Test fotoaparátu Panasonic LUMIX DC-G9

Parametry fotoaparátu

Základní parametry fotoaparátu Panasonic LUMIX DC-G9 najdete v tabulce níže (údaje výrobce).

Snímač	17,3 × 13,0 mm (4:3)
Efektivní/celkový počet pixelů	Přibližně 20,33/21,77 m­egapixelů
Citlivost ISO	Manuálně ISO 200 až ISO 25 600 (v rozšířeném režimu navíc ISO 100), Auto, iISO
Rychlost závěrky	60 s až 1/8000 s mechanickou závěrkou, 1 s až 1/16000 s elektronickou závěrkou, v režimu B až 30 minut
LCD	Výklopný otočný dotykový displej TFT LCD s úhlopříčkou 7,5 cm (3,0"). Přibližně 1 040 000 bodů
EVF (hledáček)	OLED 3 680 000 bodů, zvětšení přibližně 1,66× / 0,83× (ekvivalent 35mm filmu), dioptrická korekce –4D až +3D.
Kontinuální snímání	S jednorázovým zaostřením až 60 snímků za sekundu, s kontinuálním ostřením až 20 snímků za sekundu (závisí na nastaveném režimu)
Velikost snímku	poměr stran 4:3, jpg max. 5184×3888, RAW 5200 × 3896, režim vysoké rozlišení 10 368 × 7 776 bodů (ukládá i RAW o stejném rozlišení)
Typy souborů	JPEG, RAW, MP4, AVCHD
Video	až 4K/60p, vysokorychlostní FullHD (zpomalené video)
Konektivita	Wi-Fi, bluetooth, NFC , QR kód
Výdrž baterie	Přibližně 400 snímků
Rozměry těla; hmotnost	136,9 × 97,3 × 9­1,6 mm (bez výčnělků); přibližně 658 g (SD karta, baterie, tělo)

Panasonic LUMIX DC-G9 je profesionální bezzrcadlovka s čipem formátu 4/3. Rozhodně musím říci, že prozkoumat a pochopit veškerá nastavení a možnosti tohoto přístroje vyžaduje dlouhou dobu. Umí toho totiž opravdu hodně. Některým funkcím se budu věnovat dále.

V kombinaci s kompatibilními objektivy je k dispozici 5osá stabilizace s kompenzací až 6,5 EV. Znamená to, že místo 1/1000 sekundy můžete fotit až cca 1/10 sekundy a snímek bude ostrý.

Baterii lze nabíjet přímo v těle přes mikro USB konektor, nebo baterii vyndat a nabíjet na externí nabíječce. Já měl k dispozici obojí. Nepoužil jsem však dodávanou USB nabíječku, a tak jsem zjistil, že ne každá funguje (to známe z mobilních telefonů).

Design a ergonomie

Tělo se drží skvěle. Pokud by někomu bylo malé, přikoupí grip. Tělo je odolné proti mrazu, vlhkosti a prachu. V praxi poznáte, jak je to potřebná věc.

Rozmístění ovládacích prvků najdete na přiložených snímcích. Řeknu, že ovládání je téměř dokonalé. Já osobně mám totiž raději přední roller pod spouští na přední stěně, tady je na horní. Ale to je jen otázka zvyku a jen můj pohled na věc. Pokud na nějakou funkci nemáte tlačítko rovnou, tak si funkci pod vybrané naprogramujete. Programovatelných tlačítek (voličů) je šest.

Na hlavním voliči je deset pozic, z toho tři programovatelné a čtyři standardní P, A, S, M a k nim připočtěte obvyklé iAuto, scénické režimy a režim (manuálního) videa.

Skvělá je volitelná aretace hlavního voliče, kterou zapínáte tlačítkem uprostřed. Hned pod ním je prstenec s volbou režimu závěrky, má sedm pozic. Normální jednorázové focení, dva režimy sériového snímání, kde frekvenci volíte v menu. Režim vysokorychlostního focení v režimu 6K, nebo 4K (volíte v menu ze sedmi možností, ukládá se MP4), režim Následné zaostření (ukládá se MP4 s různou vzdáleností ostření a pak uložíme vybrané snímky jako jpg, lze je skládat do jednoho snímku s větší hloubkou ostrosti…), samospoušť a poslední pozice je časosběrné snímání.

Zadní stěně dominuje LCD dotykový otočný displej (parametry v tabulce) a nad ním obří hledáček. Jeho rozlišení je 3 680 000 bodů a zvětšení přibližně 1,66× / 0,83× (ekvivalent 35mm filmu). Pohled do něj je opravdu pohledem do „výkladní skříně“. Navíc má v porovnání s „běžnou“ zrcadlovkou širší interval nastavení dioptrické korekce a to od –4D do +3D.

Na profesionálních tělech, kam G9 patří, jsme zvyklí na stavové LCD a i to zde na horní straně je. Ukazuje vše potřebné a v případě potřeby si jej lze podsvítit. Stejně tak profesionál ocení joystick, kterým lze ovládat mj. výběr ostřícího bodu.

Stativový závit je v ose objektivu, prostor pro baterii a úložiště se nesdílí. A tady máme profesionální lahůdku – dva SD sloty na boku přístroje. Kdo je někdy využil, nechce jinak. Je to skvělá věc. Díky tomu můžete různě ukládat data. Například současně na obě karty (a tak zálohovat data) nebo na jednu ukládat video na druhou fotit. A oba sloty podporují samozřejmě standard UHS-II.

Samotné menu a možnosti nastavení jsou relativně přehledné. Jen je těch funkcí prostě už hodně. Hlavní Menu a nastavení přístroje najdete pod tlačítkem Menu/Set, menu pro aktuální režim pod tlačítkem Q.Menu, které je hned pod ním.

Jediné na co si u Panasonicu nemohu zvyknout, je to, že pokud se nějaká dříve zvolená funkce vylučuje s tou, kterou chcete zapnout, tak to prostě nejde. A že těch vzájemných kolizí je. Uvítal bych, kdyby se změna nabídla s tím, že se povolí, co se musí současně přenastavit. Sem patří například délka expozice při zvolené elektronické závěrce. Přes sekundu se nedostanete a bez zkušeností prostě nepřijdete na to, proč a co změnit. V noci na stativu je to problém. Také když zvolíte tichý režim, aby nesvítilo přisvícení, tak se použije elektronická závěrka a v manuálním nastavení času jste zase maximálně u sekundy. Podobných kolizí je několik.

Kdo by hledal interní blesk, nenajde. I to je znak profesionálních modelů a jediným řešením je užití externího. To je myslím škoda.

Shrnu výše uvedené. G9 je vynikající, ale vyžaduje delší čas na jeho dokonalé zvládnutí.