Fotografování zimní krajiny

Venku padá sníh, je velký mráz a my sedíme doma a ani nás nenapadne, že bychom mohli jít fotit. Nikdy jsem neváhal a využíval jsem vždy doby, kdy napadlo dost sněhu, tak asi nad kotníky a vydal jsem se ven. Mám výhodu, žiji na Křivoklátsku, kde je zajímavých míst až běda. Na své fotografické túry vyrážím brzy ráno, tak abych stihnul ranní východ slunce. Někdy ho ani nefotím, jenom chci prožívat tu zvláštní atmosféru zimních rán. Nemusí ani svítit sluníčko, jestliže sněží, vůbec mě to neodradí, ba naopak. Nezáleží, jestli je pod mrakem, nebo modré azuro, vždy se dají najít zajímavé situace, kdy stojí za to vytáhnout foťák a fotografovat. Opojen krásnou krajinou, promrzlý až na kost, se rád vracím domů s pocitem, že jsem něco dobře nafotil. Při mých fotografických začátcích jsem byl často zklamán svými výsledky. Nebylo to ani volbou kompozice nebo výtvarného řešení, byly to technické problémy, které jsem v té době neuměl řešit. Proto píši tento článek.

Téma

V krajině je nepřeberné množství fotografických situací, které se dají objevovat nejenom hledáčkem objektivu, ale i pouhým okem. Vyražte na celý den a nezapomeňte na malou svačinku. Budete mít hodně času na kochání se zimní krajinou a zároveň na fotografování. Nepřeskakujte z jednoho místa na druhé. Již před výletem si vyberte určité místo či prostředí, kde chcete fotografovat. Tam můžete strávit více času hledáním toho správného záběru. Tématem nemusí být zrovna panoramatický výhled na krajinu. Zajímavé mohou být i detaily či polocelky v krajině.

Čas

Výhodou zimních období je poloha Slunce. Na rozdíl od léta se Slunce v zimním období pohybuje relativně nízko nad horizontem a to je to, co pro fotografování krajiny potřebujete. Můžete dělat krásné fotografie po celý den! Jako příklad uvádím fotografii „jezero Huron“, kterou jsem pořídil téměř v pravé poledne.

Sníh

Zimní počasí přináší mimo zajímavých světelných situací i častou nadílku sněhu. Ten může mít různou strukturu a charakteristiku. Na čerstvě napadaném sněhu jsou dokonale vidět jeho struktury. Naopak starší zledovatělý sníh se může lesknout a vytvářet různé reflexy. Ty mohou být žádoucí i nežádoucí. Záleží jen na Vás, jak se s tím vypořádáte. Sníh v krajině vytváří jednobarevné plochy, které v některých případech mohou tvořit zajímavé kompoziční situace. Při správné kombinaci s tmavými či jinak barevnými plochami, jako je les, jezero, pohoří atd. můžete docílit zajímavých fotografických kompozic.

Ve fotografické praxi se většinou setkáte s fotografiemi, které byly foceny za ideálního počasí (klasické kalendářové fotografie), kdy byl napadlý čerstvý sníh a obloha byla azurově modrá nebo po ní pluly krásné mráčky. To je ideální stav, kdy můžete získat krásné snímky. Avšak není pravdou že za ostatních světelných situacích nelze dosáhnout zajímavých poetických snímků. Nenechte se odradit zataženou oblohou nebo hustým sněžením. Na snímku č. 4 můžete vidět fotografii stromu, který jsem pořídil za hustého sněžení. Zprvu jsem si nebyl jist jak fotografie vyjde, ale nakonec jsem dostal snímek se zvláštní fotografickou atmosférou a měkkým podáním jednotlivých odstínů šedé.

Mráz

Mráz může potrápit nejenom Vás. Myslete i na vaši techniku. Této problematice byl již věnován článek Fotografování při nízkých a vysokých teplotách. Mráz nemile ovlivňuje i chod mechanických a elektronických závěrek. Zejména mechanické závěrky fungují pomaleji. Maziva, která výrobci používají k promazání mechanických částí fotoaparátů nebo objektivů totiž rády tuhnou. Může dojít i k úplnému selhání fotoaparátů a zoom objektivů.

Slunce

O výhodě zimního Slunce nízko nad obzorem jsem již psal. K určování směru pohybu a polohy Slunce slouží sluneční poziciometry, které umožní určit místo, kde Slunce vyjde a zapadne. Na to je dobré znát i přibližné časy západu a východu v daný den. Slunce v zimě může být i pěkný prevít. Sluneční záření v zimním období má jinou teplotu chromatičnosti. Ta hraje velkou roli v barevné fotografii. Jestliže se pohybujete ve vyšších nadmořských výškách, počítejte s extrémně vysokou teplotou chromatičnosti slunečních paprsků a s vyšším UV zářením. Snímky zde budou vycházet hodně do modra. Při volbě filmu pro denní světlo můžete sáhnout po korekčním filtru pro vyvážení podání modré. Většina nových fotografických objektivů, které obsahují prvky z plastu, zcela pohltí UV záření. Pak nepotřebujete ani UV filtr. Ten potřebujete v těchto podmínkách pro celoskleněné objektivy.

Elektronika vs. Mechanika

Většina profesionálních fotografů, kteří se věnují fotografování v zimě, volí cestu mechanických fotoaparátů, které jsou buď zcela nezávislé (Nikon FM 2 – baterii potřebuje jen expozimetr) na bateriích nebo kde baterii potřebuje pouze se expozimetr a elektronicky řízená závěrka (např. Pentax a Mamiya 6×7). Problémem mechanických fotoaparátů může dojít ke zpomalení chodu závěrek a dalších mechanickým součástí. S tím vším se musí počítat. Elektronické „zázraky“ rozhodně nevyhazujte. Jen je dobře chraňte před mrazem.

Filmy, stativ

Také bych málem zapomněl na fotomateriály. Emulzím mráz vůbec nevadí, ba naopak. Horší je to s podložkami filmů. Při zakládání filmu do fotoaparátu buďte zvlášť opatrní, neboť při nízkých teplotách se film rád láme. Velmi nebezpečné je zejména zpětné převíjení filmu, kde v případě elektronických automatů Vám nezbývá než se modlit. Hlavně ale nenastavte rychlé převíjení, abyste to snad měli rychle za sebou!

Stativ se pronese, ale měl by být zejména u nízkocitlivých materiálů samozřejmostí.

Korekce expozice

Při fotografování krajiny s velkými bílými plochami expozimetr obvykle ukazuje expozici, která je o dvě stopy nižší než jakou potřebujete. Budete muset provést korekci expozice, o které je již na Fotoaparátu článek. Pokud nechcete hádat a záleží Vám na daném snímku , doporučuji bracketing. Česky to znamená nafotit více snímků s různou expozicí. To je důležité zejména u inverzních filmů s malou expoziční pružností, kde můžete pokazit snímek i po pečlivém bodovém oměřování.

Filtry

O UV filtru jsem psal. Skylight vám vyrovná podání barev ve stínech. U černobílé fotografie vřele doporučuji žlutý filtr střední hustoty. Tímto filtrem docílíte lehké ztmavení sněhu, zlepšení podání jeho struktury a ztmavení modré oblohy. Šedé přechodové filtry můžete použít jak v barevné tak i v černobílé fotografii k ztmavení oblohy.

Tepelné rozdíly

Po návratu domů nechte fotoaparát v pouzdře nebo ve foto batohu do té doby, nežli se vyrovná teplota fotoaparátu s pokojovou teplotou. Při pozorování povrchu fotoaparátu, zejména kovových částí a vnějších čoček objektivu, může být viditelná kondenzace vody. Voda nemá být stírána. Vodu nechte odpařit a když je fotoaparát a objektiv dokonale suchý, můžete provést pravidelné ošetření, jak jste zvyklí.

Po zveřejnění článku „jak jsem fotografoval demonstraci na Václavském náměstí“ jsem dostal řadu dotazů, jakým fotoaparátem fotografuji. Nepovažuji značku či typ fotoaparátu za to nejlepší vodítko při fotografování. Značka nefotí, fotí vaše oko a srdce. Jinak pro ty, které to skutečně zajímá tak nejčastěji používám jednookou zrcadlovku Pentax ME super se základními objektivy 28, 50, 70 a s několika transfokátory jako například 28–80. Dále fotografuji s přístrojem na střední formát 6×9 cm Mamiya Press Super 23 s objektivy 50, 100 a 150 mm.

Přeji vám dobré světlo a hodně sněhu
Jan Jedlička