bahtinovových masek. Tyto masky využívají jevu ohybu světla, difrakce, na soustavě štěrbin. Masku si můžete nechat vygenerovat jako obrázek na těchto stránkách. Ve formuláři zadáte průměr objektivu, jeho ohniskovou vzdálenost a popřípadě ještě sílu štěrbin. Obrázek si vytiskněte na tužší papír nebo na průhlednou fólii a vystřihněte.

Bahtinovova maska

Fotoaparát namiřte na oblast s jasnějšími hvězdami a přepněte ostření do manuálního režimu. Masku můžete volně položit na čočku objektivu nebo na UV filtr. Nastavte vyšší ISO a čas třeba 3s (v tuto chvíli vyšší šum nevadí, děláme pomocné ostřící snímky). Výsledný snímek si prohlédněte na displeji při dostatečném přiblížení. Kolem hvězd by měly být patrné takzvané difrakční paprsky, které nám pomohou přesně zaostřit. Pokud jsme mimo ohnisko, nemáme přesně zaostřeno, jsou paprsky asymetricky rozložené. Nyní malinko pohneme ostřícím kroužkem a uděláme další expozici. Pokud se na obrázku asymetrie zvýšila (paprsky se více rozjíždějí do strany), otočili jsme ostřící kroužek objektivu nesprávným směrem. Po několika snímcích máme dobře zaostřeno.

Ostření pomocí Bahtinovovy masky.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Andrej Macenauer
    Andrej Macenauer
    31.01.2012 07:53

    Líbí se mi ten snímek kostela s Polárkou v pozadí. Skládání řady snímků má kromě redukce šumu podle mne i další výhoduˇproti půlhodinové expozici: nebude tolik nasvíceno popředí a celkově to bude kontrastnější. Tímto způsobem můžeme i lépe omezit parazitní světlo z měst, které je u nás velký problém. Máš na to srovnání?

  • Taffey
    Taffey
    04.02.2012 20:44

    Velice zajímavé. Díky.

  • coudysk
    coudysk
    13.04.2012 17:42

    Zdravim, pekny clanok, ale kedze som zaciatocnik, niektore veci neovladam. Ako vygenereujem, resp. ake parametre pouzijem pre vygn. bahtinovej masky ? Moj fotoaparat je Sony SLT-A35 so standratnym objektivom 18-55mm (http://www.sony.co.uk/product/ddl-aps-c-lenses/sal-1855/tab/technicalspecs#tab) Ked som snazil generovat tie masky, tak rozostupy boli tak tenke ze by to neslo ani vyrezat. Dakujem

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (3)

Tisknout článek

Tip na článek

Doporučujeme: Nejlepší širokáče pro zrcadlovky
Doporučujeme: Nejlepší širokáče pro zrcadlovky

Ši­ro­ko­úhlé ob­jek­tivy ne­boli ši­ro­káče jsou mezi fo­to­grafy ob­lí­bené, ale ne vždy je snadné se mezi nimi vy­znat. Proto při­ná­šíme pře­hled nej­lep­ších ši­ro­ko­úh­lých ob­jek­tivů pro Ni­kon a Ca­non.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace