ZHODNOCENÍ, 15. DÍL, ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, BAREVNÉ SOUZNĚNÍ

Skoro bych mohl zopakovat úvodní větu z hodnocení minulého dílu: „že někteří účastníci tohoto dílu soutěže asi moc pečlivě můj text a zadání nečtou, zda-li vůbec….“ Přišla celá řada fotografií na téma barevné harmonie, ale protože jich je, jak jsem psal, několik typů, několik kombinací a vztahů barev, které vytvářejí vzájemný souzvuk, zjednodušil jsem zadání cvičení na ten nejčastější nebo řekněme nejpřirozenější. Tedy na analogickou harmonii, kdy se vzájemně doplňují (souznějí) sousední barvy spektra či barevného kola, které v zásadě ze spektra vychází. Zjednodušeně jsou to buď barvy teplé (žlutá/oranžo­vá/červená) nebo barvy studené (fialová/modrá/ze­lená).

Takže např. Wali udělal dvě hezké komplementáŕní harmonie, kde barvy hub či bodláku jsou v barevném kontrastu vůči okolní přírodě nebo zelené mouše, ale zadání znělo trochu jinak… Stejně tak sem nepatří např. Spěchám od Janči, postavené opět na protipólech červené a zelené, ale ani Grafitti od josefpop, kde barvy pozadí – posprejované stěny nejsou rozhodně v harmonii vzájemně ani vůči květině v popředí. Zajímavá fotografie Ruského kola zrcadlícího se na hladině od ANES, má také mnohem blíže k barevnému kontrastu a komplementáŕní harmonii. A nevejde se sem ani lyrická „černá“ ovce od waspp, byť volba podzimní přírody je ten vhodný směr…

Wali – Moucha na bodláku	Wali – Otec a syn	ANES – Barevné zrcadlení
waspp – „černá“ ovce	josefpop – Grafitti	janča – Spěchám

Podzim, jak je zřetelné, celkem oprávněně tématu analogické harmonie dominuje. Barvy podzimního lesa jsou často přirozeným příkladem sousedních barev a pohled či nejlépe pobyt v takovém prostředí je určitě harmonizující (podobně tak období jara, kdy vše je v různorodých odstínech zelené). Ne všechny zaslané fotografie jsou však zajímavé po stránce estetické, kompozičně, světlem atd. Proto zde vypíchnu jen ty nejzdařilejší. Na první pohled nenápadná až možná pro někoho nepřitažlivá může být fotografie od Br7 Náletový les, ale volba pastelových sousedních barev je právě cestou k barevné harmonii. Podobně nálada při západu či východu slunce, jakou je např. první či druhý snímek od Jurášek. Klasickým a čistě zvládnutým příkladem je bezesporu detail větvičky nazvaný Podzimní něžnosti od casablanca. A čistě kompozičně i světelně vystavěný Podzim od Atropina je určitě hezkou ukázkou analogické harmonie. Již jen o trochu výš bych hodnotil Relax u rybníčku od Ilona Rosenkrancová, kde nápaditě využila delší expozice a pohybu spadaného listí díky točícímu se proudu vody, čímž přidala do snímku potřebnou dynamiku podobně, jako to dělával třeba klasik české krajinářské tvorby Jiří Havel.

Br7 – Náletový les	Jurášek – příroda 1
Jurášek – příroda 2	casablanca – Podzimní něžnosti
Atropina – Podzim	Ilona Rosenkracová – Relax u rybníčku

Do kategorie harmonických barev přírody patří jistě foto růže Letos poslední od Míla Vildová či Léto na horách od Daniel K, kdy k návaznosti barev napomáhá i celkový teplý odstín podvečerního/noč­ního snímku. Působivým kompozičním příspěvkem je také fragment mostku nad vodou Barevné očko od janča, i když je zřetelná postprodukční úprava, kdy autor chtěl klonováním vodní hladiny asi zakrýt reálné pozadí.

Míla Vildová – Letos poslední

janča – Barevné očko

Daniel K. – Léto na horách

K nejvtipnějším řešením analogické harmonie patří bezesporu dvě fotografie od jarine …Vianočny čas s docela hezkým použitím bokeh efektu světel na pozadí, ale zejména optika, kdy až takřka surrealistickou metodou se propojují žárovky s brýlemi nasvícené chladným spektrem barev (škoda jen toho růžového odstínu na pozadí…). Za nejzajímavější řešení však považuji Zvědavost od Jiří Kolář, která v kontextu zaslaných fotografií zaujímá velmi specifické místo tím, že překračuje ono běžné harmonické propojení teplých či studených barev. Kolářovi se podařilo propojit barvy de facto komplementární, jemně odstupňováním vzájemným mícháním, oživeným drobným průzorem, skrze který se na nás někdo dívá. Asi už jsem to tady taky kdysi napsal, ale Jiří Kolář vědomě či nevědomě navazuje na svého jmenovce – českého básníka a světově proslulého tvůrce rozličných vizuálních koláží.

jarine – …Vianočný čas

Jiří Kolář – Zvědavost

Gratuluji! Jan Pohribný, MQEP